LOQTORZI 240MG Koncentrát pro infuzní roztok

Sledovatelnost Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže. Imunitně zprostředkované nežádoucí účinky U pacientů léčených protilátkami blokujícími dráhu proteinu programované buněčné smrti 1 / ligandu proteinu1 (PD-1/PD-L1), včetně toripalimabu, se mohou objevit imunitně zprostředkované nežádoucí účinky, které mohou být závažné nebo fatální. Přestože se imunitně zprostředkované nežádoucí účinky obvykle vyskytují během léčby protilátkami blokujícími PD-1/PD-L1, příznaky se mohou projevit také po ukončení léčby. Imunitně zprostředkované nežádoucí účinky se mohou objevit v jakémkoli orgánu nebo tkáni a mohou postihnout více než jeden tělesný systém současně. Významné imunitně zprostředkované nežádoucí účinky uvedené v této části nezahrnují všechny možné závažné a fatální imunitně zprostředkované nežádoucí účinky. Pro zajištění bezpečného použití protilátek blokujících PD-1/PD-L1 je nezbytná včasná identifikace a léčba imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků. U pacientů je třeba pečlivě sledovat známky a příznaky imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků. Na začátku léčby je třeba provést klinické chemické testy, včetně testů jaterních enzymů, kreatininu a funkce štítné žlázy, a pravidelně je opakovat během léčby. V případě podezření na imunitně zprostředkované nežádoucí účinky je třeba zahájit příslušná vyšetření pro vyloučení alternativních etiologií, včetně infekce. Je třeba neprodleně zahájit lékařskou péči, včetně případné konzultace se specialistou. V závislosti na typu a závažnosti nežádoucího účinku je třeba podávání toripalimabu přerušit nebo trvale vysadit (viz bod 4.2 ). Má-li být léčba toripalimabem přerušena nebo trvale vysazena, podávejte léčbu systémovými kortikosteroidy (1 až 2 mg/kg/den prednisonu nebo ekvivalentu), a to až do zlepšení na stupeň 1 nebo nižší. Při podezření na myokarditidu zahajte podávání vysokých dávek steroidů (např. metylprednisolon 1 g/den intravenózně po dobu 3–5 dnů). Po zlepšení na stupeň 1 nebo nižší zahajte snižování dávky kortikosteroidů. U pacientů, u nichž se nedaří zvládnout imunitně zprostředkované nežádoucí účinky léčbou kortikosteroidy, zvažte podání jiných systémových imunosupresiv. V případě endokrinopatií je třeba v odůvodněných případech zahájit hormonální substituční léčbu. Léčbu toripalimabem lze znovu zahájit do 12 týdnů po poslední dávce toripalimabu, pokud se nežádoucí účinky zmírní na stupeň ≤ 1 a dávka kortikosteroidů sníží na ≤ 10 mg prednisonu nebo ekvivalentu denně. Léčbu toripalimabem je třeba trvale vysadit v případě jakéhokoli imunitně zprostředkovaného nežádoucího účinku stupně 3, který se opakuje, a v případě jakéhokoli nežádoucího účinku ve formě imunitně zprostředkované toxicity stupně 4, s výjimkou endokrinopatií, které jsou kontrolovány substitučními hormony (viz body 4.2 a 4.8 ). Pokyny pro zvládání toxicity u nežádoucích účinků, které nutně nevyžadují systémové steroidy (např. endokrinopatie a kožní reakce), jsou popsány níže. Imunitně zprostředkovaná pneumonitida Toripalimab může způsobit imunitně zprostředkovanou pneumonitidu (viz bod 4.8 ). U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky pneumonitidy. Podezření na pneumonitidu je třeba potvrdit rentgenovým snímkem a vyloučit jiné příčiny. Pacienty je třeba léčit úpravami léčby toripalimabem a kortikosteroidy podle klinické indikace (viz bod 4.2 a pokyny pro léčbu kortikosteroidy v bodě 4.4 výše). Imunitně zprostředkovaná kolitida Toripalimab může způsobit imunitně zprostředkovanou kolitidu, která se může projevit průjmem (viz bod 4.8 ). U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky kolitidy a zvládat je úpravami léčby toripalimabem, antidiaroiky a kortikosteroidy podle klinické indikace (viz bod 4.2 a pokyny pro léčbu kortikosteroidy v bodě 4.4 výše). V případě kolitidy refrakterní na kortikosteroidy zvažte zopakování vyšetření na infekce k vyloučení alternativních etiologií. U pacientů s imunitně zprostředkovanou kolitidou refrakterní na kortikosteroidy léčených jinými protilátkami blokujícími PD-1/PD-L1 byla hlášena infekce/reaktivace infekce cytomegaloviry (CMV). Imunitně zprostředkovaná hepatotoxicita a hepatitida Toripalimab může způsobit imunitně zprostředkovanou hepatitidu (viz bod 4.8 ). U pacientů je třeba pravidelně sledovat změny jaterních funkcí podle indikace na základě klinického posouzení. Pacienty je třeba léčit úpravami léčby toripalimabem (viz bod 4.2 ) a kortikosteroidy podle klinické indikace (viz pokyny pro léčbu kortikosteroidy v bodě 4.4 výše). Imunitně zprostředkované endokrinopatie Adrenální insuficience Toripalimab může způsobit primární nebo sekundární adrenální insuficienci (viz bod 4.8 ). U pacientů je třeba sledovat klinické známky a příznaky adrenální insuficience. Při adrenální insuficienci stupně 2–4 je třeba toripalimab přerušit, dokud není pacient při fyziologické hormonální substituční léčbě klinicky stabilní (viz bod 4.2 ). Hypofyzitida Toripalimab může způsobit imunitně zprostředkovanou hypofyzitidu (viz bod 4.8 ). Hypofyzitida se může projevovat akutními příznaky spojenými se zbytněním nádoru, jako jsou bolest hlavy, fotofobie nebo defekty zorného pole. Hypofyzitida může způsobit hypopituitarismus. U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky hypofyzitidy. Při hypofyzitidě stupně 2–4 je třeba toripalimab přerušit, dokud není pacient při fyziologické hormonální substituční léčbě klinicky stabilní (viz bod 4.2 ). Poruchy štítné žlázy Toripalimab může způsobit imunitně zprostředkované poruchy štítné žlázy (viz bod 4.8 ). Před zahájením léčby a pravidelně během léčby je třeba u pacientů sledovat známky a příznaky poruch štítné žlázy podle indikace na základě klinického posouzení. Hypotyreózu lze léčit substituční léčbou bez přerušení podávání toripalimabu a bez kortikosteroidů (viz bod 4.2 ). Tyreoiditida se může projevovat se současnou dysfunkcí štítné žlázy nebo bez ní. Tyreoiditidu a hypertyreózu lze zvládat symptomaticky, což může zahrnovat supresi štítné žlázy a/nebo v případě akutní tyreoiditidy léčbu kortikosteroidy. V případě tyreoiditidy stupně ≥ 3 nebo hypertyreózy je třeba podávání toripalimabu přerušit do doby, než budou zvládnuty medikamentózní léčbou a pacient bude klinicky stabilní. U pacientů je třeba sledovat výskyt hypotyreózy, která může následovat po hypertyreóze nebo tyreoiditidě. Funkci štítné žlázy a hladiny hormonů je třeba sledovat, aby mohla být zajištěna vhodná hormonální substituční léčba. Diabetes mellitus 1. typu, který se může projevit diabetickou ketoacidózou Toripalimab může způsobit imunitně zprostředkovaný diabetes mellitus 1. typu (viz bod 4.8 ). U pacientů je třeba sledovat hyperglykemiii a jiné známky a příznaky diabetu. U pacientů s hyperglykemií stupně ≥ 3 s onemocněním diabetes mellitus 1. typu je třeba zahájit léčbu inzulinem podle klinické indikace a léčbu toripalimabem přerušit. Léčbu toripalimabem lze obnovit, je-li diabetes kontrolován medikamentózní léčbou včetně léčby inzulinem a pacient je klinicky stabilní (viz bod 4.2 ). Imunitně zprostředkovaná nefritida Toripalimab může způsobit imunitně zprostředkovanou nefritidu (viz bod 4.8 ). U pacientů je třeba sledovat změny funkce ledvin a vyloučit jiné příčiny poruchy funkce ledvin. Léčbu toripalimabem je třeba upravit (viz bod 4.2 ) a podle klinické indikace nasadit kortikosteroidy (viz pokyny pro léčbu kortikosteroidy v bodě 4.4 výše). Imunitně zprostředkované kožní nežádoucí účinky Toripalimab může způsobit imunitně zprostředkovanou vyrážku nebo dermatitidu (viz bod 4.8 ). U pacientů léčených protilátkami blokujícími PD-1/PD-L1 byla hlášena exfoliativní dermatitida včetně Stevensova-Johnsonova syndromu, lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky a toxické epidermální nekrolýzy. U pacientů je třeba sledovat kožní nežádoucí účinky a zvládat je úpravami léčby toripalimabem (viz bod 4.2 ) a kortikosteroidy podle klinické indikace (viz pokyny pro léčbu kortikosteroidy v bodě 4.4 výše). Imunitně zprostředkovaná myokarditida Toripalimab může způsobit imunitně zprostředkovanou myokarditidu (viz bod 4.8 ). U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky myokarditidy. Při podezření na myokarditidu je třeba okamžitě zahájit léčbu vysokými dávkami steroidů a neprodleně zahájit konzultace s kardiologem a provést diagnostické vyšetření podle aktuálních klinických doporučení. Pacienty je třeba léčit úpravami léčby toripalimabem (viz bod 4.2 ) a kortikosteroidy podle klinické indikace (viz pokyny pro léčbu kortikosteroidy v bodě 4.4 výše). Pokud nedojde ke zlepšení příhody do 48 hodin po zahájení léčby kortikosteroidy, zvažte přidání imunosupresiv. Imunitně zprostředkovaná myozitida Toripalimab může způsobit imunitně zprostředkovanou myozitidu (viz bod 4.8 ). U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky myozitidy. Při podezření na myozitidu monitorujte sériově aldolázu a kreatinkinázu a zvažte diagnostické vyšetření podle aktuálních klinických doporučení. Pacienty je třeba léčit úpravami léčby toripalimabem (viz bod 4.2 ) a kortikosteroidy podle klinické indikace (viz pokyny pro léčbu kortikosteroidy v bodě 4.4 výše). Další imunitně zprostředkovaná nežádoucí účinky Vzhledem k mechanismu účinku toripalimabu se mohou vyskytnout i další potenciální imunitně zprostředkované nežádoucí účinky, včetně potenciálně závažných příhod (např. encefalitida, demyelinizační neuropatie [včetně Guillainova- Barrého syndromu], myastenický syndrom, sarkoidóza, vaskulitida, rabdomyolýza). Mezi klinicky významné imunitně zprostředkované nežádoucí účinky hlášené u méně než 1 % pacientů léčených toripalimabem v klinických studiích patřily pankreatitida, iritida, uveitida, imunitně zprostředkovaná zánětlivá artritida a imunitně zprostředkovaná cystitida. U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků a léčit je úpravami léčby toripalimabem (viz bod 4.2 ) a kortikosteroidy podle klinické indikace (viz pokyny pro léčbu kortikosteroidy v bodě 4.4 výše). Nežádoucí účinky související s transplantací U pacientů léčených inhibitory PD-1 byla v rámci postmarketingového sledování hlášena rejekce transplantovaného solidního orgánu. Léčba toripalimabem může riziko rejekce transplantovaného solidního orgánu zvýšit. U těchto pacientů je třeba zvážit přínos léčby toripalimabem oproti riziku možné rejekce orgánu. U pacientů, kteří před zahájením léčby protilátkami blokujícími PD-1/PD-L1 nebo po ní podstoupili alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT), se mohou vyskytnout fatální a jiné závažné komplikace. Ke komplikacím souvisejícím s transplantací patří hyperakutní reakce štěpu proti hostiteli (GVHD), akutní GVHD, chronická GVHD, venookluzivní jaterní nemoc po přípravném režimu se sníženou intenzitou a febrilní syndrom vyžadující podání steroidů bez identifikované příčiny infekce. Tyto komplikace se mohou vyskytnout navzdory intervenční terapii mezi blokádou PD-1/PD-L1 a alogenní HSCT. Pečlivě pacienty sledujte, zda se u nich nevyskytnou komplikace související s transplantací, a neprodleně zasáhněte. Zvažte přínosy versus rizika léčby protilátkou blokující PD-1/PD-L1 před nebo po alogenní HSCT. Reakce související s infuzí Toripalimab může způsobit závažné a potenciálně život ohrožující reakce související s infuzí (viz bod 4.8 ). U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky reakcí souvisejících s infuzí. Pacienty je třeba léčit úpravami léčby toripalimabem a poskytovat jim podpůrnou péči podle klinické indikace (viz bod 4.2 ). U pacientů s reakcemi souvisejícími s infuzí lze zvážit premedikaci antipyretiky a antihistaminiky ke zmírnění rizika následných reakcí souvisejících s infuzí. Pacienti vyloučení z klinických studií Pro zařazení do klinických studií s toripalimabem nebyli způsobilí pacienti s aktivními infekcemi (aktivní tuberkulóza nebo hepatitida B nebo C nebo infekce HIV), imunosuprimovaní pacienti (systémové kortikosteroidy > 10 mg ekvivalentu prednisonu denně během 2 týdnů před randomizací), pacienti s aktivními systémovými autoimunitními onemocněními (s výjimkou kontrolované hypotyreózy nebo onemocnění diabetes mellitus), aktivními nebo neléčenými metastázami v centrálním nervovém systému, stavem výkonnosti podle skupiny Eastern Cooperative Oncology Group (ECOG) ≥ 2 nebo intersticiálním plicním procesem v anamnéze. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater je k dispozici jen omezené množství informací (viz bod 5.2 ). Při nedostatku údajů má být toripalimab u těchto populací používán s opatrností a po pečlivém zhodnocení poměru přínosů a rizik pro pacienta. Pomocná látka se známým účinkem Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.