Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Výrobce
Genmab US, Inc.
ATC kód
L01FX27
Zdroj
OPENFDA_NDC
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, jiné monoklonální protilátky a konjugáty protilátka - léčivo, ATC kód: L01FX27
Mechanismus účinku
Epkoritamab je humanizovaná IgG1-bispecifická protilátka, která se váže na specifický extracelulární epitop CD20 B-lymfocytů a CD3 T-lymfocytů. Aktivita epkoritamabu je závislá na současném zapojení nádorových buněk exprimujících CD20 a endogenních T-lymfocytů exprimujících CD3 epkoritamabem, které zahrnuje aktivaci T-lymfocytů a zabíjení buněk exprimujících CD20 zprostředkované T-lymfocyty.
Fc oblast epkoritamabu je ztlumena, aby se zabránilo působení mechanismů imunitních efektorů nezávislých na cíli, např. buněčné cytotoxicitě závislé na protilátkách, buněčné toxicitě závislé na komplementu a buněčné fagocytóze závislé na protilátkách.
Farmakodynamické účinky
Epkoritamab indukoval rychlé a trvalé vyčerpání cirkulujících B-lymfocytů (definované jako počty CD19 B-lymfocytů ≤ 10 buněk/µl) u subjektů, u nichž bylo možné při zahájení léčby detekovat
B-lymfocyty. U 21 % subjektů s DLBCL (n=33) a 50 % subjektů s FL (n=56) byly při zahájení léčby detekovatelné cirkulující B-lymfocyty. Přechodné snížení počtu cirkulujících T-lymfocytů bylo pozorováno bezprostředně po každé dávce v cyklu 1 a následované expanzí T-lymfocytů
v následujících cyklech.
Ve studii GCT3013-01 po subkutánním podání epkoritamabu podle doporučeného dvoustupňového plánu vzestupné titrace dávek u pacientů s LBCL došlo k přechodnému a mírnému zvýšení cirkulujících hladin vybraných cytokinů (IFN-γ, TNFα, IL-6, IL-2 a IL-10) zejména po první plné dávce (48 mg), přičemž nejvyšších hladin bylo dosaženo mezi 1. až 4. dnem po podání dávky. Hladiny cytokinů se před další plnou dávkou vrátily na svou výchozí hodnotu, nicméně zvýšení cytokinů bylo také pozorováno po cyklu 1.
Ve studii GCT3013-01 po subkutánním podání epkoritamabu podle doporučeného třístupňového plánu vzestupné titrace dávek u pacientů s FL bylo možné pozorovat, že medián hladin IL-6 souvisejících
s rizikem CRS zůstal trvale nízký po každé dávce v cyklu 1 a dalších, zejména po první plné dávce, v porovnání s pacienty, kteří dostávali dávky podle dvoustupňového plánu vzestupné titrace dávek.
Imunogenita
Často byly detekovány protilátky proti přípravku (anti-drug antibodies, ADA). Výskyt léčbou způsobených ADA u dvoustupňového plánu vzestupné titrace dávek (0,16/0,8/48 mg) ve smíšené populaci pacientů s DLBCL a FL byl 3,4 % (3,4 % pozitivních, 93,9 % negativních a 2,7 % neurčitelných, n=261 vyhodnotitelných pacientů) a 3,3 % (3,3 % pozitivních, 95 % negativních a 1,7 % neurčitelných, n=60 hodnotitelných pacientů) ve studiích GCT3013-01 and GCT3013-04, v uvedeném pořadí.
Výskyt léčbou způsobených ADA u třístupňového plánu vzestupné titrace dávek (0,16/0,8/3/48 mg) v kohortě optimalizované s ohledem na výskyt FL byl 7 % (7 % pozitivních, 91,5 % negativních a 1,4 % neurčitelných, n=71 vyhodnotitelných pacientů) ve studii GCT3013-01. Pacient je klasifikován
jako neurčitelný, pokud je ve výchozím okamžiku potvrzen jako ADA pozitivní, ale během léčby není k dispozici žádný potvrzený pozitivní záznam nebo titry z potvrzeného ADA pozitivního záznamu během léčby jsou stejné nebo nižší než ve výchozím okamžiku.
Nebyl pozorován žádný vliv ADA na farmakokinetiku, účinnost nebo bezpečnost, nicméně data jsou stále omezená. Neutralizující protilátky nebyly hodnoceny.
Klinická účinnost a bezpečnost
Difuzní velkobuněčný B-lymfom
Studie GCT3013-01 byla otevřená multicentrická jednoramenná studie epkoritamabu v monoterapii
s více kohortami u pacientů s relabujícím nebo refrakterním velkobuněčným B-lymfomem (LBCL) po dvou nebo více liniích systémové terapie a zahrnovala i difuzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL).
Studie zahrnovala část se zvyšováním dávky a rozšířenou část. Rozšířená část studie zahrnovala kohortu s agresivním non-Hodgkinovým lymfomem (aNHL), kohortu s indolentním (nízce agresivním) NHL (iNHL) a kohortu s lymfomem z plášťových buněk (MCL). Pivotní kohorta s aNHL zahrnovala pacienty s LBCL (n=157) včetně pacientů s DLBCL (n=139, z nichž 12 pacientů mělo přestavbu MYC, BCL2 a/nebo BCL6, tj. DH/TH), s B-buněčným lymfomem vysokého stupně (HGBCL) (n=9) a s folikulárním lymfomem stupně 3B (FL) (n=5) a pacienty s primárním mediastinálním B-buněčným lymfomem (PMBCL) (n=4). V kohortě DLBCL mělo 29 % (40/139) pacientů transformovaný DLBCL vzniklý z indolentního lymfomu. Pacienti zahrnutí do této studie museli mít zdokumentovaný CD20+ zralý B-buněčný novotvar podle WHO klasifikace 2016 nebo WHO klasifikace 2008 na základě jakékoli reprezentativní patologické zprávy, selhala u nich předchozí autologní transplantace hematopoetické kmenové buňky (HSCT) nebo pro ni byli nezpůsobilí, dále šlo o pacienty s počtem lymfocytů < 5×10
9
/l a pacienty s alespoň 1 předchozí monoklonální terapií s protilátkami proti CD20.
Ze studie byli vyloučeni pacienti, jejichž centrální nervový systém (CNS) byl postižen lymfomem, pacienti před léčbou alogenní HSCT nebo transplantací solidního orgánu, pacienti s chronickými probíhajícími infekčními onemocněními a všichni pacienti s anamnézou narušené T-buněčné imunity, clearance kreatininu menší než 45 ml/min, alaninaminotransferázou > 3násobek horního limitu normálních hodnot, srdeční ejekční frakcí menší než 45 % a anamnézou klinicky významného kardiovaskulárního onemocnění. Účinnost byla hodnocena u 139 pacientů s DLBCL, kteří dostali alespoň jednu dávku epkoritamabu s.c. v cyklech po 4 týdnech, tj. 28 dnech. Monoterapie epkoritamabu byla podle doporučeného dvoustupňového plánu vzestupné titrace dávek podávána následujícím způsobem:
Cyklus 1: epkoritamab 0,16 mg 1. den, 0,8 mg 8. den, 48 mg 15. den a 22. den
Cykly 2–3: epkoritamab 48 mg 1., 8., 15. a 22. den
Cykly 4–9: epkoritamab 48 mg 1. a 15. den
Cykly 10 a další: epkoritamab 48 mg 1. den
Pacientům byl epkoritamab nadále podáván, dokud nedošlo k progresi onemocnění nebo nepřijatelné toxicitě.
Demografické údaje a výchozí charakteristiky jsou zobrazeny v tabulce 8.
Tabulka 8 Demografické údaje a výchozí charakteristiky pacientů s DLBCL ve studii GCT3013-01
Charakteristiky
(n=139)
Věk
Medián, roky (min., max.)
66 (22, 83)
< 65 let, n (%)
66 (47)
65 až < 75 let, n (%)
44 (32)
≥ 75 let, n (%)
29 (21)
Muži, n (%)
85 (61)
Rasa, n (%)
Běloši
84 (60)
Asijci
27 (19)
Jiné
5 (4)
Nebylo hlášeno
23 (17)
Stav výkonnosti podle ECOG; n (%)
0
67 (48)
Charakteristiky
(n=139)
1
67 (48)
2
5 (4)
Fáze onemocnění
c
při počáteční diagnóze, n (%)
III
16 (12)
IV
86 (62)
Počet předchozích linií terapie proti lymfomu
Medián (min., max.)
3 (2, 11)
2, n (%)
41 (30)
3, n (%)
47 (34)
≥ 4, n (%)
51 (37)
Anamnéza onemocnění DLBCL; n (%)
DLBCL de novo
97 (70)
DLBCL transformovaný z indolentního lymfomu
40 (29)
Analýza FISH dle centrální laboratoře
d
, n=88
Lymfom s přestavbou dvou/tří genů, n (%)
12 (14)
Předchozí autologní HSCT
26 (19)
Předchozí terapie; n (%)
Předchozí CAR-T
53 (38)
Primární refrakterní onemocnění
a
82 (59)
Refrakterní na ≥ 2 následné linie přechozí terapie proti lymfomu
b
104 (75)
Refrakterní na poslední linii systémové terapie cytostatiky
b
114 (82)
Refrakterní na předchozí terapii proti CD20
117 (84)
Refrakterní na CAR-T
39 (28)
aPacient je považován za primárně refrakterního, pokud je refrakterní na přední linii terapie proti lymfomu.
b
Pacient je považován za refrakterního, pokud u něj dojde k progresi onemocnění během terapie nebo progresi onemocnění během < 6 měsíců po ukončení terapie. Pacient je považován za relabujícího, pokud se u něj onemocnění znovu objeví po≥ 6 měsících po ukončení terapie.cDle Ann Arborova určení fáze.dPost hoc analýza FISH centrální laboratoře byla provedena na dostupných diagnostických řezech výchozí nádorové tkáně od 88 pacientů s DLBCL.
Primárním cílovým parametrem účinnosti byla celková míra odpovědi (ORR) stanovená podle Luganských kritérií (2014) posouzením nezávislé hodnotící komise (IRC). Medián následného sledování byl 15,7 měsíce (rozmezí: 0,3 až 23,5 měsíce). Medián trvání expozice epkoritamabu byl 4,1 měsíce (rozmezí: 0 až 23 měsíců).
Tabulka 9 Výsledky účinnosti ve studii GCT3013-01 u pacientů s DLBCL
a
Cílový parametr Hodnocení IRC
Epkoritamab (n=139)
ORR
b
, n (%)
86 (62)
(95% CI)
(53,3; 70)
CR
b
, n (%)
54 (39)
(95% CI)
(30,7; 47,5)
PR, n (%)
32 (23)
(95% CI)
(16,3; 30,9)
DOR
b
Medián (95% CI), měsíce
15,5 (9,7; NR)
DOCR
b
Medián (95% CI), měsíce
NR (12,0; NR)
TTR, medián (rozmezí), měsíce
1,4 (1; 8,4)
Cílový parametr Hodnocení IRC
Epkoritamab (n=139)
CI = interval spolehlivosti; CR = celková odpověď; DOR = trvání odpovědi; DOCR = trvání celkové odpovědi; IRC = nezávislá hodnotící komise; ORR = míra celkové odpovědi; PR = částečná odpověď; TTR = doba do odpovědiaStanoveno podle Luganských kritérií (2014) posouzením nezávislé hodnotící komise (IRC)bZahrnovala pacienty s původním PD podle Luganských kritérií nebo IR podle LYRIC kritérií, u kterých došlo k PR/CR později.
Medián k dosažení CR byl 2,6 měsíce (rozmezí: 1,2 až 10,2 měsíce).
Folikulární lymfom
Studie GCT3013-01 byla otevřená multicentrická jednoramenná studie epkoritamabu v monoterapii s více kohortami u pacientů s relabujícím nebo refrakterním folikulárním lymfomem (FL) po dvou nebo více liniích systémové terapie. Studie zahrnovala část se zvyšováním dávky, rozšířenou část a optimalizační část s třístupňovým plánem vzestupné titrace dávek. Rozšířená část studie zahrnovala kohortu s agresivním non-Hodgkinovým lymfomem (aNHL), kohortu s indolentním (nízce
agresivním) NHL (iNHL) a kohortu s lymfomem z plášťových buněk (MCL). Pivotní kohorta s iNHL zahrnovala pacienty s FL. Pacienti zahrnutí do této studie museli mít zdokumentovaný CD20+ zralý B-buněčný novotvar podle WHO klasifikace 2016 nebo WHO klasifikace 2008 na základě reprezentativní patologické zprávy s histologicky potvrzeným FL 1-3A v rámci prvotní diagnózy bez klinických nebo patologických důkazů transformace. U všech pacientů došlo k relapsu nebo refrakternímu onemocnění vůči poslední předchozí linii léčby a všichni byli léčeni alespoň 2 liniemi systémové cytostatické léčby včetně alespoň 1 monoklonální terapie s protilátkami proti CD20 a alkylující látky nebo lenalomidu. Ze studie byli vyloučeni pacienti, jejichž centrální nervový
systém (CNS) byl postižen lymfomem, pacienti podstupující alogenní HSCT nebo transplantací solidního orgánu, pacienti s chronickými probíhajícími infekčními onemocněními a všichni pacienti s anamnézou narušené T-buněčné imunity, clearance kreatininu menší než 45 ml/min, hladinou alaninaminotransferázy > 3násobek horního limitu normálních hodnot a srdeční ejekční frakcí menší než 45 %. Účinnost byla hodnocena u 128 pacientů, kterým byl epkoritamab podáván subkutánně (s.c.) v cyklech po 4 týdnech, tj. 28 dnech. Epkoritamab v monoterapii byl podle dvoustupňového plánu vzestupné titrace dávek podáván následujícím způsobem:
Cyklus 1: epkoritamab 0,16 mg 1. den, 0,8 mg 8. den, 48 mg 15. den a 48 mg 22. den
Cykly 2–3: epkoritamab 48 mg 1., 8., 15. a 22. den
Cykly 4–9: epkoritamab 48 mg 1. a 15. den
Cykly 10 a další: epkoritamab 48 mg 1. den
Pacientům byl epkoritamab nadále podáván, dokud nedošlo k progresi onemocnění nebo nepřijatelné toxicitě.
Medián počtu započatých cyklů byl 8 a 60 % pacientů absolvovalo 6 cyklů. Demografické údaje a výchozí charakteristiky jsou zobrazeny v tabulce 10.
Tabulka 10 Demografické údaje a výchozí charakteristiky pacientů s FL ve studii GCT3013-01
Charakteristiky
(n=128)
Věk
Medián, roky (min., max.)
65 (39, 84)
< 65 let, n (%)
61 (48)
65 až < 75 let, n (%)
50 (39)
≥ 75 let, n (%)
17 (13)
Muži, n (%)
79 (62)
Charakteristiky
(n=128)
Rasa, n (%)
Běloši
77 (60)
Asijci
7 (6)
Jiné
2 (1,6)
Nebylo hlášeno
42 (33)
Stav výkonnosti podle ECOG; n (%)
0
70 (55)
1
51 (40)
2
7 (6)
Počet předchozích linií terapie, n (%)
Medián (min., max.)
3 (2, 9)
2
47 (37)
3
41 (32)
≥ 4
40 (31)
Ann Arbor klasifikace (%)
Stádium III/IV
109 (85)
Výchozí hodnota FLIPI, n (%)
2
31 (24)
3-5
78 (61)
Extenzivní nádorová masa, n (%)
33 (26)
Předchozí terapie; n (%)
Autologní transplantace kmenových buněk
24 (19)
Terapie pomocí T-lymfocytů s chimérickým antigenním receptorem (CAR-T)
6 (5)
Léčba rituximabem plus lenalidomidem
27 (21)
Inhibitor PI3K
29 (23)
Progrese onemocnění během 24 měsíců od první systémové terapie
67 (52)
Refrakterní na:
≥ 2 po sobě následující linie předchozí antilymfomové léčby
70 (55)
Poslední linii systémové terapie cytostatiky
88 (69)
Předchozí terapii monoklonálními protilátkami proti CD20
101 (79)
Terapii monoklonálními protilátkami proti CD20 i terapii alkylátorem
90 (70)
Účinnost byla hodnocena pomocí celkové míry odpovědi (ORR) stanovené podle Luganských kritérií (2014) posouzením nezávislé hodnotící komise (IRC). Medián doby následného sledování DOR byl 16 měsíců.Výsledky účinnosti jsou shrnuty v tabulce 11.
Tabulka 11 Výsledky účinnosti ve studii GCT3013-01 u pacientů s FL
Cílový parametr
a
Hodnocení IRC
Epkoritamab (n=128)
ORR
b
, n (%)
106 (83)
(95% CI)
(75,1; 88,9)
CR
b
, n (%)
81 (63)
(95% CI)
(54,3; 71,6)
PR
b
, n (%)
25 (20)
(95% CI)
(13,1; 27,5)
DOR
b
Medián (95% CI), měsíce
21,4 (13,7; NR)
Cílový parametr
a
Hodnocení IRC
Epkoritamab (n=128)
DOCR
b
Medián (95% CI), měsíce
NR (21,4; NR)
12měsíční odhad, % (95% CI)
78,6 (67,3; 86,4)
TTR, medián (rozmezí), měsíce
1,4 (1; 3)
CI = interval spolehlivosti; CR = celková odpověď; DOR = trvání odpovědi;DOCR = trvání celkové odpovědi; IRC = nezávislá hodnotící komise; ORR = míra celkové odpovědi; PFS = přežití bez progrese onemocnění; TTR = doba do odpovědi
a
Stanoveno podle Luganských kritérií (2014) posouzením nezávislé hodnotící komise (IRC)bZahrnovala pacienty s původním PD podle Luganských kritérií nebo IR podle LYRIC kritérií, u kterých došlo k PR/CR později.
Medián doby dosažení CR byl 1,5 měsíce (rozmezí: 1,2 až 11,1 měsíce). Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s epkoritamabem u jedné nebo více podskupin pediatrické populace při léčbě zralých B-buněčných malignit v souladu s plánem pediatrického výzkumu (PIP) ve schválené indikaci (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
Podmínečné schválení
Tento léčivý přípravek byl registrován postupem tzv. podmínečného schválení. Znamená to, že jsou očekávány další důkazy o jeho přínosech. Evropská agentura pro léčivé přípravky nejméně jednou za rok vyhodnotí nové informace o tomto léčivém přípravku a tento souhrn údajů o přípravku bude podle potřeby aktualizován.
⚠️ Upozornění
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Syndrom z uvolnění cytokinů (CRS)
U pacientů, kteří dostávali epkoritamab, se objevil CRS, který může být život ohrožující nebo fatální. Nejčastější známky a příznaky CRS zahrnují pyrexii, hypotenzi a hypoxii. Ostatní známky a příznaky CRS, které se objevily u více než dvou pacientů, zahrnují zimnici, tachykardii, bolest hlavy a dyspnoi.
Většina příhod CRS se objevila v cyklu 1 a byla spojena s první plnou dávkou epkoritamabu. Podávejte profylaktické kortikosteroidy, abyste snížili riziko CRS (viz bod
4.2
).
Po podání epkoritamabu mají být pacienti monitorováni, zda se u nich neobjeví známky a příznaky CRS. Při prvních známkách nebo příznacích CRS má být dle potřeby zahájena podpůrná péče tocilizumabem a/nebo kortikosteroidy (viz bod
4.2
, tabulka 4). Pacienti mají být poučeni o známkách a příznacích spojených s CRS a o nutnosti kontaktovat zdravotnického pracovníka a vyhledat okamžitou lékařskou pomoc, kdykoli se u nich známky nebo příznaky objeví. Zvládnutí CRS může vyžadovat buď dočasné zpoždění, nebo ukončení podávání epkoritamabu podle závažnosti CRS (viz bod
4.2
).
Hemofagocytující lymfohistiocytóza (HLH)
U pacientů léčených epkoritamabem byly hlášeny případy hemofagocytující lymfohistiocytózy (HLH), včetně fatálních příhod. HLH je život ohrožující syndrom charakterizovaný horečkou, kožní vyrážkou, lymfadenopatií, hepato- a/nebo splenomegalií a cytopeniemi. HLH je třeba zvážit, pokud je projev CRS atypický nebo prodloužený. Pacienti mají být sledováni z hlediska klinických známek a příznaků HLH. V případě podezření na HLH musí být podávání epkoritamabu přerušeno, má být provedeno diagnostické vyšetření a zahájena léčba HLH. V případě potvrzení HLH musí být podávání přípravku Tepkinly ukončeno.
Syndrom neurotoxicity související s imunitními efektorovými buňkami (ICANS)
ICANS (immune effector cell-associated neurotoxicity syndrome), včetně fatálních příhod, se objevil u pacientů, kteří dostávali epkoritamab. ICANS se může projevovat jako afázie, změna úrovně vědomí, zhoršení kognitivních schopností, motorická slabost, epileptické záchvaty a edém mozku.
K většině případů ICANS došlo v cyklu 1 léčby epkoritamabem, ale některé se objevily se zpožděným nástupem.
Po podání epkoritamabu mají být pacienti monitorováni, zda se u nich neobjeví známky a příznaky ICANS. Při prvních známkách a příznacích ICANS má být podle potřeby zahájena léčba kortikosteroidy a nesedativními antiepileptiky (viz bod
4.2
, tabulka 5). Pacienti mají být poučeni
o známkách a příznacích spojených s ICANS a o možnosti zpožděného nástupu příhod. Pacienti mají být poučeni, aby kontaktovali zdravotnického pracovníka a vyhledali okamžitou lékařskou pomoc, kdykoli se u nich známky nebo příznaky objeví. Podávání epkoritamabu má být odloženo nebo ukončeno dle doporučení (viz bod
4.2
).
Závažné infekce
Léčba epkoritamabem může vést ke zvýšenému riziku infekce. U pacientů léčených epkoritamabem v klinických studiích byly pozorovány závažné nebo fatální infekce (viz bod
4.8
).
U pacientů s klinicky významnými aktivními systémovými infekcemi je třeba se podávání epkoritamabu vyvarovat.
Dle potřeby se mají před léčbou epkoritamabem a během ní podávat profylaktické antimikrobiální přípravky (viz bod
4.2
). U pacientů je třeba před podáním epkoritamabu a po něm sledovat známky a příznaky infekce a příslušným způsobem je léčit. V případě febrilní neutropenie je třeba pacienty vyšetřit na infekci a léčit je antibiotiky, tekutinami a další podpůrnou péčí v souladu s místními pokyny.
U pacientů léčených epkoritamabem byla hlášena také hypogamaglobulinemie (viz bod
4.8
). Před zahájením léčby a v jejím průběhu je třeba sledovat hladiny imunoglobulinů (Ig). Pacienti mají být léčeni v souladu s místními pokyny zdravotnického zařízení, včetně opatření týkajících se infekcí a antimikrobiální profylaxe.
U pacientů léčených epkoritamabem, kteří dříve dostávali také jiná imunosupresiva, byly hlášeny případy progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML), včetně fatálních příhod. Pokud se během terapie epkoritamabem objeví neurologické příznaky naznačující PML, musí být terapie ukončena
a mají být zahájena vhodná diagnostická opatření.
Syndrom nádorového rozpadu (tumour lysis syndrome, TLS)
U pacientů, kterým byl podáván epkoritamab, byl hlášen TLS (viz bod
4.8
). Pacientům se zvýšeným rizikem TLS se doporučuje hydratace a profylaktická léčba přípravkem snižujícím hladinu kyseliny močové. Pacienti mají být sledováni z hlediska známek a příznaků TLS, zejména pacienti s vysokou nádorovou zátěží nebo rychle proliferujícími nádory a pacienti se sníženou funkcí ledvin. U pacientů je třeba sledovat biochemické parametry krve a abnormality je třeba neprodleně řešit.
Vzplanutí nádoru (tumour flare)
U pacientů léčených epkoritamabem bylo hlášeno vzplanutí nádoru (viz bod
4.8
). Projevy mohou zahrnovat lokalizovanou bolest a otok. V souladu s mechanismem účinku epkoritamabu je vzplanutí nádoru pravděpodobně způsobeno přílivem T-buněk do místa nádoru po podání epkoritamabu.
Nebyly identifikovány žádné specifické rizikové faktory pro vzplanutí nádoru; u pacientů
s objemnými nádory umístěnými v těsné blízkosti dýchacích cest a/nebo životně důležitého orgánu existuje nicméně zvýšené riziko ohrožení a morbidity v důsledku masivního efektu sekundárně způsobeného vzplanutím nádoru. U pacientů léčených epkoritamabem mají být monitorována
a vyhodnocována anatomická místa kritická pro vzplanutí nádoru. CD-20 negativní onemocnění
Jsou k dispozici pouze omezené údaje týkající se pacientů s CD-20 negativním DLBCL a pacientů s CD-20 negativním FL léčených epkoritamabem, a je možné, že pacienti s CD-20 negativním DLBCLa pacienti s CD-20 negativním FL mohou mít menší přínos z léčby ve srovnání s pacienty
s CD20-pozitivním DLBCL resp. s pozitivním FL. Mají být zvážena možná rizika a přínosy spojené s léčbou epkoritamabem u pacientů s CD-20 negativním DLBCL a FL.
Karta pacienta
Lékař musí informovat pacienta o rizicích CRS a ICANS a jakýchkoli známkách nebo příznacích CRS a ICANS. Pacienti musí být poučeni, aby v případě výskytu známek a příznaků CRS a/nebo ICANS okamžitě vyhledali lékařskou pomoc. Pacientům musí být předána karta pacienta a mají být poučeni, aby tuto kartu měli vždy u sebe. Tato karta popisuje příznaky CRS a ICANS, které by v případě výskytu měly pacienta přimět k okamžitému vyhledání lékařské pomoci.
Imunizace
Během terapie epkoritamabem se nesmí podat živé a/nebo atenuované vakcíny. Nebyly provedeny studie u pacientů, kteří dostali živé vakcíny.
Pomocné látky se známým účinkem
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v injekční lahvičce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Tento léčivý přípravek obsahuje 28,8 mg sorbitolu v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 27,33 mg/ml.
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,42 mg polysorbátu 80 v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 0,4 mg/ml. Polysorbát 80 může způsobovat alergické reakce.