⚠️ Upozornění
Všechna varování uvedená níže a vztahující se ke každé ze složek přípravku se týkají také fixní kombinace Nebilet Plus H. Viz. také bod 4.8.
Nebivolol
Následující varování a upozornění se týkají obecně beta-adrenergních antagonistů.
Anestézie: Pokračování beta-blokády snižuje během indukce a intubace riziko arytmií. Pokud je beta- blokáda při přípravě k operaci přerušena, podávání beta-adrenergních antagonistů musí být přerušeno alespoň 24 hodin předem.
U některých anestetik, která způsobují útlum myokardu, je třeba opatrnosti. Pacienta lze chránit před vagovými reakcemi intravenózním podáním atropinu.
Kardiovaskulární: Beta-blokátory nesmí být obecně podávány pacientům s neléčeným městnavým srdečním selháním (MSS), dokud se jejich stav nestabilizuje.
U pacientů s ischemickou chorobou srdeční musí být léčba beta-blokátory vysazována postupně, tzn. během 1–2 týdnů. Pokud je třeba, ve stejnou dobu by měla být zahájena náhradní terapie, aby se předešlo exacerbaci anginy pectoris.
Beta-blokátory mohou vyvolávat bradykardii: dávku je třeba snížit, pokud tepová frekvence poklesne
pod 50–55 tepů za minutu v klidu a/nebo má pacient příznaky, které naznačují bradykardii.
Beta-blokátory je třeba používat s opatrností:
u pacientů s poruchami periferní cirkulace (Raynaudova choroba nebo syndrom, intermitentní klaudikace), protože by mohlo dojít ke zhoršení těchto potíží.
u pacientů s atrioventrikulárním blokem prvního stupně, a to vzhledem k negativním účinkům beta- blokátorů na rychlost vedení vzruchu.
u pacientů s Prinzmetalovou anginou v důsledku nekontrolované vazokonstrikce koronárních tepen zprostředkované alfa-receptory: beta-blokátory mohou zvyšovat počet a trvání záchvatů anginy.
Kombinace nebivololu s blokátory kalciových kanálů typu verapamilu a diltiazemu, s antiarytmiky třídy I a s centrálně působícími antihypertenzivy se všeobecně nedoporučuje, podrobnosti naleznete v bodě 4.5.
Metabolické/endokrinologické: Nebivolol neovlivňuje hladiny glukózy u diabetiků. U pacientů s diabetem je však třeba opatrnosti, protože nebivolol může maskovat některé příznaky hypoglykémie (tachykardie, palpitace). Beta-blokátory by při současném podávání s deriváty sulfonylurey mohly dále zvýšit riziko závažné hypoglykémie. Pacientům s onemocněním diabetes mellitus je třeba doporučit pečlivé sledování hladiny glukózy v krvi (viz bod
4.5
).
Beta-blokátory mohou maskovat příznaky tachykardie při hypertyreóze. Náhlé vysazení může příznaky zesílit.
Respirační: Pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí musí beta-blokátory užívat s opatrností, protože by mohlo dojít ke zhoršení konstrikce dýchacích cest.
Ostatní: Pacientům s anamnézou psoriázy musí být beta-blokátory podávány pouze po pečlivém uvážení.
Beta-blokátory mohou zvyšovat citlivost na alergeny a závažnost anafylaktických reakcí.
Hydrochlorothiazid
Poruchy ledvin: Plného prospěchu léčby thiazidovými diuretiky je možné dosáhnout pouze v případě, že funkce ledvin nejsou narušeny. U pacientů s onemocněním ledvin mohou thiazidy zvyšovat azotémii. U pacientů s poruchou funkce ledvin se mohou projevit kumulativní účinky této léčivé látky. Pokud je zjevná progresivní porucha funkce ledvin, což ukazuje narůstající množství nebílkovinného dusíku, je třeba pečlivě přehodnotit terapii s uvážením případného přerušení terapie diuretiky.
Metabolické a endokrinologické účinky: Terapie thiazidy může zhoršit glukózovou toleranci. Může být nutná úprava dávky inzulínu nebo perorálních antidiabetik (viz. bod 4.5). Během terapie thiazidy se může projevit latentní diabetes mellitus.
S léčbou thiazidovými diuretiky souvisí zvýšení hladin cholesterolu a triglyceridů. U některých pacientů může mít terapie thiazidy za následek hyperurikémii a/nebo dnu.
Elektrolytová nerovnováha: Tak jako u každého pacienta léčeného diuretiky je třeba provádět
v odpovídajících intervalech pravidelné stanovení elektrolytů v séru.
Thiazidy včetně hydrochlorothiazidu mohou způsobovat nerovnováhu tekutin nebo elektrolytů (hypokalémie, hyponatrémie a hypochloremická alkalóza). Varovné známky nerovnováhy tekutin nebo elektrolytů zahrnují sucho v ústech, žízeň, slabost, letargii, ospalost, neklid, bolesti svalů nebo křeče, svalovou únavu, hypotenzi, oligurii, tachykardii a gastrointestinální poruchy, např. nevolnost nebo zvracení.
Riziko hypokalémie je největší u pacientů s cirhózou jater, u pacientů s rychlou diurézou, u pacientů s neadekvátním perorálním příjmem elektrolytů a u pacientů současně léčených kortikosteroidy nebo ACTH (viz. bod 4.5). Pacienti se syndromem dlouhého QT intervalu, ať už kongenitálním nebo iatrogenním, jsou při hypokalémii obzvláště ohroženi. Hypokalémie zvyšuje kardiotoxicitu srdečních glykosidů a riziko srdečních arytmií. U pacientů ohrožených hypokalémií je indikována častější kontrola draslíku v plazmě, a to již od prvého týdne po zahájení terapie.
Diluční hyponatrémie se může objevit u pacientů s otoky v horkém počasí. Deficit chloridů je obecně mírný a obvykle nevyžaduje léčbu.
Thiazidy mohou snižovat vylučování kalcia v moči a mohou způsobovat intermitentní a lehké zvýšení kalcia v séru bez přítomnosti známé poruchy metabolismu kalcia. Výrazná hyperkalcémie může být známkou skrytého hyperparathyroidismu. Léčba thiazidy musí být před provedením testu na funkci příštítných tělísek přerušena.
Bylo prokázáno, že thiazidy zvyšují vylučování magnesia v moči, což může způsobovat hypomagnezémii.
Lupus erythematodes: Při užívání thiazidů byla hlášena exacerbace nebo aktivace systémového lupus
erythematodes.
Antidopingový test: Hydrochlorothiazid obsažený v tomto léku může způsobit pozitivitu výsledku analýzy při antidopingovém testu.
Ostatní: Reakce z přecitlivělosti se mohou objevit u pacientů s nebo bez anamnézy alergie nebo
astma bronchiale.
Fotosenzitivní reakce byly u thiazidových diuretik hlášeny ve vzácných případech (viz. bod 4.8). Pokud se při léčbě objeví fotosenzitivní reakce, doporučuje se ukončit léčbu. Pokud je opětovné podání léku považováno za nezbytné, doporučuje se chránit exponované oblasti před sluncem nebo umělým UVA zářením.
Jod vázaný na proteiny: Thiazidy mohou snižovat hladinu jodu vázaného na proteiny v séru bez známek narušení funkce štítné žlázy.
Nemelanomové kožní nádory
Ve dvou epidemiologických studiích vycházejících z Dánského národního registru karcinomů bylo se zvyšující se kumulativní dávkou hydrochlorothiazidu (HCTZ) pozorováno zvýšené riziko nemelanomových kožních nádorů (NMSC - non-melanoma skin cancer) [bazaliomy čili bazocelulární karcinomy (BCC - basal cell carcinoma) a spinaliomy čili skvamocelulární dlaždicobuněčné karcinomy (SCC - squamous cell carcinoma)]. Příčinou vzniku NMSC by případně mohla být fotoaktivita HCTZ. Pacienti užívající HCTZ mají být poučeni o riziku NMSC a mají dostat doporučení, aby si pravidelně kontrolovali, zda se jim na kůži neobjevily nové léze, a aby o každé podezřelé kožní lézi okamžitě informovali lékaře. Z důvodu minimalizace rizika vzniku kožního nádoru pacientům mají být doporučena možná preventivní opatření, jako je omezení expozice slunečnímu a ultrafialovému záření a v případě expozice odpovídající ochrana. Podezřelé kožní léze mají být okamžitě prozkoumány, případně včetně histologického vyšetření vzorku tkáně. Užívání HCTZ má být rovněž opětovně posouzeno u pacientů, kteří v minulosti prodělali NMSC (viz též bod
4.8
).
Choroidální efuze, akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem:
Sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů mohou způsobit idiosynkratickou reakci vedoucí k choroidální efuzi s defektem zorného pole, přechodné myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným úhlem. Příznaky zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se objevují během několika hodin až týdnů po zahájení léčby. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku. Primární léčba spočívá v co nejrychlejším vysazení léčiva. Pokud se nitrooční tlak nepodaří dostat pod kontrolu, je třeba zvážit rychlou medikamentózní nebo chirurgickou léčbu. Rizikové faktory pro rozvoj akutního glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergie na sulfonamidy nebo peniciliny v
anamnéze.
Akutní respirační toxicita
Po užití hydrochlorothiazidu byly hlášeny velmi vzácné závažné případy akutní respirační toxicity, včetně syndromu akutní respirační tísně (ARDS). Plicní edém se obvykle projeví v průběhu několika minut až hodin po podání hydrochlorothiazidu. Při nástupu jsou příznaky dušnost, horečka, zhoršení funkce plic a hypotenze. V případě podezření na diagnózu ARDS je třeba Nebilet Plus H vysadit a podat vhodnou léčbu. Hydrochlorothiazid nemá být podáván pacientům, u kterých se již dříve po užití hydrochlorothiazidu vyskytl ARDS.
Kombinace nebivololu a hydrochlorothiazidu
Vedle varování souvisejících s jednotlivými látkami se specificky na přípravek Nebilet Plus H vztahuje
následující:
Intolerance galaktózy, vrozený deficit laktázy, glukoso-galaktosová malabsorbce: Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými onemocněními jako intolerance galaktózy, vrozený deficit laktázy nebo glukoso-galaktosová malabsorbce nesmí tento lék užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.