VELSIPITY 2MG Potahovaná tableta

Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, modulátory sfingosin-1-fosfátového (S1P) receptoru, etrasimod, ATC kód: L04AE05 Mechanismus účinku Etrasimod je modulátor receptoru pro sfingosin-1-fosfát (S1P), který se váže na receptory S1P 1, 4 a 5 (S1P1,4,5) a je vyváženým agonistou G-proteinu a betaarestinu na S1P1.‍‍‍‍‍‍​​​‍​​​​​​ Etrasimod má minimální aktivitu na S1P3 a nemá žádnou aktivitu na S1P2. Etrasimod částečně a reverzibilně blokuje kapacitu lymfocytů vystupovat z lymfatických orgánů, čímž snižuje počet lymfocytů v periferní krvi, a snižuje tak počet aktivovaných lymfocytů v tkáni. Mechanismus, kterým etrasimod vykazuje terapeutické účinky na UC, není znám, ale může zahrnovat snížení migrace lymfocytů do míst zánětu. Etrasimodem indukované snížení lymfocytů v periferní cirkulaci má rozdílné účinky na subpopulace leukocytů s větším poklesem buněk zapojených do adaptivní imunitní odpovědi, o které je známo, že se podílí na řízení UC patologie. Etrasimod má minimální vliv na buňky zapojené do přirozené imunitní odpovědi, což přispívá k imunitnímu dozoru. Farmakodynamické účinky Srdeční frekvence a rytmus Etrasimod může po zahájení léčby vést k přechodnému snížení srdeční frekvence a AV vedení (viz body 4.4 a 4.8 ). U pacientů s UC ze studií ELEVATE UC 52 a ELEVATE UC 12 mělo 1. den 33 % subjektů bradykardii (nejnižší hodnota poklesu (nadir) srdeční frekvence pod 60 tepů/min během prvních 4 hodin) nebo signifikantní bradykardii ve 2,5 % (nadir srdeční frekvence pod 50 tepů/min). Žádný pacient neměl srdeční frekvenci < 40 tepů/min po první dávce. Největší průměrné snížení srdeční frekvence bylo pozorováno za 2 nebo 3 hodiny po dávce. Průměrná (SD) změna PR intervalu byla 1. den ze stavu před dávkou do 4 hodin po dávce etrasimodu 5,5 ms (18,84). Prodloužení intervalu PR > 200 ms bylo zaznamenáno na EKG u 5,1 % subjektů a prodloužení vyššího stupně (> 230 ms) u 1,8 % subjektů. Snížení počtu lymfocytů a neutrofilů v krvi V kontrolovaných klinických studiích se průměrné počty lymfocytů po 2 týdnech snížily na přibližně 50 % výchozí hodnoty (přibližný průměrný počet lymfocytů v krvi 0,9 x 10 9 /l), což je konzistentní s mechanismem účinku, a snížené počty lymfocytů byly během léčby etrasimodem jednou denně zachovány. V kontrolovaných klinických studiích s etrasimodem bylo pozorováno snížení počtu neutrofilů, průměrný počet neutrofilů během léčby etrasimodem byl obecně v normálním rozmezí. Snížený počet neutrofilů byl během léčby etrasimodem zachován a byl po ukončení léčby reverzibilní. Periferní krevní B-buňky [CD19 + ] a T-buňky [CD3 + ], podskupiny T-pomocných [CD3 + CD4 + ] a T- cytotoxických [CD3 + CD8 + ] buněk byly všechny sníženy, zatímco přirozené zabíječské buňky a monocyty nikoli. T-pomocné buňky byly citlivější na účinky etrasimodu než T-cytotoxické buňky. Absolutní počty lymfocytů v periferní krvi se vrátily do normálního rozmezí u 90 % pacientů během 1 až 2 týdnů od ukončení léčby na základě populačního farmakokinetického/farmakodynamického modelu. Klinická účinnost a bezpečnost Účinnost etrasimodu byla hodnocena ve 2 randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studiích (ELEVATE UC 52 a ELEVATE UC 12) u pacientů ve věku 16 až 80 let se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou. Obě studie zahrnovaly pacienty, kteří měli nedostatečnou odpověď, ztrátu odpovědi nebo intoleranci na jednu nebo více z následujících možností léčby: perorální aminosalicyláty, kortikosteroidy, thiopuriny, inhibitory Janusovy kinázy (JAK) nebo biologické léčivé látky (např. TNF blokátor, anti-integrin, anti-IL12/23). Zařazení pacienti měli UC potvrzenou endoskopií a histopatologií s rozsahem onemocnění ≥ 10 cm od análního okraje. Do studie byli zahrnuti také pacienti s izolovanou proktitidou, pokud splnili všechna ostatní kritéria pro zařazení. Zařazení pacienti měli modifikované Mayo skóre (mMS – modified Mayo score) 4 až 9 s endoskopickým skóre (ES – endoscopy score) ≥ 2 a podskóre krvácení z konečníku (RB – rectal bleeding) ≥ 1. Primární hodnocení bylo založeno na populaci s mMS 5 až 9. Pacienti zařazení do těchto dvou studií měli průměrný věk 40 let, přičemž 3 (0,4 %) pacienti byli ve věku do 18 let a 45 (6 %) pacientů bylo ve věku 65 let nebo více; 57 % byli muži, 82 % byli běloši a 13 % byli Asijci. Pacienti v těchto studiích mohli dostávat následující souběžné terapie UC: stabilní denní dávky perorálních aminosalicylátů a/nebo perorálních kortikosteroidů (≤ 20 mg prednisonu, ≤ 9 mg budesonidu nebo ekvivalentní steroid). Souběžná léčba imunomodulátory, biologickými léky, rektální 5-ASA nebo rektálními kortikosteroidy nebyla povolena. ELEVATE UC 52 Studie ELEVATE UC 52 byla průběžná studie s celkem 433 pacienty randomizovanými v poměru 2:1 k užívání etrasimodu 2 mg nebo placeba podávaných perorálně jednou denně. Pacienti zůstali na své přidělené léčbě po dobu trvání studie. Ve výchozím stavu měli zařazení pacienti medián mMS 7; 8 % zařazených pacientů mělo izolovanou proktitidu. Celkem 30 % pacientů mělo předchozí expozici biologické léčbě / inhibitorům JAK. Celkem 14 % pacientů mělo expozici > 1 biologické léčbě / inhibitoru JAK a 11 % pacientů mělo předchozí expozici anti-integrinům. Ve výchozím stavu dostávalo 77 % pacientů perorální aminosalicyláty a 31 % pacientů dostávalo perorální kortikosteroidy. Společnými primárními cílovými parametry byl podíl pacientů, kteří dosáhli klinické remise ve 12. týdnu a v 52. týdnu, s klinickou remisí definovanou jako podskóre četnosti stolice (SF – stool frequency) 0 (nebo 1 s ≥ 1bodovým poklesem oproti výchozí hodnotě), podskóre RB 0 a ES ≤ 1 (s výjimkou fragility). Sekundární cílové parametry zahrnovaly podíl pacientů, kteří dosáhli endoskopického zlepšení, symptomatické remise, zhojení sliznice, klinické odpovědi, klinické remise bez kortikosteroidů a setrvalé klinické remise. Primární analýza byla provedena ve 12. týdnu a v 52. týdnu u pacientů se středně těžkým až těžkým aktivním onemocněním, definovaným jako mMS 5 až 9 (viz tabulka 2). Z 433 randomizovaných pacientů dokončilo 12. týden 91,7 % pacientů ve skupině s etrasimodem a 86,1 % pacientů ve skupině s placebem. Počínaje 12. týdnem mohli pacienti, kteří neměli žádné zlepšení oproti výchozím hodnotám nebo splnili kritéria zhoršení onemocnění, léčbu ukončit dle úsudku zkoušejícího lékaře a mohli pokračovat v otevřeném prodloužení studie. V této průběžné studii dokončilo 52. týden léčby 55,7 % pacientů ve skupině s etrasimodem a 31,9 % pacientů ve skupině s placebem. Významně větší podíl pacientů léčených etrasimodem dosáhl klinické remise, endoskopického zlepšení, symptomatické remise a zhojení sliznice ve 12. týdnu a v 52. týdnu, klinické remise bez kortikosteroidů a setrvalé klinické remise v 52. týdnu ve srovnání s placebem (viz tabulka 2). Tabulka 2: Podíl pacientů splňujících cílové parametry účinnosti ve 12. týdnu a v 52. týdnu ve studii ELEVATE UC 52 Placebo n = 135 Etrasimod 2 mgn = 274 Rozdíl v léčbě(95% CI) a n % n % Cílové parametry ve 12. týdnu Klinická remise b 10 7 % 74 27 % 20 %(13 %, 27 %) l Bez předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 9/93 10 % 60/194 31 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 1/42 2 % 14/80 18 % Endoskopické zlepšení c 19 14 % 96 35 % 21 %(13 %, 29 %) l Bez předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 17/93 18 % 76/194 39 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 2/42 5 % 20/80 25 % Symptomatická remise d 29 22 % 126 46 % 25 %(15 %, 34 %) l Bez předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 22/93 24 % 101/194 52 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 7/42 17 % 25/80 31 % Zhojení sliznice e 6 4 % 58 21 % 17 %(11 %, 23 %) l Bez předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 6/93 7 % 47/194 24 % Předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 0/42 0 % 11/80 14 % Klinická odpověď f 46 34 % 171 62 % 28 %(19 %, 38 %) l Bez předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 35/93 38 % 132/194 68 % Předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 11/42 26 % 39/80 49 % Placebo n = 135 Etrasimod 2 mgn = 274 Rozdíl v léčbě(95% CI) a n % n % Cílové parametry v 52. týdnu Klinická remise b 9 7 % 88 32 % 25 %(18 %, 32 %) l Bez předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 7/93 8 % 71/194 37 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 2/42 5 % 17/80 21 % Endoskopické zlepšení c 14 10 % 102 37 % 27 %(19 %, 34 %) l Bez předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 12/93 13 % 78/194 40 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 2/42 5 % 24/80 30 % Symptomatická remise d 25 19 % 119 43 % 25 %(16 %, 34 %) l Bez předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 19/93 20 % 97/194 50 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 6/42 14 % 22/80 28 % Zhojení sliznice e 11 8 % 73 27 % 18 %(11 %, 25 %) l Bez předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 10/93 11 % 55/194 28 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 1/42 2 % 18/80 23 % Klinická odpověď f 31 23 % 132 48 % 25 %(16 %, 34 %) l Bez předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 25/93 27 % 103/194 53 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 6/42 14 % 29/80 36 % Setrvalá klinická remise g 3 2 % 49 18 % 16 %(11 %, 21 %) l Bez předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 2/93 2 % 41/194 21 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 1/42 2 % 8/80 10 % Klinická remise bez kortikosteroidů h 9 7 % 88 32 % 25 %(18 %, 32 %) l Bez předchozí expozice biologické léčbě / 7/93 8 % 71/194 37 % Placebo n = 135 Etrasimod 2 mgn = 274 Rozdíl v léčbě(95% CI) a n % n % inhibitoru JAK Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 2/42 5 % 17/80 21 % Klinická remise bez kortikosteroidů u pacientů léčených kortikosteroidy vevýchozím stavu i 3/40 8 % 27/87 31 % 23 %(10 %, 36 %) l Bez předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 2/26 8 % 22/59 37 % Předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 1/14 7 % 5/28 18 % Symptomatická remise bez kortikosteroidů j 25 19 % 119 43 % 25 %(16 %, 34 %) l Bez předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 19/93 20 % 97/194 50 % Předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 6/42 14 % 22/80 28 % Endoskopické zlepšení bez kortikosteroidů k 14 10 % 101 37 % 26 %(19 %, 34 %) l Bez předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 12/93 13 % 78/194 40 % Předchozí expozice biologické léčbě /inhibitoru JAK 2/42 5 % 23/80 29 % a Rozdíl v léčbě (upraveno podle stratifikačních faktorů předchozí expozice biologické léčbě / inhibitoru JAK, výchozího použití kortikosteroidů a výchozí skupiny mMS). b Klinická remise byla definována jako podskóre SF 0 (nebo 1 s ≥ 1bodovým poklesem oproti výchozí hodnotě), podskóre RB 0 a ES ≤ 1 (s výjimkou fragility). c Endoskopické zlepšení bylo definováno jako ES ≤ 1 (s výjimkou fragility). d Symptomatická remise byla definována jako podskóre SF 0 (nebo 1 s ≥ 1bodovým poklesem oproti výchozí hodnotě) a podskóre RB 0. e Zhojení sliznice bylo definováno jako ES ≤ 1 (s výjimkou fragility) s histologickou remisí (skóre Geboesova indexu < 2,0, což ukazuje, že v epiteliálních kryptách nebo lamina propria nejsou žádné neutrofily, žádný nárůst eozinofilů a žádná destrukce krypt, eroze, ulcerace nebo granulační tkáň). f Klinická odpověď byla definována jako ≥ 2bodový a ≥ 30% pokles oproti výchozí hodnotě mMS a ≥ 1bodový pokles oproti výchozí hodnotě v podskóre RB nebo absolutní podskóre RB ≤ 1. g Setrvalá klinická remise byla definována jako klinická remise jak ve 12. týdnu, tak v 52. týdnu. h Klinická remise bez kortikosteroidů byla definována jako klinická remise v 52. týdnu bez podávání kortikosteroidů po dobu alespoň 12 týdnů bezprostředně před 52. týdnem. i Klinická remise bez kortikosteroidů u pacientů léčených kortikosteroidy ve výchozím stavu byla definována jako klinická remise v 52. týdnu bez podávání kortikosteroidů po dobu alespoň 12 týdnů bezprostředně před 52. týdnem u pacientů léčených kortikosteroidy ve výchozím stavu. j Symptomatická remise bez kortikosteroidů byla definována jako podskóre SF 0 (nebo 1 s ≥ 1bodovým poklesem oproti výchozí hodnotě) a podskóre RB 0 po dobu alespoň 12 týdnů bezprostředně před 52. týdnem. k Endoskopické zlepšení bez kortikosteroidů bylo definováno jako ES ≤ 1 (s výjimkou fragility) po dobu nejméně 12 týdnů bezprostředně před 52. týdnem. l p < 0,001. Doplňková analýza mMS 4 Výsledky účinnosti u pacientů s mMS 4 (včetně ES ≥ 2 a podskóre RB ≥ 1) byly konzistentní s výsledky primární analýzy. Izolovaná proktitida Větší podíl pacientů s izolovanou proktitidou ve výchozím stavu léčených etrasimodem ve srovnání s placebem dosáhl klinické remise ve 12. týdnu (46 % vs. 29 %) a v 52. týdnu (42 % vs. 14 %). Časný nástup symptomatického zlepšení Ve 2. týdnu (první studijní návštěva) dosáhl symptomatické remise větší podíl pacientů léčených etrasimodem ve srovnání s placebem (16 % vs. 11 %). Ve 4. týdnu dosáhl větší podíl pacientů léčených etrasimodem ve srovnání s placebem kompletní symptomatické remise (11 % vs. 4 %) definované jako podskóre SF 0 a podskóre RB 0. Endoskopické a histologické vyšetření Normalizace endoskopického obrazu sliznice (endoskopická remise) byla definována jako ES 0. Větší podíl pacientů léčených etrasimodem ve srovnání s placebem dosáhl endoskopické remise do 12. týdne (15 % vs. 4 %), 52. týdne (26 % vs. 6 %) a do 12. týdne i 52. týdne (11 % vs. 2 %). Endoskopické remise a Geboesova histologického skóre < 2,0 (indikující žádné neutrofily v kryptách nebo lamina propria a žádný nárůst eozinofilů, žádnou destrukci krypt a žádné eroze, ulcerace nebo granulační tkáň) bylo dosaženo u většího podílu pacientů léčených etrasimodem ve srovnání s placebem ve 12. týdnu (11 % vs. 2 %) a v 52. týdnu (18 % vs. 5 %). Bolest břicha a nutkání na stolici Ve 12. týdnu měl větší podíl pacientů léčených etrasimodem ve srovnání s placebem absenci bolesti břicha (27 % vs. 13 %) a absenci nutkání na stolici (19 % vs. 7 %). V 52. týdnu měl větší podíl pacientů léčených etrasimodem ve srovnání s placebem absenci bolesti břicha (22 % vs. 7 %) a absenci nutkání na stolici (19 % vs. 8 %). Dotazník o zánětlivém střevním onemocnění (Inflammatory bowel disease questionnaire - IBDQ) Pacienti léčení etrasimodem ve srovnání s placebem prokázali větší zlepšení oproti výchozí hodnotě v celkovém skóre IBDQ. Změny celkového skóre IBDQ ve 12. týdnu oproti výchozí hodnotě u etrasimodu ve srovnání s placebem byly 42,8, resp. 27,4, a změny v celkovém skóre IBDQ v 52. týdnu oproti výchozí hodnotě u etrasimodu ve srovnání s placebem byly 55,8, resp. 38,1. ELEVATE UC 12 Ve studii ELEVATE UC 12 bylo randomizováno celkem 354 pacientů v poměru 2 : 1 k užívání etrasimodu 2 mg nebo placeba podávaných perorálně jednou denně. Ve výchozím stavu měli zařazení pacienti medián mMS 7, přičemž 5,6 % pacientů mělo mMS 4 a 67 % mělo mMS 5 až 7 (středně těžké aktivní onemocnění) a 27,4 % mělo mMS > 7 (těžké aktivní onemocnění). Izolovanou proktitidu mělo 8 % zařazených pacientů. Celkem 33 % pacientů mělo předchozí expozici biologické léčbě / inhibitorům JAK. Celkem 18 % pacientů mělo expozici > 1 biologické léčbě / inhibitoru JAK a 12 % pacientů mělo předchozí expozici antiintegrinům. Ve výchozím stavu dostávalo 83 % pacientů perorální aminosalicyláty a 28 % pacientů dostávalo perorální kortikosteroidy. Z 354 randomizovaných pacientů dokončilo 12. týden 89,5 % pacientů ve skupině s etrasimodem a 88,8 % pacientů ve skupině s placebem. Primárním cílovým parametrem byl podíl pacientů, kteří dosáhli klinické remise ve 12. týdnu. Sekundární cílové parametry zahrnovaly podíl pacientů, kteří dosáhli endoskopického zlepšení, symptomatické remise, zhojení sliznice a klinické odpovědi ve 12. týdnu. Primární analýza byla provedena ve 12. týdnu u pacientů se středně těžkým až těžkým aktivním onemocněním, definovaným jako mMS 5 až 9 (viz tabulka 3). Významně větší podíl pacientů léčených etrasimodem dosáhl klinické remise, endoskopického zlepšení, symptomatické remise a zhojení sliznice ve 12. týdnu ve srovnání s placebem (viz tabulka 3). Tabulka 3: Podíl pacientů splňujících cílové parametry účinnosti ve 12. týdnu ve studii ELEVATE UC 12 Cílové parametry Placebo n = 112 Etrasimod 2 mgn = 222 Rozdíl léčby (95% CI) a n % n % Klinická remise b 17 15 % 55 25 % 10 %(1 %, 18 %) g Bez předchozí expozice biologické léčbě / inhibitoruJAK 12/74 16 % 41/148 28 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 5/38 13 % 14/74 19 % Endoskopické zlepšení c 21 19 % 68 31 % 12 %(3 %, 21 %) g Bez předchozí expozice biologické léčbě / inhibitoruJAK 14/74 19 % 51/148 35 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 7/38 18 % 17/74 23 % Symptomatická remise d 33 30 % 104 47 % 17 %(7 %, 28 %) g Bez předchozí expozice biologické léčbě / inhibitoruJAK 23/74 31 % 73/148 49 % Předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 10/38 26 % 31/74 42 % Zhojení sliznice e 10 9 % 36 16 % 7 %(1 %, 14 %) g Bez předchozí expozice biologické léčbě / inhibitoruJAK 8/74 11 % 28/148 19 % Předchozí expozice biologické léčbě / inhibitoruJAK 2/38 5 % 8/74 11 % Klinická odpověď f 46 41 % 138 62 % 21 %(10 %, 32 %) h Bez předchozí expozicebiologické léčbě / inhibitoru JAK 32/74 43 % 97/148 66 % Předchozí expozice biologické léčbě / inhibitoruJAK 14/38 37 % 41/74 55 % a Rozdíl v léčbě (upraveno podle stratifikačních faktorů předchozí expozice biologické léčbě / inhibitoru JAK, výchozího použití kortikosteroidů a výchozí skupiny mMS). b Klinická remise byla definována jako podskóre SF 0 (nebo 1 s ≥ 1bodovým poklesem oproti výchozí hodnotě), podskóre RB 0 a ES ≤ 1 (s výjimkou fragility). c Endoskopické zlepšení bylo definováno jako ES ≤ 1 (s výjimkou fragility). d Symptomatická remise byla definována jako podskóre SF 0 (nebo 1 s ≥ 1bodovým poklesem oproti výchozí hodnotě) a podskóre RB 0. e Zhojení sliznice bylo definováno jako ES ≤ 1 (s výjimkou fragility) s histologickou remisí (skóre Geboesova indexu < 2,0, což ukazuje, že v epiteliálních kryptách nebo lamina propria nejsou žádné neutrofily, žádný nárůst eozinofilů a žádná destrukce krypt, eroze, ulcerace nebo granulační tkáň). f Klinická odpověď byla definována jako ≥ 2bodový a ≥ 30% pokles oproti výchozí hodnotě u mMS a ≥ 1bodový pokles oproti výchozí hodnotě v podskóre RB nebo absolutní podskóre RB ≤ 1. g p < 0,05. h p < 0,001. Doplňková analýza mMS 4 Výsledky účinnosti u pacientů s mMS 4 (včetně ES ≥ 2 a podskóre RB ≥ 1) byly konzistentní s výsledky primární analýzy. Izolovaná proktitida Větší podíl pacientů s izolovanou proktitidou ve výchozím stavu léčených etrasimodem ve srovnání s placebem dosáhl klinické remise ve 12. týdnu (39 % vs. 8 %). Časný nástup symptomatického zlepšení Ve 4. týdnu dosáhl větší podíl pacientů léčených etrasimodem ve srovnání s placebem symptomatické remise (28 % vs. 16 %) a kompletní symptomatické remise (12 % vs. 4 %) definované jako podskóre SF 0 a podskóre RB 0. Endoskopické a histologické vyšetření Normalizace endoskopického obrazu sliznice (endoskopická remise) byla definována jako ES 0. Větší podíl pacientů léčených etrasimodem ve srovnání s placebem dosáhl endoskopické remise do 12. týdne (17 % vs. 8 %). Endoskopické remise a Geboesova histologického skóre < 2,0 (indikující žádné neutrofily v kryptách nebo lamina propria a žádný nárůst eozinofilů, žádnou destrukci krypt a žádné eroze, ulcerace nebo granulační tkáň) bylo dosaženo u většího podílu pacientů léčených etrasimodem ve srovnání s placebem ve 12. týdnu (10 % vs. 5 %). Bolest břicha a nutkání na stolici Ve 12. týdnu měl větší podíl pacientů léčených etrasimodem ve srovnání s placebem absenci bolesti břicha (32 % vs. 18 %) a absenci nutkání na stolici (21 % vs. 12 %). Dotazník o zánětlivém střevním onemocnění (IBDQ) Pacienti léčení etrasimodem ve srovnání s placebem prokázali větší zlepšení oproti výchozí hodnotě v celkovém skóre IBDQ. Změny celkového skóre IBDQ ve 12. týdnu oproti výchozí hodnotě u etrasimodu ve srovnání s placebem byly 47,5, resp. 30,2. Pediatrická populace Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s etrasimodem u jedné nebo více podskupin pediatrické populace při léčbě UC (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2 ).