XENLETA 150MG Koncentrát a rozpouštědlo pro infuzní roztok

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná antibakteriální léčiva, ATC kód: J01XX12 Mechanismus účinku Lefamulin je antibakteriální přípravek ze skupiny pleuromutilinů.‍​‍‍‍​‍‍‍‍‍‍‍‍​‍ Inhibuje syntézu bakteriálních proteinů interakcí s místy A a P centra peptidyl-transferázy v centrální části domény V 23S rRNA ribozomální podjednotky 50S a brání správnému umístění tRNA. Rezistence Rezistence na lefamulin u normálně citlivých druhů může být způsobena mechanismy, které zahrnují zvláštní ochranu nebo změnu ribozomálního cíle proteiny ABC-F, jako je vga (A, B, E), Cfr methyltransferázou nebo mutacemi ribozomálních proteinů L3 a L4 nebo v doméně V 23S rRNA. Cfr obvykle zajišťuje zkříženou rezistenci s oxazolidinony, linkosamidy, fenikoly a streptograminy skupiny A. Proteiny ABC-F mohou poskytovat zkříženou rezistenci s linkosamidy a streptograminy skupiny A. Organismy rezistentní na jiné antibakteriální přípravky ze skupiny pleuromutilinů obvykle vykazují zkříženou rezistenci na lefamulin. Na působení lefamulinu nemají vliv mechanismy, které poskytují rezistenci k beta-laktamům, makrolidům, chinolonům, tetracyklinům, inhibitorům dráhy folátu, mupirocinu a glykopeptidům. Přirozená rezistence na lefamulin se vyskytuje u bakterií řádu Enterobacterales (např. Klebsiella pneumoniae) a nefermentujících gramnegativních aerobů (např. Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter baumannii). Antibakteriální účinnost v kombinaci s dalšími antibakteriálními přípravky Studie in vitro neprokázaly žádný antagonismus mezi lefamulinem a amikacinem, azithromycinem, aztreonamem, ceftriaxonem, levofloxacinem, linezolidem, meropenemem, penicilinem, tigecyklinem, trimethoprimem/sulfamethoxazolem a vankomycinem. Kritéria interpretace pro stanovení citlivosti Níže jsou uvedeny hraniční hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC), které stanovila výkladová kritéria doporučená Evropskou komisí pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST): Organismus Minimální inhibiční koncentrace (mg/l) Citlivý (≤ S) Rezistentní (> R) Streptococcus pneumoniae 0,5 0,5 Staphylococcus aureus 0,25 0,25 Farmakokinetický/farmakodynamický vztah Antimikrobiální účinnost lefamulinu na S. pneumoniae a S. aureus nejlépe korelovala s poměrem plochy pod křivkou závislosti koncentrace na čase u volné léčivé látky během 24 hodin k minimální inhibiční koncentraci (poměr AUC/MIC za 24 hodin). Klinická účinnost proti specifickým patogenům Klinické studie prokázaly účinnost na patogeny citlivé na lefamulin in vitro, jež jsou uvedeny u jednotlivých indikací: Komunitní pneumonie Grampozitivní bakterie: Streptococcus pneumoniae Staphylococcus aureus Gramnegativní bakterie: Haemophilus influenzae Legionella pneumophila Jiné bakterie: Mycoplasma pneumoniae Chlamydophila pneumoniae Klinická účinnost nebyla stanovena na následující patogeny, které odpovídají schváleným indikacím, ačkoli ze studií in vitro vyplývá, že by byly citlivé na lefamulin při absenci mechanismů získané rezistence: Gramnegativní bakterie: Haemophilus parainfluenzae Moraxella catarrhalis Pediatrická populace Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Xenleta u jedné nebo více podskupin pediatrické populace s komunitní pneumonií (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2 ). Údaje z klinických studií V rámci post-hoc analýzy podskupin ze dvou studií fáze III u pacientů s komunitní pneumonií byla míra klinického vyléčení při kontrole po léčbě u pacientů s jakoukoli pozitivní kulturou sputa, pozitivní kulturou krve nebo pozitivním testem na močový antigen S. pneumoniae nižší u pacientů léčených lefamulinem ve srovnání s pacienty léčenými moxifloxacinem. Při zahájení léčby intravenózní cestou byla míra vyléčení 28/36 [77,8 %; (95% interval spolehlivosti (CIs) 60,8 % až 89,9 %)] v případě lefamulinu ve srovnání s 26/31 [83,9 %; (95% interval spolehlivosti 66,3 % až 94,6 %)] v případě moxifloxacinu. Při zahájení léčby perorální cestou byla míra vyléčení 19/25 (76 %; 95% interval spolehlivosti 55,9 % až 90,6 %) v případě lefamulinu ve srovnání s 30/32 (93,8 %; 95% interval spolehlivosti 79,2 % až 99,2 %) v případě moxifloxacinu.