Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
OTC
TEVIMBRA 100MG Koncentrát pro infuzní roztok
10 mg/mL, Injection, solution, concentrate
INN: TISLELIZUMAB
Aktualizováno: 2026-05-02
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇬🇧🇵🇹🇸🇰
Forma
INJECTION, SOLUTION, CONCENTRATE
Dávkování
10 mg/mL
Způsob podání
INTRAVENOUS
Skladování
—
O přípravku
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Výrobce
BeOne Medicines USA, Inc.
ATC kód
L01FF09
Zdroj
OPENFDA_NDC
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, monoklonální protilátky a konjugáty protilátka-léčivo, ATC kód: L01FF09
Mechanismus účinku
Tislelizumab je humanizovaná monoklonální protilátka třídy imunoglobulinu G4 (IgG4), která se váže na extracelulární doménu lidského PD-1. Kompetitivně blokuje vazbu PD-L1 i PD-L2, čímž inhibuje negativní signalizaci zprostředkovanou PD-1 a zvyšuje funkční aktivitu T-buněk v in vitro buněčných testech.
Klinická účinnost a bezpečnost
Na základě modelování a simulace vztahů mezi expozicí a odpovědí z hlediska účinnosti a bezpečnosti tislelizumabu neexistují žádné klinicky významné rozdíly v účinnosti nebo bezpečnosti mezi dávkami 200 mg jednou za 3 týdny a 400 mg jednou za 6 týdnů.
Nemalobuněčný karcinom plic
Neoadjuvantní a adjuvantní léčba resekovatelného NSCLC: BGB-A317-315
Studie BGB-A317-315 byla randomizovaná, placebem kontrolovaná, dvojitě zaslepená studie fáze 3, která porovnávala účinnost a bezpečnost neoadjuvantní léčby tislelizumabem a dubletovou chemoterapií na bázi platiny následovanou adjuvantním tislelizumabem oproti neoadjuvantní léčbě placebem a dubletovou chemoterapií na bázi platiny následovanou adjuvantním placebem u pacientů s resekovatelným NSCLC ve stadiu II nebo IIIA.
Studie zahrnovala pacienty s histologicky potvrzeným nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) ve stadiu II nebo IIIA (8. vydání AJCC) se skóre ECOG PS 0 nebo 1, bez známých mutací EGFR nebo translokací genu ALK a s potvrzenou způsobilostí k resekci R0 s kurativním záměrem. Pacienti ve stadiu IIIB nebyli do studie zařazeni.
Následující kritéria výběru definují pacienty s vysokým rizikem recidivy, kteří jsou zahrnuti
v terapeutické indikaci, a odrážejí populaci pacientů ve stadiu II–IIIA podle systému hodnocení stadií v 8. vydání AJCC:
Velikost nádoru > 4 cm nebo nádory jakékoli velikosti, které jsou doprovázeny buď statusem N1, nebo N2.
Nádory, které postihují hrudní struktury (přímo postihují viscerální pleuru, parietální pleuru, hrudní stěnu, hlavní bronchus, brániční nerv, mediastinální pleuru, parietální perikard).
Nádory > 4 cm, které způsobují obstrukční atelektázu zasahující do hilové oblasti, postihující část nebo celou plíci nebo postihující hlavní bronchus bez ohledu na vzdálenost od kariny nebo pronikající do viscerální pleury (PL1 nebo PL2) při statusu N0.
Nádory se samostatným uzlíkem (uzlíky) ve stejném laloku jako primární rakovina plic.
Celkem bylo 453 pacientů randomizováno (1:1) k podání:
Rameno s tislelizumabem: neoadjuvantní tislelizumab 200 mg 1. den v kombinaci
s cisplatinou 75 mg/m
2
nebo karboplatinou s AUC 5 mg/ml/min a pemetrexedem 500 mg/m
2
nebo paklitaxelem 175 mg/m
2
1. den každého 21denního cyklu po dobu 3 až 4 cyklů. Po operaci byl adjuvantně podáván tislelizumab v dávce 400 mg každých 6 týdnů po dobu až
8 cyklů.
Rameno s placebem: neoadjuvantní placebo 1. den v kombinaci s cisplatinou 75 mg/m² nebo karboplatinou s AUC 5 mg/ml/min a pemetrexedem 500 mg/m² nebo paklitaxelem 175 mg/m²
den každého 21denního cyklu po dobu 3 až 4 cyklů. Po operaci bylo adjuvantní placebo podáváno každých 6 týdnů po dobu až 8 cyklů.
Pacienti s neskvamózní histologií dostávali pemetrexed, zatímco pacienti se skvamózní histologií dostávali paklitaxel, přičemž volbu cisplatiny nebo karboplatiny u všech pacientů určovali zkoušející. Byla-li indikována, pacienti před adjuvantním podáním tislelizumabu nebo placeba podstoupili pooperační adjuvantní radioterapii. Podávání tislelizumabu a chemoterapie pokračovalo až do ukončení léčby, progrese onemocnění, nepřijatelného nežádoucího účinku, úmrtí nebo rozhodnutí pacienta a/nebo zkoušejícího o ukončení léčby ve studii.
Dvojími primárními cílovými parametry byly přežití bez příhod (EFS) dle zaslepeného nezávislého centrálního hodnocení (BICR) a míra závažné patologické odpovědi (MPR) dle zaslepeného nezávislého patologického přezkumu (BIPR). Sekundární cílové parametry účinnosti zahrnovaly míru patologické kompletní odpovědi (pCR) dle BIPR a celkové přežití (OS).
Demografické a výchozí charakteristiky byly mezi oběma léčebnými rameny obecně vyvážené. Výchozí charakteristiky všech 453 randomizovaných pacientů byly: medián věku 62 let (rozmezí 30 až 80 let); 40 % pacientů bylo ve věku ≥ 65 let; 3,3 % pacientů bylo ve věku ≥ 75 let; 90,5 % pacientů byli muži; 100 % Asijců (všichni zařazeni v Číně), 65,3 % mělo skóre ECOG PS 0; 84,5 % byli současní nebo bývalí kuřáci; 78,1 % mělo diagnostikovanou dlaždicobuněčnou histologii; 58,5 % mělo onemocnění ve stadiu IIIA; 57,8 % mělo expresi PD-L1 ≥ 1 %.
V rameni s tislelizumabem v kombinaci s chemoterapií obsahující platinu podstoupilo definitivní chirurgický výkon 84,1 % pacientů v porovnání se 76,2 % pacientů v rameni s chemoterapií obsahující platinu.
Studie prokázala statisticky významné zlepšení MPR, EFS, pCR a OS u pacientů randomizovaných do ramene s tislelizumabem ve srovnání s ramenem s placebem.
V předem specifikované průběžné analýze EFS (datum ukončení sběru dat 21. srpna 2023) byl poměr rizik (HR) u EFS 0,56 (95% IS: 0,40, 0,79; jednostranná p-hodnota 0,0003) a medián doby sledování celkového přežití (OS) podle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodologie byl 24,6 měsíce v
rameni tislelizumabem a 22,7 měsíce v rameni s placebem.
Tabulka 3, obrázek 1 a obrázek 2 shrnují výsledky účinnosti.
Při předem specifikované závěrečné analýze (datum ukončení sběru dat 7. března 2025) byl medián doby sledování celkového přežití (OS) dle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodologie 43,3 měsíce (95% IS: 41,2, 44,6) v rameni s tislelizumabem a 41,6 měsíce (95% IS: 39,9, 43,8) v rameni s placebem.
Tabulka 3 Výsledky účinnosti v BGB-A317-315
1
Ramenos tislelizumabem (n = 226)
Rameno s placebem (n = 227)
Přežití bez příhod
Příhody, n (%)
72 (31,9)
98 (43,2)
Medián (měsíce) (95% IS)
NR (50,3; NE)
30,6 (16,6; 45,3)
HR (95% IS)
a
0,58 (0,43; 0,79)
Hlavní patologická reakce
n (%)
127 (56,2)
34 (15)
95% IS
c
(49,5; 62,8)
(10,6; 20,3)
Rozdíl, % (95% IS)
d
41,1 (33,2; 49,1)
p-hodnota
e
<0,0001
Celkové přežití
Úmrtí, n (%)
52 (23,0)
70 (30,8)
Medián (měsíce) (95% IS)
NR (NE; NE)
NR (NE; NE)
HR (95% IS)
a
0,65 (0,45; 0,93)
p-hodnota
b
0,0093
IS = interval spolehlivosti; HR = poměr rizik; NE = nelze odhadnout; NR = nebylo dosaženo
Pacienti bez chirurgického výkonu nebo patologických výsledků byli považováni za nereagující na léčbu.
1Předem specifikovaná konečná analýza MPR byla založena na datech s datem ukončení sběru 20. února 2023 a předem specifikovaná konečná analýza EFS a OS byla založena na datech s datem ukončení sběru 7. března 2025.
Poměr rizik a 95% intervaly spolehlivosti byly odhadnuty pomocí stratifikovaného Coxova regresního modelu stratifikovaného podle histologie, stadia onemocnění a exprese PD-L1 z interaktivní responzivní technologie (IRT).
b p-hodnota byla vypočtena pomocí log-rank testu stratifikovaného podle histologie, stadia onemocnění a exprese PD-L1 z IRT.
c 95% IS byl odhadnut pomocí Clopper-Pearsonovy metody.
d Rozdíl běžného rizika dle Mantel-Haenszelovy metody byl odhadnut spolu s jeho 95% intervaly spolehlivosti (IS) konstruovanými normální aproximací a Satoovým odhadem rozptylu stratifikovaným podle histologie, stadia onemocnění a exprese PD-L1 z IRT.
e p-hodnota byla získána pomocí Cochran-Mantel-Haenszelovy metody stratifikované podle histologie, stadia onemocnění a exprese PD-L1 z IRT.
Příhody Medián
(%) (95 %
Poměr rizik (95 % IS)
rameno s tislelizumabem 72 (31,9) NR (50,3, NE) 0,58 (0,43, 0,79)
rameno s placebem 98 (43,2) 30,6 (16,6, 45,3)
rameno s tislelizumabem rameno s placebem
Pravděpodobnost přežití bez příhody (%)
Obrázek 1 Kaplanův-Meierův graf přežití bez příhod v BGB-A317-315
Doba (měsíce)
Počet pacientů v riziku
rameno s tislelizu mabem
226
196
176
161
152
143
136
128
123
121
117
101
92
69
49
39
21
17
2
0
rameno s placebem
227
187
149
128
117
105
98
91
88
83
79
69
59
47
29
22
11
11
0
0
rameno s tislelizumabem rameno s placebem
Příhody Medián
(%) (95 %
Poměr rizik (95 % IS)
p-hodnota
rameno s tislelizumabem rameno s placebem
52 (23,0) NR (NE, NE) 0,65 (0,45, 0,93)
70 (30,8) NR (NE, NE)
0,0093
Pravděpodobnost celkového přežití (%)
Obrázek 2 Kaplanův-Meierův graf celkového přežití v BGB-A317-315
Doba (měsíce)
Počet pacientů v riziku
rameno s tislelizu mabem
226
218
212
209
206
202
195
189
188
183
176
163
143
121
91
69
47
36
15
0
rameno s placebem
227
214
207
199
186
180
172
165
161
157
148
131
117
98
73
51
34
26
9
0
Ve studii BGB-A317-315 byla provedena analýza podskupin u pacientů s PD-L1 ≥ 1 % (rameno s tislelizumabem [n = 130; 58 %] vs. rameno s placebem [n = 132; 58 %]) a PD-L1 < 1 % (což
vylučuje nehodnotitelné/neurčité) (rameno s tislelizumabem [n = 89; 39 %] vs. rameno s placebem [n = 84; 37 %]). Poměr rizik u EFS byl 0,53 (95% IS: 0,35; 0,79) u pacientů s PD-L1 ≥ 1 % a 0,70 (95% IS: 0,43; 1,14) u pacientů s PD-L1 < 1 %. Poměr rizik u celkového přežití (OS) byl 0,61 (95% IS: 0,38; 0,98) u pacientů s PD-L1 ≥ 1 % a 0,91 (95% IS: 0,50; 1,64) u pacientů s PD-L1 < 1 %.
První linie léčby nespinocelulárního NSCLC: BGB-A317-304
Studie BGB-A317-304 byla randomizovaná, otevřená, multicentrická studie fáze III k hodnocení účinnosti a bezpečnosti tislelizumabu v kombinaci s platinou a pemetrexedem oproti léčbě platinou a pemetrexedem samostatně jako první linie léčby pacientů dosud neléčených chemoterapií s lokálně
pokročilým nespinocelulárním NSCLC, kteří nebyli vhodní k chirurgické resekci nebo chemoradiaci s platinou, nebo pacientů s metastazujícím nespinocelulárním NSCLC.
Ze studie byli vyloučeni pacienti s aktivními mozkovými nebo leptomeningeálními metastázami, známými EGFR mutacemi nebo ALK translokacemi citliví na dostupnou cílenou inhibitorovou léčbu, s aktivním autoimunitním onemocněním nebo jakýmkoli stavem vyžadujícím systémovou léčbu kortikosteroidy (> 10 mg prednisonu nebo ekvivalentu denně) nebo jinými imunosupresivy.
Celkem 334 pacientů bylo randomizováno (2:1) do skupiny léčené tislelizumabem v dávce 200 mg kombinovaným s pemetrexedem v dávce 500 mg/m
2
a karboplatinou AUC 5 mg/ml/min nebo cisplatinou v dávce 75 mg/m
2
(T+PP rameno, n = 223) nebo pemetrexedem v dávce 500 mg/m
2
a karboplatinou AUC 5 mg/ml/min nebo cisplatinou v dávce 75 mg/m
2
(PP rameno, n = 111). Výběr platiny (cisplatina nebo karboplatina) byl na uvážení zkoušejícího.
Léčba byla podávána ve 3týdenním cyklu. Po podání 4, 5 nebo 6 cyklů chemoterapie nebo tislelizumabu v kombinaci s chemoterapií podle uvážení zkoušejícího dostávali pacienti v rameni T+PP 200 mg tislelizumab 200 mg v kombinaci s pemetrexedem v dávce 500 mg/m
2
ve 3týdenním cyklu až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity, přičemž pacienti v rameni PP dostávali samotný pemetrexed v dávce 500 mg/m
2
až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity.
Pacienti s progresí onemocnění potvrzenou nezávislou hodnotící komisí (independent review committee, IRC) dostali možnost přejít na monoterapii tislelizumabem ve 3týdenním cyklu.
Randomizace byla stratifikována podle exprese PD-L1 v nádorových buňkách (TC) (< 1 % versus 1 % až 49 % versus ≥ 50 %) a stadia onemocnění (IIIB versus IV) klasifikovaného podle 7. vydání manuálu pro hodnocení stadií rakoviny Amerického výboru pro rakovinu (AJCC). Exprese PD-L1 byla hodnocena v centrální laboratoři pomocí testu Ventana PD-L1 (SP263), který identifikoval barvení PD-L1 na nádorových buňkách. Hodnocení nádorů bylo provedeno každých 6 týdnů po dobu prvních 6 měsíců, poté každých 9 týdnů po dobu dalších 6 měsíců, a poté každých 12 týdnů.
Výchozí charakteristiky pacientů ze studie BGB-A317-304 byly: medián věku 61 let (rozmezí: 25 až 75), 29 % bylo ve věku 65 let nebo starších; 74 % muži; 100 % Asijci (všichni zařazeni v Číně); 23,4 % mělo ECOG skóre výkonnosti 0 a 76,6 % ECOG skóre výkonnosti 1; 18,3 % bylo ve stadiu
onemocnění IIIB; 26,6 % s neznámým stavem přeskupení ALK a 73,4 % bez přeskupení ALK; 36,2 % nikdy nekouřilo; 5,4 % mělo mozkové metastázy. Charakteristiky věku, pohlaví, ECOG skóre výkonnosti, kuřácký status, skóre PD-L1 TC a předchozí protinádorové léčby byly dobře vyvážené.
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo přežití bez progrese (PFS) dle kritérií RECIST v1.1 hodnocené nezávislou hodnotící komisí v ITT (intent-to-treat) analýze. Sekundárními cílovými parametry účinnosti byly celkové přežití (OS), míra objektivní odpovědi (ORR) a délka trvání odpovědi (DoR) hodnocené IRC a zkoušejícím.
Studie splnila svůj primární cílový parametr v průběžné analýze (datum ukončení sběru dat 23. ledna 2020) ukazující statisticky významné zlepšení PFS u T+PP v porovnání s PP. Stratifikovaný poměr rizik byl 0,65 (95% IS: 0,47, 0,91; p = 0,0054), s mediánem PFS 9,7 měsíce u T+PP a 7,6 měsíce
u PP. Medián doby sledování celkového přežití podle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodiky byl 9,9 měsíce v rameni T+PP a 9,7 měsíce v rameni PP.
Výsledky účinnosti konečné analýzy (datum ukončení sběru dat 26. října 2020) byly konzistentní s výsledky průběžné analýzy. Medián doby sledování celkového přežití podle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodiky v době finální analýzy byl 18,4 měsíce v rameni T+PP a 18,0 měsíce v rameni PP.
Z 334 pacientů studie BGB-A317-304 mělo 110 (33 %) pacientů expresi PD-L1 v nádorových buňkách ≥ 50 %. Z toho 74 pacientů bylo ve skupině s tislelizumabem a chemoterapií a 36 pacientů ve skupině s placebem a chemoterapií. Výsledky účinnosti u pacientů s expresí PD-L1 v nádorových buňkách ≥ 50 % z konečné analýzy jsou uvedeny v tabulce 4 a Kaplanova-Meierova křivka pro PFS a OS je uvedena na obrázcích 3 a 4.
Tabulka 4 Výsledky účinnosti ze studie BGB-A317-304 u pacientů s expresí PD-L1 ≥ 50 %
Cílový parametr
Tislelizumab +pemetrexed + platina (n = 74)
Pemetrexed + platina (n = 36)
PFS
Události, n (%)
33 (44,6)
22 (61,1)
Medián PFS (měsíce) (95% IS)
14,6 (11,5, NE)
4,6 (3,5; 9,7)
Stratifikovaný poměr rizik
a,
b
(95% IS)
0,31 (0,18; 0,55)
OS
Úmrtí, n (%)
24 (32,4)
20 (55,6)
Medián OS (měsíce) (95% IS)
NE (NE, NE)
13,1 (5,6; NE)
Stratifikovaný poměr rizik
a,
b
(95% IS)
0,39 (0,22; 0,71)
Nejlepší celková odpověď, n (%)
c
ORR
b
, n (%)
52 (70,3)
11 (30,6)
95% IS
c
(58,5; 80,3)
(16,3; 48,1)
DoR
b
Medián DoR (měsíce) (95% IS)
NE (13,2; NE)
8,5 (3,3; NE)
PFS = přežití bez progrese; IS = interval spolehlivosti; OS = celkové přežití; ORR = míra objektivní odpovědi;DoR = délka trvání odpovědi; NE = nelze odhadnout.Mediány byly hodnoceny metodou Kaplana-Meiera s 95% IS odhadnutými metodou Brookmeyera a Crowleyho. a Poměr rizik byl odhadnut ze stratifikovaného Coxova modelu se skupinou pemetrexed+platina jako referenčnískupinou a stratifikovanou podle stadia onemocnění (IIIB oproti IV).
PFS vychází z hodnocení IRC a ORR/DoR z potvrzené odpovědi IRC.
95% IS byl vypočten za použití metody Cloppera-Pearsona.
Obrázek 3 Kaplanova-Meierova křivka PFS u BGB A317 304 u pacientů s PD-L1 ≥ 50 %.
Events Median H azard ratio (%) (95% CI) (95% CI)
T+PP 33(44.6) 14.6(11.5-NE) 0.313[ 0.178- 0.547]
PP 22(61.1) 4.6(3.5-9.7)
Události (%)
T+PP 33 (44,6)
PP 22 (61,1)
Medián Poměr rizik
(95% IS) (95% IS)
14,6 (11,5 – NE) 0,31 [0,18 – 0,55]
4,6 (3,5 – 9,7)
T+PP
PP
100
Pravděpodobnost přežití bez progrese (%)
90
Progression-Free Survival Probability(%)
80
70
60
50
40
30
20
T+PP
PP
10
0
Time (M onths)
No. at Risk
0 3 6 9 12 15 18 21 24 27
Počet v riziku
Čas (měsíce)
T+PP 74
64
53
45
36
21
9
3
2
0
PP 36
18
9
7
4
1
1
0
0
0
Události (%)
T+PP 24 (32,4)
PP 20 (55,6)
Medián (95% IS)
NE (NE – NE) 13,1 (5,6 – NE)
Poměr rizik (95% IS)
0,39 [0,22 – 0,71]
Počet v riziku
Čas (měsíce)
Celková pravděpodobnost přežití (%)
Obrázek 4 Kaplanova-Meierova křivka OS u BGB-A317-304 u pacientů s PD-L1 ≥ 50 %.
První linie léčby spinocelulárního NSCLC: BGB-A317-307
BGB-A317-307 byla randomizovaná, otevřená, multicentrická studie fáze 3 porovnávající účinnost a bezpečnost tislelizumabu v kombinaci s paklitaxelem a karboplatinou nebo nab-paklitaxelem a karboplatinou oproti paklitaxelu s karboplatinou samostatně jako první linie léčby pacientů, kteří nepodstoupili chemoterapii, s lokálně pokročilým spinocelulárním NSCLC, a kteří nebyli vhodní
pro chirurgickou resekci nebo chemoradiaci s platinou, nebo pacientů s metastazujícím spinocelulárním NSCLC.
Ze studie byli vyloučeni pacienti s aktivními mozkovými nebo leptomeningeálními metastázami, známými EGFR mutacemi nebo ALK translokacemi citliví na dostupnou cílenou inhibitorovou terapii, s aktivním autoimunitním onemocněním nebo jakýmkoli stavem vyžadujícím systémovou léčbu kortikosteroidy (> 10 mg denně prednisonu nebo ekvivalentu) nebo jinými imunosupresivními léky.
Celkem 360 pacientů bylo randomizováno (1:1:1) k léčbě tislelizumabem v dávce 200 mg
v kombinaci s paklitaxelem v dávce 175 mg/m
2
a karboplatinou AUC 5 mg/ml/min (T+PC rameno, n = 120) nebo tislelizumabem v dávce 200 mg v kombinaci s nab-paklitaxelem v dávce 100 mg/m
2
a karboplatinou AUC 5 mg/ml/min (T+nPC rameno, n = 119) nebo paklitaxelem v dávce 175 mg/m
2
a karboplatinou AUC 5 mg/ml/min (PC rameno, n = 121).
Léčba byla podávána v 3týdenním cyklu, dokud pacient nedokončil podávání 4 až 6 cyklů chemoterapie nebo tislelizumabu v kombinaci s chemoterapií podle uvážení zkoušejícího. Pacienti v ramenech T+nPC a T+PC dostávali tislelizumab až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity. Pacienti s progresí onemocnění v ramenu PC dostali možnost přestoupit do skupiny léčené tislelizumabem v monoterapii v 3týdenním cyklu.
Randomizace byla stratifikována podle exprese PD-L1 v nádorových buňkách (TC) (< 1 % versus 1 % až 49 % versus ≥ 50 %) a stadia nádoru (IIIB versus IV) klasifikovaného podle 7. vydání manuálu pro hodnocení stadií rakoviny Amerického výboru pro rakovinu (AJCC). Exprese PD-L1 byla hodnocena v centrální laboratoři pomocí testu Ventana PD-L1(SP263), který identifikoval barvení PD-L1
na nádorových buňkách. Hodnocení nádoru bylo provedeno každých 6 týdnů v prvních 6 měsících, dále každých 9 týdnů po zbytek prvního roku a později každých 12 týdnů až do progrese onemocnění.
Základní charakteristiky sledované populace byly: medián věku 62,0 let (rozmezí: 34 až 74), 35,3 % ve věku 65 let nebo starších; 91,7 % muži; 100 % Asijci (všichni zařazení v Číně), 23,6 % se skóre výkonnosti ECOG 0 a 76,4 % se skóre výkonnosti ECOG 1; 33,9 % mělo při zahájení stadium nemoci IIIB a 66,1 % stadium IV; 16,4 % pacientů nikdy nekouřilo; 38,3 % mělo skóre PD-L1
v nádorových buňkách < 1%, 25,3 % skóre PD-L1 TC ≥ 1 % a ≤ 49 %, 34,7 % skóre PD-L1 TC
≥ 50 %. Charakteristiky věk, pohlaví, ECOG skóre výkonnosti, stadium nádoru, kuřácký status, skóre
PD-L1 TC a předchozí protinádorová léčba byly v obou léčebných ramenech vyvážené.
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo přežití bez progrese (PFS) hodnocené IRC za pomoci kritérií RECIST v1.1 v ITT analýze, který měl být testován postupně v ramenech T+PC versus PC a ramenech T+nPC versus PC. Sekundárními cílovými parametry účinnosti byly celkové přežití (OS), míra objektivní odpovědi (ORR) a trvání odpovědi (DoR) dle hodnocení IRC a dle zkoušejícího.
Studie splnila svůj primární cílový parametr v průběžné analýze (datum ukončení sběru dat 6. prosince 2019) ukazující statisticky významné zlepšení PFS při léčbě tislelizumabem v kombinaci
s paklitaxelem a karboplatinou (T+PC rameno) a tislelizumabem v kombinaci s nab-paklitaxelem a karboplatinou (T+nPC rameno) ve srovnání s paklitaxelem a karboplatinou samostatně (PC rameno). Stratifikovaný HR (rameno T+PC versus rameno PC) byl 0,48 (95% IS: 0,34, 0,69; p < 0,0001).
Stratifikovaný HR (rameno T+nPC versus rameno PC) byl 0,45 (95% IS: 0,32, 0,64; p < 0,0001). Medián PFS byl 7,6 měsíce v rameni T+PC, 7,6 měsíce v rameni T+nPC a 5,4 měsíce v rameni PC. Medián doby sledování celkového přežití podle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodiky byl
8,8 měsíce v rameni T+PP, 8,8 měsíce v rameni T+nPC a 8 měsíců v rameni PC.
Závěrečná analýza (datum ukončení sběru dat 30. září 2020) vykázala konzistentní výsledky průběžné analýzy. Medián doby sledování celkového přežití podle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodiky
v době finální analýzy byl 18,8 měsíce v rameni T+PP, 18,9 měsíce v rameni T+nPC a 18,1 měsíce v rameni PC.
Výsledky účinnosti ze závěrečné analýzy jsou uvedeny v tabulce 5, obrázku 5 a obrázku 6.
Tabulka 5 Výsledky účinnosti ze studie BGB-A317-307
Cílový parametr
Tislelizumab + paklitaxel + karboplatina (n = 120)
Tislelizumab + nab-paklitaxel + karboplatina(n = 119)
Paklitaxel + karboplatina (n = 121)
PFS
Události, n (%)
80 (66,7)
79 (66,4)
86 (71,1)
Medián PFS (měsíce) (95% IS)
7,7 (6,7; 10,4)
9,6 (7,4; 10,8)
5,5 (4,2; 5,6)
Stratifikovaný poměr rizik
a
(95% IS)
0,45 (0,33; 0,62)
0,43 (0,31; 0,60)
-
OS
Úmrtí, n (%)
48 (40,0)
47 (39,5)
52 (43,0)
Medián OS (měsíce) (95% IS)
22,8 (19,1; NE)
NE (18,6; NE)
20,2 (16,0; NE)
Stratifikovaný poměr rizik (95% IS)
0,68 (0,45; 1,01)
0,752 (0,50; 1,12)
-
ORR
b
ORR, n (%)
74 (61,7)
74 (62,2)
45 (37,2)
95% IS
(52,4; 70,4)
(52,8; 70,9)
(28,6; 46,4)
DoR
b
Medián DoR (měsíce) (95% IS)
13,2 (7,85; 18,79)
10,4 (8,34; 17,15)
4,8 (4,04; 5,72)
PFS = přežití bez progrese; IS = interval spolehlivosti; OS = celkové přežití; ORR = míra objektivní odpovědi;DoR = délka trvání odpovědi; NE = nelze odhadnout.Stratifikováno podle stratifikačních faktorů: stadium onemocnění (IIIB versus IV) a exprese PD-L1 v nádorových buňkách (≥ 50 % TC versus 1 % až 49 % TC versus < 1 % TC).PFS vychází z hodnocení IRC a ORR/DoR z potvrzené odpovědi IRC.
Obrázek 5 Kaplanova-Meierova křivka PFS ve studii BGB-A317-307 dle IRC
Rameno T+PC versus T+nPC versus PC
T+PC: Události (%) = 80 (66,7) Medián (95% IS): 7,7 (6,7-10,4)
T+nPC: Události (%) = 79 (66,4) Medián (95% IS): 9,6 (7,4-10,8)
PC: Události (%) = 86 (71,1) Medián (95% IS): 5,5 (4,2-5,6)
HR (95% IS) T+PC vs. PC = 0,45 [0,33-0,62]
HR (95% IS) T+nPC vs. PC = 0,43 [0,31-0,60]
100
T+PC: Events(%) = 80(66.7) M edian(95% CI): 7.7(6.7-10.4) T+nPC: Events(%) = 79(66.4) M edian(95% CI): 9.6(7.4-10.8) PC: Events(%) = 86(71.1) M edian(95% CI): 5.5(4.2-5.6)
90
Progression-Free Survival Probability(%)
Pravděpodobnost přežití bez progrese (%)
80
70
HR(95 % CI)T+PC vs. PC= 0.450 [0.326- 0.619]
HR(95 % CI)T+nPC vs. PC= 0.428 [0.308- 0.595]
60
50
40
30
20
10
0
Time (M onths)
Number of patients still at risk
Time T+PC T+nPC
PC
Čas (měsíce)
0 3 6 9 12 15 18 21 24
Čas
0
3
6
9
12
15
18
21
24
T+PC
120
97
66
51
37
27
13
2
0
T+nPC
119
99
66
55
31
20
15
3
0
PC
121
74
31
13
8
5
4
1
0
Počet pacientů v riziku
IS = interval spolehlivosti; T+PC = tislelizumab+paklitaxel+karboplatina; T+nPC = tislelizumab+nab-paklitaxel+karboplatina; PC = paklitaxel+karboplatina.
Obrázek 6 Kaplanova-Meierova křivka OS ve studii BGB-A317-307
Čas (měsíce)
Čas T+PC T+nPC PC
Počet pacientů v riziku
T+PC: Události (%) = 48 (40,0) Medián (95% IS): 22,8 (19,1,NE) T+nPC: Události (%) = 47 (39,5) Medián (95% IS): NE (18,6,NE) PC: Události (%) = 52 (43,0) Medián (95% IS): 20,2 (16,0,NE)
HR (95% IS) T+PC vs. PC = 0,68 [0,46-1,01]
HR (95% IS) T+nPC vs. PC = 0,75 [0,50-1,12]
Celková pravděpodobnost přežití (%)
Rameno T+PC oproti ramenu T+nPC oproti ramenu PC
IS = interval spolehlivosti; T+PC = tislelizumab+paklitaxel+karboplatina; T+nPC = tislelizumab+nab-paklitaxel+karboplatina; PC = paklitaxel+karboplatina; NE = nelze odhadnout.
Analýza podskupin prokázala konzistentní účinek léčby pro PFS napříč hlavními demografickými a prognostickými podskupinami, včetně exprese PD-L1 < 1 %, 1 až 49 % a ≥ 50 % a stadií onemocnění IIIB a IV:
pro T+PC, s HR PFS 0,57 (95% IS, HR = 0,34; 0,94) pro PD-L1 < 1 %, 0,40 (95% IS, HR =
0,21; 0,76) pro 1 až 49 % a 0,44 (95% IS, HR = 0,26; 0,75) pro ≥ 50 %.
pro T+nPC, s HR PFS 0,65 (95% IS, HR = 0,40; 1,06) pro PD-L1 < 1 %, 0,40 (95% IS, HR =
0,22; 0,74) pro 1 až 49 % a 0,33 (95% IS, HR = 0,18; 0,59) pro ≥ 50 %.
S předchozí léčbou NSCLC: BGB-A317-303
BGB-A317-303 byla randomizovaná, otevřená, multicentrická studie fáze III hodnotící účinnost a bezpečnost tislelizumabu ve srovnání s docetaxelem u pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC (spinocelulární nebo nespinocelulární), u kterých se vyskytla progrese onemocnění při nebo po předchozím režimu založeném na platině.
Ze studie byli vyloučeni pacienti se známou EGFR mutací nebo přeskupením ALK, předchozí léčbou PD-(L)1 inhibitory nebo CTLA-4 inhibitory, aktivním autoimunitním onemocněním nebo jakýmkoli stavem vyžadujícím systémovou léčbu kortikosteroidy (> 10 mg denně prednisonu nebo ekvivalentu) nebo jinými imunosupresivními léky.
Celkem 805 pacientů bylo randomizováno (2:1) do skupiny léčené tislelizumabem v dávce 200 mg intravenózně každé 3 týdny (n = 535) nebo docetaxelem v dávce 75 mg/m
2
intravenózně každé
3 týdny (N = 270). Randomizace byla stratifikována podle histologie (spinocelulární versus nespinocelulární), linie léčby (druhá versus třetí linie) a exprese PD-L1 v nádorových buňkách (TC) (≥ 25 % versus < 25 %). Podávání docetaxelu a tislelizumabu pokračovalo až do progrese onemocnění hodnocené zkoušejícím dle kritérií RECIST v1.1 nebo nepřijatelné toxicity. Exprese PD-L1 byla hodnocena v centrální laboratoři pomocí testu VentanaPD-L1 (SP263), který identifikoval barvení PD-L1 na nádorových buňkách. Hodnocení nádoru bylo provedeno každých 9 týdnů po dobu 52 týdnů od randomizace a poté pokračovalo každých 12 týdnů. Po ukončení léčby byl stav přežití sledován každé 3 měsíce.
Výchozí charakteristiky sledované populace byly: medián věku 61 let (rozmezí: 28 až 88), 32,4 %
ve věku 65 let nebo starších, 3,2 % ve věku 75 let nebo starších; 77,3 % muži; 17,0 % europoidní rasa a 79,9 % Asijci; 20,6 % mělo ECOG skóre výkonnosti 0 a 79,4 % ECOG skóre výkonnosti 1; 85,5 % mělo metastazující onemocnění; 30,3 % pacientů nikdy nekouřilo. 46,0 % pacientů mělo histologicky spinocelulární a 54,0 % nespinocelulární typ nádoru; 65,8 % s divokým typem a 34 % s neznámým stavem EGFR mutace; 46,1 % s divokým typem a 53,9 % s neznámým stavem ALK a 7,1 % mělo dříve léčené mozkové metastázy.
Celkem 57,0 % pacientů mělo skóre PD-L1 TC < 25 % a 42,5 % mělo skóre PD-L1 TC ≥ 25 %. Všichni pacienti již dříve podstoupili terapii režimem s platinovým dubletem: 84,7 % pacientů mělo jednu předchozí léčbu a 15,3 % pacientů mělo dvě předchozí léčby.
Dvojí primární cílové parametry účinnosti byly OS v souborech ITT a PD-L1 TC skóre ≥ 25 %. Dalšími cílovými parametry účinnosti byly PFS, ORR a DoR hodnocené zkoušejícím.
BGB-A317-303 splnila oba dvojí primární cílové parametry OS v analýzách skupin ITT a PD-L1 ≥ 25
%. V předem specifikované průběžné analýze (datum ukončení sběru dat 10. srpna 2020) bylo pozorováno v ITT populaci statisticky významné zlepšení OS. Výsledky vyzněly ve prospěch ramene s tislelizumabem (HR = 0,64; 95% IS: 0,53, 0,78; p < 0,0001). Medián OS byl 17,2 měsíce pro rameno s tislelizumabem a 11,9 měsíce pro rameno s docetaxelem. Medián doby sledování celkového přežití podle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodiky byl 19,5 měsíce v rameni s tislelizumabem
a 17,0 měsíce v rameni s docetaxelem. Při závěrečné analýze (datum ukončení sběru dat 15. července 2021) bylo v analytickém souboru PD-L1 ≥ 25 % pozorováno statisticky významné zlepšení OS ve prospěch ramene s tislelizumabem (stratifikovaný HR = 0,53; 95% IS: 0,41, 0,70; p < 0,0001) s mediánem OS 19,3 měsíce pro rameno s tislelizumabem a 11,5 měsíce pro rameno s docetaxelem.
Medián doby sledování podle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodiky v době finální analýzy byl 31,1 měsíce v rameni s tislelizumabem a 27,9 měsíce v rameni s docetaxelem.
Závěrečná analýza (datum ukončení sběru dat 15. července 2021) ukázala konzistentní výsledky účinnosti v ITT populaci ve srovnání s průběžnou analýzou.
Tabulka 6 a obrázek 7 shrnují výsledky účinnosti ze studie BGB-A317-303 (ITT podskupina) při závěrečné analýze.
Tabulka 6 Výsledky účinnosti ze studie BGB-A317-303
Cílový parametr
Tislelizumab (n = 535)
Docetaxel (n = 270)
OS
Úmrtí, n (%)
365 (68,2)
206 (76,3)
Medián OS (měsíce) (95% IS)
16,9 (15,24; 19,09)
11,9 (9,63; 13,54)
Poměr rizik (95% IS)
a,
b
0,66 (0,56; 0,79)
PFS
Události, n (%)
451 (84,3)
208 (77,0)
Medián PFS (měsíce) (95% IS)
4,2 (3,88; 5,52)
2,6 (2,17; 3,78)
Poměr rizik
a
(95% IS)
0,63 (0,53; 0,75)
ORR (%) (95% IS)
c
20,9 (17,56; 24,63)
3,7 (1,79; 6,71)
DoR
c
Medián DoR (měsíce) (95% IS)
14,7 (10,55, 21,78)
6,2 (4,11, 8,31)
OS = celkové přežití; IS = interval spolehlivosti; PFS = přežití bez progrese; ORR = míra objektivní odpovědi;DoR = délka trvání odpovědi.Mediány byly hodnoceny metodou podle Kaplana-Meiera s 95% intervaly spolehlivosti odhadnutými pomocí metody Brookmeyera a Crowleyho.Poměr rizik byl odhadnut ze stratifikovaného Coxova modelu s použitím skupiny s docetaxelem jako referenční.Stratifikováno podle stratifikačních faktorů: histologie (spinocelulární versus nespinocelulární), linie léčby (druhá versus třetí) a exprese PD-L1 v nádorových buňkách (≥ 25 % PD-L1 skóre versus < 25% PD-L1 skóre).Potvrzeno zkoušejícím.
Obrázek 7 Kaplanova-Meierova křivka OS ve studii BGB-A317-303 (ITT podskupina)
Rameno A (tislelizumab): n= 535, události= 365; medián 16,9, 95% IS: 15,24 – 19,09
Rameno B (docetaxel): n=270, události= 206; medián 11,9, 95% IS: 9,63 – 13,54
HR (95% IS): 0,66 (0,56 – 0,79)
1.0
0.9
0.8
0.7
0.6
0.5
0.4
0.3
0.2
0.1
0.0
Pravděpodobnost přežití
Čas (měsíce)
Počet pacientů v riziku
Čas: Rameno A Rameno B
Předem specifikované analýzy podskupin prokázaly konzistentní účinek léčby na OS ve prospěch tislelizumabu napříč hlavními demografickými a prognostickými podskupinami.
Tabulka 7 shrnuje výsledky účinnosti OS podle nádorové exprese PD-L1 (< 25 % TC, ≥ 25 % TC) u předem specifikovaných analyzovaných podskupin.
Tabulka 7 Výsledky účinnosti OS podle nádorové exprese PD-L1 (< 25 % TC, ≥ 25 % TC) ve studii BGB-A317-303
Rameno s tislelizumabem
Rameno s docetaxelem
n = 535
n = 270
Exprese PD L1 v nádorových buňkách< 25 %, n
307
152
Události, n (%)
223 (72,6)
117 (77,0)
Medián OS (měsíce) (95% IS)
15,2 (13,4; 17,6)
12,3 (9,3; 14,3)
Poměr rizik
a
(95% IS)
0,79 (0,64; 0,99)
Exprese PD L1 v nádorových buňkách≥ 25 %, n
227
115
Události, n (%)
141 (62,1)
86 (74,8)
Medián OS (měsíce) (95% IS)
19,3 (16.5; 22,6)
11,5 (8,2, 13,5)
Poměr rizik
a
(95% IS)
0,54 (0.41; 0,71)
a Poměr rizik a jeho 95% IS byly odhadnuty z nestratifikovaného Coxova modelu.
Malobuněčný karcinom plic
Léčba první linie rozsáhlého SCLC: BGB-A317-312
BGB-A317-312 byla randomizovaná, dvojitě zaslepená, multicentrická studie fáze III, která porovnávala účinnost a bezpečnost tislelizumabu v kombinaci s cisplatinou nebo karboplatinou spolu s etoposidem oproti placebu v kombinaci s cisplatinou nebo karboplatinou spolu s etoposidem jako léčbou první linie u pacientů s rozsáhlými malobuněčnými karcinomy plic v extenzivním stadiu (ES-SCLC).
Do studie byli zařazeni pacienti s histologicky nebo cytologicky potvrzenou diagnozou ES-SCLC, kteří nepodstoupili předchozí systémovou léčbu ES-SCLC a měli výkonnostní stav ECOG 0 nebo 1.
Celkem 457 pacientů bylo randomizováno (1:1) k léčbě:
Rameno s tislelizumabem + chemoterapií: tislelizumab 200 mg s karboplatinou AUC
5 mg/ml/min nebo cisplatinou 75 mg/m
2
1. den a etoposid 100 mg/m
2
intravenózně 1., 2. a 3. den každého 21denního cyklu po dobu maximálně 4 cyklů.
Rameno placebo + chemoterapie: placebo spolu s karboplatinou AUC 5 mg/ml/min nebo cisplatinou 75 mg/m
2
1. den a etoposid 100 mg/m
2
intravenózně 1., 2. a 3. den každého 21denního cyklu po dobu maximálně 4 cyklů.
Volba platinové látky (cisplatina nebo karboplatina) byla na uvážení zkoušejícího. Užívání tislelizumabu 200 mg v monoterapii nebo placeba pokračovalo každé 3 týdny až do progrese onemocnění, ztráty klinického přínosu nebo nepřijatelné toxicity.
Randomizace byla stratifikována podle výkonnostního stavu ECOG (0 versus 1), chemoterapie zvolené zkoušejícím (karboplatina versus cisplatina) a mozkových metastáz (ano versus ne).
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo celkové přežití (OS) v souboru pro analýzu populace se záměrem léčit. Sekundární cílové parametry účinnosti zahrnovaly přežití bez progrese (PFS) hodnocené zkoušejícím, míru objektivní odpovědi (ORR) a dobu trvání odpovědi (DoR) podle RECIST v1.1.
Demografické a výchozí charakteristiky byly mezi 2 léčebnými rameny obecně vyvážené. Základní charakteristiky u všech 457 randomizovaných pacientů byly: medián věku 62 let (rozmezí: 31 až 78 let); 37,2 % bylo ve věku ≥ 65 let; 81,4 % muži; 100 % Asiaté (všichni byli zařazení v Číně), 84,9 % s ECOG PS 1; 1,1 % mělo v anamnéze mozkové metastázy; 79 % dostávalo karboplatinu podle volby zkoušejícího; 62,6 % byli současní kuřáci a 89,3 % mělo stadium onemocnění IV definované podle 7. vydání AJCC.
V době předem specifikované konečné analýzy (uzávěrka dat 19. dubna 2023) BGB-A317-312 ukázala statisticky významné zlepšení OS u pacientů randomizovaných do ramena s tislelizumabem a chemoterapií ve srovnání s ramenem s placebem a chemoterapií. Stratifikovaná HR byla
0,75 (95% IS: 0,61, 0,93; jednostranná p-hodnota 0,004), s mediánem OS 15,5 měsíce v ramenu s tislelizumabu a chemoterapií ve srovnání s 13,5 měsíce v ramenu s placebem a chemoterapií.
Aktualizovaná popisná analýza (uzávěrka dat 29. prosince 2023) ukázala výsledky účinnosti konzistentní s konečnou analýzou. Medián doby sledování OS podle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodologie byl 39,8 měsíce (95% IS: 36,2 až 41,4 měsíce) v ramenu s tislelizumabem a chemoterapií a 36,4 měsíce (95% IS: 35,0 až 40,9 měsíce) v ramenu s placebem a chemoterapií.
Výsledky účinnosti aktualizované analýzy jsou uvedeny v tabulce 8 a na obrázku 8. Údaje u pacientů s mozkovými metastázami jsou příliš omezené na to, aby bylo možné vyvodit závěry o této populaci.
Tabulka 8 Výsledky účinnosti v BGB-A317-312 – aktualizovaná analýza
Tislelizumab +chemoterapie (n = 227)
Placebo +Chemoterapie (n = 230)
Celkové přežití
Úmrtí, n (%)
175 (77,1)
195 (84,8)
Medián (měsíce) (95% IS)
a
15,5 (13,5; 17,1)
13,5 (12,1; 14,9)
Stratifikovaný poměr rizika (95% IS)
b
0,78 (0,63; 0,95)
Přežití bez progrese
Události, n (%)
178 (78,4)
207 (90,0)
Medián (měsíce) (95% IS))
a
4,7 (4,3; 5,5)
4,3 (4,2; 4,4)
Stratifikovaný poměr rizika (95% IS))
b
0,65 (0,53; 0,80)
Celková míra odezvyc, (%) (95% IS)d
68,3 (61,8; 74,3 )
61,7 (55,1; 68,0 )
Medián doby trvání odpovědi (měsíce)c (95% IS)a
4,3 (4,1; 5,6)
3,7 (3,0; 4,1)
a Medián byl odhadnut pomocí Kaplanovy-Meierovy metody s 95% IS stanoveným metodou podle Brookmeyera a Crowleyho s log-log transformací.
b Poměr rizika a 95% IS byly odhadnuty z Coxova regresního modelu stratifikovaného podle výkonnosti ECOG (1 vs 0) a platiny (karboplatina vs. cisplatina) s placebem + chemoterapií jako referenční skupinou.
c Objektivní odpovědi byly potvrzeny podle RECIST v1.1.
d 95% IS byl odhadnut Clopper-Pearsonovou metodou.
Příhody Medián
(%) (95% IS)
Poměr rizik (95% IS)
tislelizumab + etoposide + platina placebo + etoposide + platina
tislelizumab + etoposide + platina placebo + etoposide + platina
Celková pravděpodobnost přežití (%)
Obrázek 8 Kaplanův-Meierův graf OS v BGB-A317-312
Čas (měsíce)
Počet v riziku:
tislelizumab+ etoposid+ platina
227
211
198
166
141
118
95
82
73
62
55
51
33
28
16
10
7
1
0
placebo + etoposid+ platina
230
221
197
165
132
98
78
62
49
45
33
27
17
12
7
2
0
0
0
Adenokarcinom žaludku nebo gastroezofageální junkce (G/GEJ) Léčba první linie adenokarcinomu G/GEJ: BGB-A317-305
BGB-A317-305 je randomizovaná, multicentrická, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie fáze III srovnávající účinnost a bezpečnost tislelizumabu plus chemoterapie založené na platině a fluorpyrimidinech oproti placebu plus chemoterapii založené na platině a fluorpyrimidinech jako léčby první linie u pacientů s lokálně pokročilým inoperabilním nebo metastazujícím adenokarcinomem G/GEJ.
Do studie byli zařazeni pouze pacienti s histologicky potvrzeným adenokarcinomem a bez předchozí systémové léčby pokročilého onemocnění. Pacienti mohli podstoupit předchozí neoadjuvantní nebo adjuvantní léčbu, pokud byla ukončena a nedošlo u nich k recidivě nebo progresi onemocnění po dobu nejméně 6 měsíců.
Pacienti byli zařazeni bez ohledu na úroveň exprese PD-L1 v nádoru, která byla prospektivně hodnocena v centrální laboratoři pomocí skóre pozitivity nádorové oblasti (tumour area positivity, TAP), které je definováno jako celkové procento nádorové oblasti (nádor a případné desmoplastické stroma) pokryté nádorovými buňkami s membránovým barvením PD-L1 (v jakékoli intenzitě) a nádorovými imunitními buňkami s barvením PD-L1 (v jakékoli intenzitě), vizuálně odhadnuté patology pomocí testu Ventana PD-L1 (SP263).
Ze studie byli vyloučeni pacienti, kteří měli spinocelulární nebo nediferencovaný karcinom nebo karcinom G/GEJ jiného histologického typu, a pacienti, kteří měli známé HER-2 pozitivní nádory.
Randomizace byla stratifikována podle zeměpisné oblasti (Čína [včetně Tchaj-wanu] versus Japonsko a Jižní Korea versus zbytek světa [rest of world, ROW, včetně USA a Evropy]), exprese PD-L1 (skóre TAP PD-L1 ≥ 5 % versus skóre TAP PD-L1 < 5 %), přítomnosti peritoneálních metastáz (ano versus ne) a varianty ICC (oxaliplatina plus kapecitabin versus cisplatina plus 5-FU).
Pacienti byli randomizováni (1:1) k podávání tislelizumabu v dávce 200 mg nebo placeba každé 3 týdny v kombinaci s chemoterapií založenou na platině a fluorpyrimidinu v 21denním cyklu.
Tislelizumab (nebo placebo) byl podáván až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity. Po 24 měsících léčby bylo možné ve studijní léčbě pokračovat déle než dva roky, pokud to zkoušející na základě posouzení klinického přínosu a potenciálních rizik považoval za nejlepší zájem pacienta.
Chemoterapie obsahovala následující:
oxaliplatina 130 mg/m² i.v. 1. den a kapecitabin 1 000 mg/m
2
perorálně dvakrát denně po dobu 14 po sobě jdoucích dnů, opakovaně každé 3 týdny. Oxaliplatina byla podávána po dobu až
6 cyklů a kapecitabin byl podáván jako udržovací léčba podle uvážení zkoušejícího až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity.
nebo
cisplatina 80 mg/m² i.v. 1. den a 5-FU 800 mg/m
2
/den kontinuální intravenózní infuzí po dobu 24 hodin denně 1. až 5. den, opakovaně každé 3 týdny. Cisplatina a 5-FU byly podávány až v 6 cyklech.
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo celkové přežití (OS) v souboru analýzy PD-L1 pozitivních pacientů (skóre TAP PD-L1 ≥ 5 %) a souboru analýzy ITT (všichni randomizovaní pacienti). Sekundárními cílovými parametry účinnosti byly PFS, ORR a DoR podle hodnocení zkoušejícího podle RECIST v1.1 a kvalita života související se zdravím.
Hodnocení nádoru bylo provedeno přibližně každých 6 týdnů v prvních 48 týdnech a dále přibližně každých 9 týdnů.
Celkem 997 pacientů bylo randomizováno do ramena tislelizumab + chemoterapie (n = 501) nebo placebo + chemoterapie (n = 496). Z 997 pacientů mělo 546 (54,8 %) skóre TAP PD-L1 ≥ 5 % (tislelizumab + chemoterapie: n = 274; placebo + chemoterapie: n = 272), 931 (93,4 %) dostávalo léčbu oxaliplatinou + kapecitabinem (tislelizumab + chemoterapie: n = 466; placebo + chemoterapie: n = 465).
U pacientů, jejichž nádory exprimovaly PD-L1 se skóre TAP PD-L1 ≥ 5 % byly základní charakteristiky studijní populace následující: medián věku 62 let (rozmezí: 23 až 84 let), 39,2 % ve věku 65 let nebo více; 72,2 % mužů; 23,1 % bělochů a 73,8 % Asijců; 33,7 % mělo ECOG PS 0 a 66,3 % mělo ECOG PS 1. Celkem 79,9 % pacientů mělo primární lokalizaci nádoru v žaludku; 98,5 % pacientů mělo na počátku metastazující onemocnění; 43,6 % respektive 39,7 % a pacientů mělo metastázy v játrech a peritoneální metastázy.
V předem specifikované průběžné analýze prokázala studie BGB-A317-305 statisticky významné zlepšení OS u pacientů randomizovaných do ramene tislelizumab + chemoterapie ve srovnání s ramenem placebo + chemoterapie u pacientů se skóre TAP PD-L1 ≥ 5 %. Stratifikované HR bylo 0,74 (95% IS: 0,59 až 0,94; 1stranná p-hodnota 0,0056), s mediánem OS 17,2 měsíce v rameni tislelizumab
+ chemoterapie ve srovnání s 12,6 měsíce v rameni placebo + chemoterapie. Studie rovněž prokázala statisticky významné zlepšení PFS u pacientů se skóre TAP PD-L1 ≥ 5 %. Stratifikované HR bylo 0,67 (95% IS: 0,55 až 0,83; 1stranná p-hodnota < 0,0001), přičemž medián PFS byl 7,2 měsíce pro tislelizumab + chemoterapii ve srovnání s 5,9 měsíce pro placebo + chemoterapii.
Při předem specifikované konečné analýze prokázala studie BGB-A317-305 statisticky významné zlepšení u všech randomizovaných pacientů. Stratifikované HR bylo 0,80 (95% IS: 0,70 až 0,92; 1stranná p-hodnota 0,0011), s mediánem OS 15,0 měsíce v rameni tislelizumab + chemoterapie ve srovnání s 12,9 měsíce v rameni placebo + chemoterapie. Aktualizované výsledky OS u pacientů se skóre TAP PD-L1 ≥ 5 % byly v souladu s výsledky jeho primární analýzy.
Výsledky účinnosti konečné analýzy u pacientů se skóre TAP PD-L1 ≥ 5 % jsou uvedeny v tabulce 9 a na obrázku 9.
Tabulka 9 Výsledky účinnosti ze studie BGB-A317-305 u pacientů se skóre TAP PD-L1 ≥ 5 % (konečná analýza)
Tislelizumab + chemotherapie (n = 274)
Placebo + chemotherapie (n = 272)
Pacienti se skóre PD-L1 ≥ 5 %
Medián sledování ve studii (měsíce)
a
32,5
32,2
OS
Úmrtí, n (%)
192 (70,1)
219 (80,5)
Medián
b
(měsíce) (95% IS)
16,4 (13,6; 19,1)
12,8 (12,0; 14,5)
Poměr rizik
c
(95% IS)
0,71 (0,58, 0,86)
p-hodnota
c,d
0,0003
e
PFS
Progrese onemocnění nebo úmrtí, n (%)
189 (69,0)
216 (79,4)
Medián
b
(měsíce) (95% IS)
7,2 (5,8; 8,4)
5,9 (5,6; 7,0)
Poměr rizik
c
(95% IS)
0,68 (0,56, 0,83)
ORR (%) (95% IS)
51,5 (45,4; 57,5)
42,6 (36,7; 48,8)
OS = celkové přežití; IS = interval spolehlivosti; PFS = přežití bez progrese; ORR = míra objektivní odpovědia Medián doby sledování byl odhadnut reverzní Kaplanovou-Meierovou metodou.b Mediány byly odhadnuty Kaplanovou-Meierovou metodou s 95% IS odhadnutými metodou Brookmeyera a Crowleyho.c Stratifikováno podle oblastí (východní Asie versus USA, Evropa) a peritoneálních metastáz.d Jednostranná p-hodnota na základě stratifikovaného log-rank testu.e Nominální p-hodnota.
Obrázek 9 Kaplanova-Meierova křivka OS ve studii BGB-A317-305 u pacientů se skóre TAP PD-L1 ≥ 5 % (konečná analýza)
T+C: n = 274, události = 192, medián: 16,4, 95% IS 13,6, 19,1)
P+C: n = 272, události = 219, medián: 12,8, 95% IS 12,0, 14,5)
HR (95% IS): 0,71 (0,58, 0,86)
1.0
Arm A : n = 274 , events = 192 , Median:16.4 , 95% CI 13.6 - 19.1
0.9
Arm B : n = 272 , events = 219 , Median:12.8 , 95% CI 12.0 - 14.5
0.8
Survival Probability
HR (95% CI) : 0.71 (0.58 - 0.86)
Pravděpodobnost přežití
0.7
0.6
0.5
0.4
0.3
0.2
0.1
0.0
Time (Months)
Number of Patients at Risk:
T ime:
Čas (měsíce)
Počet pacientů v riziku
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50
Čas
0 2 4 6
8 10 12
14 16 18 20 22 24
26
28
30
32
34
36
38
40
42
44
46
48
50
T+C
274 263 247 228 199 178 156 145 133 120 109 102 97
84
68
50
38
34
27
19
14
9
7
3
1
0
P+C
272 261 236 215 190 168 148 120 99 83 69 59 53
51
39
29
23
16
14
9
7
3
2
1
0
0
Arm A
Arm B
T+C = Tislelizumab + chemoterapie, P+C = Placebo + chemoterapie
Log-rank test i Coxův regresní model byly stratifikovány podle oblastí (východní Asie versus USA, Evropa) a přítomnosti peritoneálních metastáz.
Spinocelulární karcinom jícnu (OSCC) První linie léčby OSCC: BGB-A317-306
BGB-A317-306 je randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná, globální studie fáze III, porovnávající účinnost tislelizumabu v kombinaci s chemoterapií založenou na platině oproti placebu v kombinaci s chemoterapií založenou na platině u pacientů s inoperabilním, lokálně pokročilým recidivujícím nebo metastazujícím OSCC.
Do studie byli zařazeni pacienti, kteří nemohli podstoupit chemoradioterapii nebo chirurgický zákrok s kurativním záměrem. Pacienti byli zařazeni bez ohledu na úroveň exprese PD-L1 v nádoru. Pokud byly k dispozici odebrané archivní/čerstvé vzorky nádorové tkáně, byly retrospektivně testovány na stav exprese PD-L1. Exprese PD-L1 byla hodnocena pomocí skóre pozitivity nádorové oblasti (TAP), které bylo definováno jako celkové procento oblasti nádoru (nádor a případné desmoplastické stroma) pokryté nádorovými buňkami s membránovým barvením PD-L1 v jakékoli intenzitě a nádorovými imunitními buňkami s barvením PD-L1 v jakékoli intenzitě, vizuálně odhadnuté pomocí testu VENTANA PD-L1 (SP263) Assay.
Pacienti, kteří předtím podstoupili systémovou léčbu pokročilého nebo metastazujícího onemocnění, byli vyloučeni. Pokud pacient podstoupil předchozí neoadjuvantní/adjuvantní léčbu chemoterapií založenou na platině, byl vyžadován interval bez léčby alespoň 6 měsíců.
Ze studie byli vyloučeni pacienti, u nichž byla prokázána píštěl nebo úplná obstrukce jícnu, které nemohly být léčeny.
Randomizace byla stratifikována podle zeměpisné oblasti (Asie [kromě Japonska] versus Japonsko versus zbytek světa [rest of world, ROW]), předchozí definitivní léčby (ano versus ne) a zkoušejícím zvolené chemoterapii (investigator choice of chemotherapy, ICC; platina s fluorpyrimidinem nebo platina s paklitaxelem).
Pacienti byli randomizováni (1:1) k podávání tislelizumabu v dávce 200 mg nebo placeba každé 3 týdny v kombinaci s chemoterapií podle volby zkoušejícího v 21denním cyklu. Chemoterapeutický dubletní režim obsahoval následující:
platina (cisplatina [60 až 80 mg/m
2
i.v. 1. den] nebo oxaliplatina [130 mg/m
2
i.v. 1. den]) a fluorpyrimidin (5-FU [750 až 800 mg/m
2
i.v. 1. až 5. den] nebo kapecitabin [1000 mg/m
2
perorálně dvakrát denně 1. až 14. den]), nebo
platina (cisplatina [60 až 80 mg/m
2
i.v. 1. nebo 2. den] nebo oxaliplatina [130 mg/m
2
i.v. 1. nebo
den]) a paklitaxel (175 mg/m
2
i.v. 1. den).
Pacienti byli léčeni tislelizumabem v kombinaci s chemoterapií nebo placebem v kombinaci s chemoterapií až do progrese onemocnění podle hodnocení zkoušejícího za pomoci kritérií
RECIST v1.1 nebo do nepřijatelné toxicity. Po 24 měsících léčby mohla hodnocená léčba prodloužena i na delší období než dva roky, pokud to zkoušející na základě posouzení klinického přínosu a potenciálních rizik považoval za nejlepší zájem pacienta.
Hodnocení nádoru bylo provedeno každých 6 týdnů v prvních 48 týdnech a dále každých 9 týdnů.
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo celkové přežití (OS) v populaci se záměrem léčit (ITT). Sekundárními cílovými ukazateli účinnosti byly přežití bez progrese (PFS), míra objektivní odpovědi (ORR) a délka trvání odpovědi (DoR) podle hodnocení zkoušejícím pomocí kritérií RECIST v1.1, OS v podskupině PD-L1 pozitivních (skóre TAP PD-L1 ≥ 10 %) a kvalita života související se zdravím.
Celkem 649 pacientů bylo randomizováno do skupiny léčené tislelizumabem v kombinaci s chemoterapií (n = 326) nebo placebem v kombinaci s chemoterapií (n = 323). Z 649 pacientů dostávalo 290 (44,7 %) pacientů platinu + fluorpyrimidin, 358 pacientů mělo skóre TAP PD-L1 ≥ 5
%, 184 pacientů mělo skóre TAP PD-L1 < 5 % a u 107 pacientů nebyl stav PD-L1 znám.
U pacientů, jejichž nádory exprimovaly PD-L1 se skóre TAP PD-L1 ≥ 5 % byly základní charakteristiky následující: medián věku 63,0 let (rozmezí: 40 až 84 let), 44,7 % ve věku 65 let a více; 84,9 % muži; 20,9 % běloši a 78,2 % Asijci. Při vstupu do studie mělo 87,7 % pacientů metastazující onemocnění a 12,3 % pacientů mělo lokálně pokročilé onemocnění. U všech pacientů byl histologicky potvrzen spinocelulární karcinom. Výchozí výkonnostní stav podle ECOG byl 0 (29,9 %) nebo 1 (70,1
%).
K datu ukončení sběru dat pro průběžnou analýzu (28. února 2022) prokázala studie BGB-A317-306 statisticky významné zlepšení OS u všech randomizovaných pacientů. Stratifikované HR bylo pro OS 0,66 (95% IS, 0,54–0,80, jednostranná p-hodnota < 0,0001), s mediánem OS 17,2 měsíce pro rameno s tislelizumabem s chemoterapií oproti 10,6 měsíce pro rameno s placebem s chemoterapií.
Aktualizovaná analýza (až 3 roky trvající sledování; datum ukončení sběru dat 24. listopadu 2023) ukázala výsledky účinnosti konzistentní s průběžnou analýzou. Medián doby sledování podle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodiky byl 44,2 měsíce v rameni s tislelizumabem v kombinaci s chemoterapií a 43,8 měsíce v rameni s placebem v kombinaci s chemoterapií.
Výsledky účinnosti u pacientů se skóre TAP PD-L1 ≥ 5 % při 3 roky trvajícím sledování jsou uvedeny v tabulce 10 a na obrázku 10.
Tabulka 10 Výsledky účinnosti ve studii BGB-A317-306 u pacientů se skóre TAP PD-L1 ≥ 5% –
3leté sledování (ukončení sběru dat 24. listopadu 2023)
Cílový parametr
Tislelizumab +chemoterapie (n = 172)
Placebo +chemoterapie (n = 186)
OS
Úmrtí, n (%)
128 (74,4)
151 (81,2)
Medián (měsíce) (95% IS)
19,1 (16,1; 24,1)
10.0 (8,6; 11,9)
HR (95% IS)
a
0,62 (0,49; 0,79)
p-hodnota
b
< 0,0001
PFS
Příhody, n (%)
119 (69,2)
153 (82,3)
Medián (měsíce) (95% IS)
8,2 (7,0; 9,8)
5,5 (4,3; 6,4)
HR (95% IS)
a
0,50 (0,39; 0,65)
p-hodnota
b
< 0,0001
ORR % (95% IS)
c
64,0 (56,3; 71,1)
36,0 (29,1; 43,4)
OS = celkové přežití; IS = interval spolehlivosti; HR = poměr rizik; PFS = přežití bez progrese; ORR = míra objektivní odpovědia Založeno na Coxově regresním modelub Nominální jednostranná hodnota p na základě stratifikovaného log-rank testu.c Přesný oboustranný interval spolehlivosti založený na metodě Cloppera Pearsona.
Tislelizumab + Chemotherapy : n = 172 , Events = 128 Median : 19.1 , 95% CI 16.1 - 24.1 Placebo + Chemotherapy : n = 186 , Events = 151 Median : 10.0 , 95% CI 8.6 - 11.9
HR (95% CI) : 0.62 (0.49 - 0.79)
Obrázek 10 Kaplanova-Meierova křivka OS ve studii BGB-A317-306 u pacientů se skóre TAP PD-L1 ≥ 5% – 3leté sledování (ukončení sběru dat 24. listopadu 2023)
Survival Probability
Time (Months)
Number of Patients at Risk:
1.0
0.9
0.8
0.7
0.6
0.5
0.4
0.3
0.2
0.1
0.0
Time: Tislelizumab
+Chemotherapy
1,0
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0,0
Tislelizumab + chemoterapie: n = 172, příhody = 128, medián: 19,1 , 95% IS 16,1 – 24,1
Placebo + chemoterapie: n = 186, příhody = 151, medián: 10,0 , 95% IS 8,6 – 11,9
HR (95% IS): 0,62 (0,49 – 0,79)
Čas (měsíce)
Počet pacientů v riziku
Pravděpodobnost přežití
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 52 54 56 58 60
Čas:
0 2 4 6 8 10 12 14 16
18
20
22
24
26
28
30
32
34
36
38
40
42
44
46
48
50
52
54
56
58
60
Tislelizumab + chemoterapie
172 167 159 146 140 127 116 107 98
86
80
76
70
60
55
50
48
46
40
37
29
25
21
15
12
6
4
3
2
1
0
Placebo + chemoterapie
186 181 159 142 113 89 74 69 64
55
50
43
39
35
32
30
28
24
22
22
20
16
13
11
7
5
1
1
0
0
0
Placebo
+Chemotherapy
Poměr rizik byl založen na stratifikovaném Coxově regresním modelu.
S předchozí léčbou OSCC: BGB-A317-302
BGB-A317-302 byla randomizovaná, kontrolovaná, otevřená, globální studie fáze III srovnávající účinnost tislelizumabu oproti chemoterapii u pacientů s inoperabilním, rekurentním, lokálně pokročilým nebo metastazujícím OSCC, u kterých došlo k progresi během nebo po předchozí systémové léčbě. Pacienti byli zařazeni bez ohledu na hladinu nádorové exprese PD-L1. Kde to bylo možné, byly odebrané archivní/čerstvé vzorky nádorové tkáně retrospektivně testovány na stav exprese PD-L1. Exprese PD-L1 byla hodnocena v centrální laboratoři za použití testu Ventana PD-L1 (SP263), který identifikoval barvení PD-L1 jak na nádorových, tak na tumor infiltrujících imunitních buňkách.
Studie vyloučila pacienty s předchozí léčbou anti-PD-1/PD-L1 inhibitory a nádorovou invazí do orgánů lokalizovaných v blízkosti postižení jícnu (např. aorta nebo respirační trakt).
Randomizace byla stratifikována podle geografické oblasti (Asie [s výjimkou Japonska] versus Japonsko versus USA/EU), ECOG výkonnostního stavu (0 versus 1) a zkoušejícím zvolené chemoterapie (investigator choice of chemotherapy, ICC) (paklitaxel versus docetaxel versus irinotekan). Výběr typu chemoterapie byl proveden zkoušejícím před randomizací.
Pacienti byli randomizováni (1:1) k léčbě tislelizumabem 200 mg každé 3 týdny nebo zkoušejícím zvolené chemoterapii (ICC), vybrané z následujících, všechny podávané intravenózně:
paklitaxel 135 až 175 mg/m² v den 1, podávaný každé 3 týdny (také v dávkách 80 až 100 mg/m
2
v týdenních odstupech podle lokálních postupů a/nebo postupů standardní péče specifických pro konkrétní zemi), nebo
docetaxel 75 mg/m
2
v den 1, podávaný každé 3 týdny, nebo
irinotekan 125 mg/m
2
ve dnech 1 a 8, podávaný každé 3 týdny.
Pacienti byli léčeni přípravkem Tevimbra nebo jedním z ICC až do progrese onemocnění dle hodnocení zkoušejícího za pomoci kritérií RECIST v1.1 nebo nepřijatelné toxicity.
Hodnocení nádoru bylo provedeno každých 6 týdnů v prvních 6 měsících a dále každých 9 týdnů.
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo celkové přežití (OS) v ITT (intent-to-treat) populaci. Sekundárními cílovými parametry účinnosti byly OS v souboru pozitivní analýzy PD-L1 (PD-L1 skóre vizuálně odhadnutého kombinovaného pozitivního skóre, nyní známého jako skóre pozitivity nádorové oblasti [TAP] PD-L1 skóre ≥ 10 %), míra objektivní odpovědi (ORR), přežití bez progrese (PFS) a délka trvání odpovědi (DoR) dle hodnocení zkoušejícím pomocí kritérií RECIST v1.1.
Celkem 512 pacientů bylo zařazeno a randomizováno k léčbě tislelizumabem (n = 256) nebo ICC (n = 256; paklitaxel [n = 85], docetaxel [n = 53] nebo irinotekan [n = 118]). Z těchto 512 pacientů
mělo 142 (27,7 %) skóre PD-L1 ≥10 %, 222 (43,4 %) mělo PD-L1 skóre <10 % a 148 (28,9 %) mělo výchozí stav PD-L1 neznámý.
Základní charakteristiky sledované populace byly: medián věku 63 let (rozmezí: 35 až 86), 39,5 % ve věku 65 let nebo starších; 84 % muži; 19 % běloši a 80 % Asijci; 25 % s ECOG výkonnostním stavem 0 a 75 % s ECOG výkonnostním stavem 1. Celkem 95 % sledované populace mělo v době zařazení do studie metastazující onemocnění. Všichni pacienti dostali alespoň jednu předchozí chemoterapii, u 97 % pacientů se jednalo o kombinovanou chemoterapii na bázi platiny.
V době předem specifikované finální analýzy ukázala studie BGB-A317-302 statisticky signifikantní zlepšení v OS u pacientů randomizovaných k léčbě tislelizumabem v porovnání s ICC ramenem.
Stratifikovaný HR byl 0,70 (95% IS: 0,57; 0,85; jednostranná hodnota p 0,0001), s mediánem doby
přežití 8,6 měsíce (95% IS: 7,5; 10,4) v rameni s tislelizumabem oproti 6,3 měsícům (95% IS: 5,3; 7,0) v rameni ICC. Medián doby sledování studie podle Kaplanovy-Meierovy metody byl 20,8 měsíců v rameni s tislelizumabem a 21,1 měsíců v rameni ICC.
Aktualizovaná analýza zahrnující dalších 24 měsíců sledování po předem specifikované finální analýze ukázala konzistentní výsledky účinnosti s výsledky finální analýzy. Medián doby sledování podle reverzní Kaplanovy-Meierovy metodiky byl 44,7 měsíce v rameni s tislelizumabem
a 44,0 měsíce v rameni s ICC.
Výsledky účinnosti aktualizované analýzy jsou uvedeny v tabulce 11 a na obrázku 11.
Tabulka 11 Výsledky účinnosti ve studii BGB-A317-302 – Aktualizovaná analýza
Cílový parametr
Tevimbra (n = 256)
Chemoterapie (n = 256)
OS
Úmrtí, n (%)
233 (91,0)
233 (91,0)
Medián (měsíce)
a
(95% IS)
8,6 (7,5; 10,4)
6,3 (5,3; 7,0)
Poměr rizik (95% IS)
b
0,71(0,59; 0,86)
p-hodnota
c
p = 0,0002
PFS hodnocený zkoušejícím
d
Progrese onemocnění nebo úmrtí, n (%)
229 (89,5)
181 (70,7)
Medián (měsíce) (95% IS)
1,6 (1,4; 2,7)
2,1 (1,5; 2,7)
Poměr rizik (95% IS)
0,82 (0,67; 1,01)
ORR s potvrzením zkoušejícího
d
ORR (%) (95% IS)
15,2 (11,1; 20,2)
6,6 (3,9; 10,4)
Medián trvání odpovědi s potvrzením zkoušejícího (měsíce) (95% IS)
11,3 (6,5; 14,4)
6,3 (2,8; 8,5)
OS = celkové přežití; IS = interval spolehlivosti; PFS = přežití bez progrese; ORR = míra objektivní odpovědia Odhadnuto pomocí metody Kaplana-Meiera.b Založeno na Coxově regresním modelu zahrnujícím léčbu jako kovariát a stratifikované podle výchozího stavu ECOG a zkoušejícím zvolené chemoterapie.c Nominální jednostranná hodnota p na základě log-rank testu stratifikovaného podle ECOG výkonnostního stavu a zkoušejícím zvolené chemoterapie.d Založeno na ad-hoc analýze.
Obrázek 11 Kaplanova-Meierova křivka OS ve studii BGB-A317-302 (ITT soubor) -
Počet pacientů v riziku:
Čas Tislelizumab ICC
Čas (měsíce)
HR (95% IS): 0,71 (0,59; 0,86)
Log-rank test p-hodnota: 0,0002
Tislelizumab: n = 256, události = 233 medián: 8,6, 95% IS 7,5; 10,4
ICC: n = 256, události = 233 medián: 6,3, 95% IS 5,3; 7,0
Pravděpodobnost přežití
aktualizovaná analýza
Nominální jednostranná hodnota p je založená na log-rank testu stratifikovaném podle stavu výkonnosti podle ECOG a podle chemoterapie zvolené zkoušejícím.
Účinnost a PD-L1 podskupiny (aktualizovaná analýza):
V aktualizované analýze OS u PD-L1 pozitivní podskupiny (PD-L1 skóre ≥10 %) byl stratifikovaný HR pro OS 0,54 (95% IS: 0,36 až 0,79). Medián přežití byl 10,2 měsíců (95% IS: 8,5 až 14,5 měsíců) v rameni s tislelizumabem a 5,1 měsíců (95% IS: 3,8 až 8,2 měsíců) v rameni ICC.
V podskupině s negativním PD-L1 (PD-L1 skóre <10 %) byl stratifikovaný HR pro OS 0,86 (95% IS: 0,65 až 1,14) s mediánem celkového přežití 7,5 měsíce (95% IS: 5,5 až 8,9 měsíce) v rameni
s tislelizumabem a 5,8 měsíce (95% IS: 4,8 až 6,9 měsíce) v rameni ICC.
Nazofaryngeální karcinom (NPC)
Léčba rekurentního nebo metastazujícího NPC v první linii: BGB-A317-309
BGB-A317-309 byla randomizovaná, multicentrická, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie fáze III porovnávající účinnost a bezpečnost tislelizumabu v kombinaci s gemcitabinem a cisplatinou oproti placebu v kombinaci s gemcitabinem a cisplatinou jako léčby první linie u pacientů s recidivujícím nebo metastazujícím NPC.
Pacienti dosud nebyli léčeni pro recidivující nebo metastazující NPC. Pokud pacient podstoupil předchozí neoadjuvantní chemoterapii, adjuvantní chemoterapii, radioterapii nebo chemoradioterapii s kurativním záměrem pro nemetastazující onemocnění, byl nutný interval bez léčby nejméně 6 měsíců. Studie vyloučila pacienty s lokální recidivou vhodnou pro kurativní chirurgický zákrok nebo radioterapii a pacienty, kteří podstoupili předchozí léčbu cílenou na PD-1 nebo PD-L1.
Pacienti byli randomizováni (v poměru 1:1) k užívání buď tislelizumabu 200 mg každé 3 týdny, nebo placeba v kombinaci s cisplatinou 80 mg/m
2
1. den plus gemcitabinu 1 g/m
2
1. den a 8. den každého 21denního cyklu po dobu 4 až 6 cyklů. Randomizovaní pacienti byli stratifikováni podle pohlaví a stavu jaterních metastáz.
Tislelizumab nebo placebo byly podávány až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity. Pacienti v rameni s placebem měli možnost přejít na monoterapii tislelizumabem po progresi onemocnění potvrzené IRC.
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo přežití bez progrese (PFS) hodnocené IRC podle kritérií RECIST v1.1 v analyzovaném souboru podle léčebného záměru (ITT). Sekundární cílové
parametry účinnosti zahrnovaly celkové přežití (OS), PFS podle hodnocení zkoušejícího, objektivní míru odpovědi (ORR) a trvání odpovědi (DoR) podle hodnocení IRC.
Celkem 263 pacientů bylo randomizováno k podávání buď tislelizumabu v kombinaci s gemcitabinem a cisplatinou (n = 131), nebo placeba v kombinaci s gemcitabinem a cisplatinou (n = 132).
Výchozí charakteristiky hodnocené populace byly: medián věku 50 let (rozmezí: 23 až 74 let), 91,6 % pacientů bylo mladších 65 let; 78,3 % pacientů byli muži; 63,1 % mělo skóre ECOG PS 1; 100 % byli Asijci (z Číny, Thajska a Tchaj-wanu); a 46,7 % byli současní nebo bývalí kuřáci. Celkem 95,1 % studované populace mělo při randomizaci metastazující onemocnění s histologickými podtypy NPC včetně 86,3 % nekeratinizujících, 6,5 % keratinizujících dlaždicových karcinomů a 7,2 % neklasifikovaných NPC. Většina (76 %) pacientů měla hladinu DNA viru Epstein-Barrové (EBV)
≥ 500 IU/ml. Výchozí charakteristiky byly obecně vyváženy mezi 2 rameny.
V době předem specifikované předběžné analýzy (datum uzávěrky dat 26. března 2021) prokázala studie BGB-A317-309 statisticky významné zlepšení PFS u pacientů randomizovaných do ramene s tislelizumabem v kombinaci s gemcitabinem a cisplatinou ve srovnání s ramenem s placebem plus gemcitabinem a cisplatinou. Stratifikovaná HR byla 0,52 (95% IS: 0,38; 0,73; jednostranná p-hodnota
< 0,0001), s mediánem PFS 9,2 měsíce v rameni s tislelizumabem plus chemoterapií ve srovnání se 7,4 měsíce v rameni s placebem plus chemoterapií.
Aktualizovaná analýza (datum uzávěrky dat 08. prosince 2023) ukázala konzistentní výsledky účinnosti s předběžnou analýzou (tabulka 12 a obrázek 12). V této době přešlo 52,3 % pacientů v kontrolním rameni na monoterapii tislelizumabem. Medián doby následného sledování OS reverzní Kaplanovou-Meierovou metodou byl 41,4 měsíce v rameni s tislelizumabem plus chemoterapií a 40,8 měsíce v rameni s placebem plus chemoterapií.
Údaje od pacientů s NPC ve věku 65 let nebo starších jsou příliš omezené na to, aby u této populace došlo k závěrům.
Tabulka 12 Výsledky účinnosti ve studii BGB-A317-309 (soubor pro analýzu ITT) –
aktualizovaná analýza
Cílový parametr
Tislelizumab +Chemoterapie (n = 131)
Placebo +Chemoterapie (n = 132)
PFS podle IRC
Příhody, n (%)
95 (72,5)
106 (80,3)
Medián PFS (měsíce) (95% IS)
a
9,6 (7,6, 11,6)
7,4 (5,6, 7,6)
Poměr stratifikovaných rizik (95% IS)
b
0,53 (0,39, 0,71)
OS
Úmrtí, n (%)
55 (42,0)
64 (48,5)
Medián (měsíce) (95% IS)
a
45,3 (33,4, NE)
31,8 (25,0, NE)
Poměr stratifikovaných rizik (95% IS)
b
0,73 (0,51, 1,05)
Zkratky: NE = nelze odhadnout; OS = celkové přežití; IS = interval spolehlivosti; PFS = přežití bez progrese.
a Mediány byly odhadnuty pomocí Kaplanovy-Meierovy metody s 95% IS odhadnutým pomocí Brookmeyerovy a Crowleyho metody.
b Stratifikováno podle pohlaví (muži versus ženy) a stavu jaterních metastáz (s versus bez).
Obrázek 12 Kaplanův-Meierův graf PFS v BGB-A317-309 podle IRC (soubor pro analýzu ITT) – aktualizovaná analýza
* Chemoterapie = gemcitabin + cisplatina.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s tislelizumabem u všech podskupin pediatrické populace v léčbě maligních novotvarů (kromě
centrálního nervového systému, hematopoetické a lymfoidní tkáně) (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Určení stavu PD-L1
Při určování stavu PD-L1 v nádoru je důležité zvolit dobře validovanou metodiku, aby se minimalizovala falešně negativní nebo falešně pozitivní stanovení.
Karta pacienta
Pacienti léčení přípravkem Tevimbra musí dostat kartu pacienta, aby byli informováni o rizicích imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků během léčby přípravkem Tevimbra (viz také příbalová informace).
Předepisující lékař musí s pacientem probrat rizika imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků během léčby přípravkem Tevimbra.
Imunitně zprostředkované nežádoucí účinky
Během léčby tislelizumabem byly hlášeny imunitně zprostředkované nežádoucí účinky včetně fatálních případů (viz bod
4.8
). Většina těchto reakcí se zlepšila po přerušení podávání tislelizumabu, podání kortikosteroidů a/nebo po podpůrné péči. Imunitně zprostředkované nežádoucí účinky byly hlášeny také po poslední dávce tislelizumabu. Imunitně zprostředkované nežádoucí účinky ovlivňující více než jeden tělesný systém se mohou vyskytnout současně.
Při podezření na imunitně zprostředkované nežádoucí účinky má být provedeno adekvátní zhodnocení k potvrzení etiologie nebo vyloučení alternativní etiologie včetně infekce. Podle závažnosti nežádoucího účinku má být tislelizumab vysazen a mají být podány kortikosteroidy (viz bod
4.2
).
Na základě omezených údajů z klinických studií může být zváženo podání dalších systémových imunosupresiv u pacientů, jejichž imunitně zprostředkované nežádoucí účinky nejsou kontrolovány podáním kortikosteroidů (viz body
4.2
a
4.8
). Po zlepšení na stupeň ≤1 se mají začít snižovat dávky kortikosteroidů a pokračovat s tím po dobu alespoň 1 měsíce.
U pacientů s již existujícím autoimunitním onemocněním naznačují údaje z observačních studií, že riziko imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků po léčbě inhibitory imunitního kontrolního bodu může být ve srovnání s rizikem u pacientů bez již existujícího autoimunitního onemocnění zvýšené. Kromě toho docházelo k častým vzplanutím základního autoimunitního onemocnění, ale většina z nich byla lehká a zvládnutelná.
Imunitně zprostředkovaná pneumonitida
U pacientů léčených tislelizumabem byla hlášena imunitně zprostředkovaná pneumonitida včetně fatálních případů. U pacientů mají být sledovány známky a příznaky pneumonitidy. Pacienti
s podezřením na pneumonitidu mají být radiograficky vyšetřeni a mají být vyloučeny infekční etiologie a etiologie související s onemocněním.
Pacienti s imunitně zprostředkovanou pneumonitidou mají být léčeni podle doporučení uvedených v tabulce 1 (viz bod
4.2
).
Imunitně zprostředkovaná hepatitida
U pacientů léčených tislelizumabem byla hlášena imunitně zprostředkovaná hepatitida včetně fatálních případů. U pacientů mají být sledovány známky a příznaky hepatitidy a změny jaterních funkcí.
Na začátku a pravidelně v průběhu léčby mají být provedeny jaterní funkční testy.
Pacienti s imunitně zprostředkovanou hepatitidou mají být léčeni podle doporučení uvedených v tabulce 1 (viz bod
4.2
).
Imunitně zprostředkované kožní reakce
U pacientů léčených tislelizumabem byla hlášena imunitně zprostředkovaná kožní vyrážka nebo dermatitida. U pacientů mají být sledovány podezřelé kožní reakce a vyloučeny jiné příčiny. Podle závažnosti kožních nežádoucích účinků má být léčba tislelizumabem přerušena nebo trvale ukončena, jak je doporučeno v tabulce 1 (viz bod
4.2
).
U pacientů léčených tislelizumabem byly hlášeny případy závažných kožních nežádoucích účinků (SCAR) včetně erythema multiforme (EM), Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické epidermální nekrolýzy (TEN), z nichž některé měly fatální následky (viz bod
4.8
). U pacientů mají být sledovány známky a příznaky SCAR (např. prodromy horečky, příznaky podobné chřipce, slizniční léze nebo progresivní kožní vyrážka) a vyloučeny jiné příčiny. Při podezření na SCAR má být tislelizumab vysazen a pacient odeslán ke specialistovi ke zhodnocení a léčbě. Pokud jsou potvrzeny SCAR, tislelizumab má být trvale vysazen (viz bod
4.2
).
Imunitně zprostředkovaná kolitida
U pacientů léčených tislelizumabem byla hlášena imunitně zprostředkovaná kolitida, často spojená s průjmem. U pacientů mají být sledovány známky a příznaky kolitidy. Mají být vyloučeny infekční etiologie a etiologie související s onemocněním.
Pacienti s imunitně zprostředkovanou kolitidou mají být léčeni podle doporučení uvedených v tabulce 1 (viz bod
4.2
).
Imunitně zprostředkované endokrinopatie
U pacientů léčených tislelizumabem byly hlášeny imunitně zprostředkované endokrinopatie včetně poruch štítné žlázy, adrenální insuficience, hypofyzitidy a diabetes mellitus typu 1. Může být vyžadována podpůrná léčba v závislosti na konkrétní endokrinní poruše. V případě imunitně zprostředkovaných endokrinopatií může být nutná dlouhodobá hormonální substituční terapie (HRT).
Pacienti s imunitně zprostředkovanými endokrinopatiemi mají být léčeni podle doporučení uvedených v tabulce 1 (viz bod
4.2
).
Poruchy štítné žlázy
U pacientů léčených tislelizumabem byly hlášeny poruchy štítné žlázy včetně tyroiditidy, hypotyreózy a hypertyreózy. U pacientů mají být sledovány změny funkce štítné žlázy a klinické známky a příznaky poruch štítné žlázy (na začátku léčby, pravidelně během léčby a když je to indikováno
na základě klinického hodnocení). Hypotyreóza může být léčena HRT bez přerušení léčby a bez kortikosteroidů. Hypertyreóza může být léčena symptomaticky (viz bod
4.2
).
Adrenální insuficience
U pacientů léčených tislelizumabem byla hlášena adrenální insuficience. U pacientů mají být sledovány známky a příznaky adrenální insuficience. Má se zvážit sledování funkce nadledvin a hladin hormonů. Pokud je to klinicky indikováno, mají být podány kortikosteroidy a HRT (viz bod
4.2
).
Hypofyzitida
U pacientů léčených tislelizumabem byla hlášena hypofyzitida. U pacientů mají být sledovány známky a příznaky hypofyzitidy/hypopituitarismu. Má se zvážit sledování funkce hypofýzy a hormonálních hladin. Pokud je to klinicky indikováno, mají být podány kortikosteroidy a HRT (viz bod
4.2
).
Diabetes mellitus typu 1
U pacientů léčených tislelizumabem byl hlášen diabetes mellitus typu 1 včetně diabetické ketoacidózy. U pacientů se má sledovat hyperglykemie a další známky a příznaky diabetu. U diabetu mellitu typu 1 má být podán inzulin. U pacientů s těžkou hyperglykemií nebo ketoacidózou (stupeň ≥3) má být tislelizumab vysazen a podána antihyperglykemická léčba (viz bod
4.2
). Léčba tislelizumabem může být obnovena po dosažení metabolické kontroly.
Imunitně zprostředkovaná nefritida s renální dysfunkcí
U pacientů léčených tislelizumabem byla hlášena imunitně zprostředkovaná nefritida s renální dysfunkcí. U pacientů mají být sledovány změny renální funkce (zvýšený sérový kreatinin) a vyloučeny jiné příčiny renální dysfunkce.
Pacienti s imunitně zprostředkovanou nefritidou s renální dysfunkcí mají být léčeni podle doporučení uvedených v tabulce 1 (viz bod
4.2
).
Další imunitně zprostředkované nežádoucí účinky
Při léčbě tislelizumabem byly hlášeny další klinicky významné imunitně zprostředkované nežádoucí účinky: myozitida, myokarditida, artritida, polymyalgia rheumatica, perikarditida, neinfekční cystitida, imunitní trombocytopenie, encefalitida, myasthenia gravis, Sjögrenův syndrom a Guillainův-Barrého syndrom (viz bod
4.8
).
Pacienti s dalšími imunitně zprostředkovanými nežádoucími účinky mají být léčeni podle doporučení uvedených v tabulce 1 (viz bod
4.2
).
Rejekce transplantovaného solidního orgánu
Po uvedení na trh byla u pacientů léčených PD-1 inhibitory hlášena rejekce transplantovaného solidního orgánu. Léčba tislelizumabem může zvýšit riziko rejekce u příjemců transplantovaného solidního orgánu. U těchto pacientů má být zvážen přínos léčby tislelizumabem oproti riziku možné rejekce orgánu.
Hemofagocytující lymfohistiocytóza
U pacientů léčených tislelizumabem byla hlášena hemofagocytující lymfohistiocytóza (HLH) (viz bod
4.8
). HLH je život ohrožující syndrom charakterizovaný horečkou, kožní vyrážkou, lymfadenopatií, hepato- a/nebo splenomegalií a cytopeniemi. U pacientů mají být sledovány klinické známky a příznaky HLH. Při podezření na HLH musí být tislelizumab vysazen kvůli diagnostickému vyšetření a má být zahájena léčba HLH. Pokud je HLH potvrzena, podávání tislelizumabu musí být ukončeno.
Reakce související s infuzí
U pacientů léčených tislelizumabem byly hlášeny těžké reakce související s infuzí (stupeň 3 nebo vyšší) (viz bod
4.8
). Po uvedení na trh byly hlášeny případy anafylaxe, včetně anafylaktické reakce a anafylaktického šoku. U pacientů mají být sledovány známky a příznaky reakcí souvisejících s infuzí.
Reakce související s infuzí mají být léčeny podle doporučení v tabulce 1 (viz bod
4.2
). Pacienti vyloučení z klinických studií
Z klinických studií byli vyloučeni pacienti s jakýmkoli z následujících stavů: základní výkonnostní stav podle ECOG větší nebo roven 2, aktivní mozkové nebo leptomeningeální metastázy, aktivní autoimunitní onemocnění nebo anamnéza autoimunitního onemocnění, které může recidivovat, jakýkoli stav vyžadující systémovou léčbu kortikosteroidy (>10 mg/den prednisonu nebo ekvivalentu) nebo jinými imunosupresivy během 14 dnů před studijní léčbou, aktivní nebo neléčené HIV, neléčení přenašeči hepatitidy B nebo hepatitidy C, intersticiální plicní onemocnění v anamnéze, podání živé vakcíny 14 dní před studijní léčbou, infekce vyžadující systémovou léčbu 14 dní před studijní léčbou, závažná hypersenzitivita na jinou monoklonální protilátku v anamnéze. Vzhledem k nedostatku údajů má být tislelizumab u těchto populací používán s opatrností po pečlivém individuálním zvážení potenciálního přínosu/rizika.
Pacienti na dietě s kontrolovaným příjmem sodíku
Jeden ml tohoto léčivého přípravku obsahuje 0,069 mmol (nebo 1,6 mg) sodíku. Tento léčivý přípravek obsahuje 16 mg sodíku v 10ml injekční lahvičce, což odpovídá 0,8 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Přípravek Tevimbra se ředí infuzním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %). To je třeba vzít v úvahu u pacientů na dietě s kontrolovaným příjmem sodíku (viz bod 6.6).
Polysorbát 20 (E 432)
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,2 mg polysorbátu 20 v jednom mililitru koncentrátu, což odpovídá 4 mg ve dvou 10ml injekčních lahvičkách pro jednu infuzi přípravku Tevimbra. Polysorbáty mohou způsobovat alergické reakce. To je třeba vzít v úvahu u pacientů se známými alergiemi.