LEUJECT 2MG/ML Injekční roztok

Kladribin je cytostatická a imunosupresivní látka, která může vyvolat závažné toxické nežádoucí reakce, jako např.‍​‍‍‍​‍‍‍‍‍‍‍‍​‍ myelosupresi a imunosupresi, dlouhodobou lymfocytopenii a oportunní infekce. Pacienti podstupující terapii kladribinem musí být podrobně monitorováni kvůli známkám hematologických a nehematologických toxicit. Doporučuje se zvláštní opatrnost a zhodnocení rizik a prospěchu, pokud je aplikace kladribinu zvažována u pacientů se zvýšeným rizikem infekce, manifestním selháním nebo infiltrací kostní dřeně a s předcházející myelosupresivní léčbou, jakož i u pacientů se suspektní nebo manifestní renální nebo jaterní insuficiencí. U pacientů s aktivní infekcí musí být tato nemoc před aplikací kladribinu vyléčena. Ačkoli se antiinfekční profylaxe obecně nedoporučuje, může být vhodná pro pacienty, jejichž imunita byla před léčbou kladribinem oslabená nebo pro pacienty s již existující agranulocytózou. Pokud se objeví závažná toxicita, lékař má zvážit odložení nebo přerušení terapie tímto přípravkem, dokud vážné komplikace neodezní. V případě infekcí má být podle potřeby zahájena terapie antibiotiky. Doporučuje se, aby byly pacientům léčeným kladribinem podány ozářené buněčné krevní komponenty/přípravky, aby se při transfuzi zabránilo vzniku reakce štěpu proti hostiteli (Ta-GVHD). Progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML) Při používání kladribinu byly hlášeny případy PML, a to i fatální. PML byla hlášena v rozmezí od 6 měsíců do několika let po léčbě kladribinem. U některých z těchto případů byla hlášena spojitost s prodlouženou lymfopenií. Lékaři mají u pacientů s novými nebo zhoršujícími se neurologickými, kognitivními nebo behaviorálními známkami nebo příznaky při diferenciální diagnostice zvažovat i PML. Navrhované vyšetření pro PML zahrnuje neurologické vyšetření, vyšetření mozku magnetickou rezonancí a analýzu mozkomíšního moku na DNA JC viru (JCV) polymerázovou řetězovou reakcí (PCR) nebo biopsii mozku s testováním na JCV. PCR s negativním výsledkem na JCV ovšem PML nevylučuje. Pokud nelze stanovit jinou diagnózu, může být vhodné další sledování a vyšetření. Pacienti se suspektní PML nemají být dále kladribinem léčeni. Sekundární malignity Podobně jako terapie jinými nukleosidovými analogy je léčba kladribinem spojena s myelosupresí a silnou a dlouhodobou imunosupresí. Léčba s těmito látkami je spojena s výskytem dalších malignit. Lze očekávat, že se sekundární malignity objeví u pacientů s trichocelulární leukemií. Jejich četnost se velmi liší — v rozsahu od 2 % do 21 %. Maximální riziko nastává 2 roky po diagnóze s mediánem mezi 40 a 66 měsíci. Kumulativní frekvence sekundární malignity jsou 5 %, 10–12 % a 13–14 % následující 5, 10 a 15 let po diagnóze trichocelulární leukemie. Po léčbě kladribinem se výskyt sekundárních malignit pohybuje v rozmezí od 0 % do 9,5 % případů s mediánem doby sledování 2,8 až 8,5 roku. Četnost výskytu sekundárních malignit po léčbě kladribinem byla 3,4 % u všech 232 pacientů s trichocelulární leukemií léčených během období deseti let. Nejvyšší výskyt sekundárních malignit s kladribinem byl 6,5 % s mediánem doby sledování 8,4 roku. Proto mají být pacienti léčení kladribinem pravidelně monitorováni. Hematologická toxicita Myelosuprese je nejpozoruhodnější během prvního měsíce po léčbě a může vyžadovat transfuze erytrocytů nebo trombocytů. Pacienti s příznaky útlumu kostní dřeně mají být léčeni opatrně, protože je třeba očekávat další supresi funkce kostní dřeně. U pacientů s aktivní nebo suspektní infekcí mají být pečlivě zhodnocena terapeutická rizika a přínosy. Pacienti s infiltrací kostní dřeně související s onemocněním nebo předchozí myelosupresivní léčbou mají zvýšené riziko těžké myelotoxicity a dlouhodobé imunosuprese. V takových případech je nutné snížení dávky a pravidelné sledování pacienta. Pancytopenie je obvykle reverzibilní a závažnost aplazie kostní dřeně je závislá na dávce. Během léčby kladribinem a po dobu 6 měsíců po ní se očekává zvýšený výskyt oportunních infekcí. Pečlivé a pravidelné sledování periferního krevního obrazu je nezbytné během léčby kladribinem a 2 až 4 následující měsíce, a to kvůli detekci potenciálních nežádoucích reakcí a následných komplikací (anemie, neutropenie, trombocytopenie, infekce, hemolýza nebo krvácení) a kvůli dohledu nad hematologickou regenerací. Horečka neznámého původu se často vyskytuje u pacientů léčených kvůli trichocelulární leukemii a projevuje se primárně během prvních 4 týdnů léčby. Původ febrilních příhod má být vyšetřen vhodnými laboratorními a radiologickými testy. Méně než jedna třetina febrilních příhod je spojena s dokumentovanými infekcemi. V případě horečky mající souvislost s infekcemi nebo agranulocytózou je indikována antibiotická léčba. Porucha funkce ledvin a jater Neexistují údaje o použití kladribinu u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater. Klinická zkušenost je velmi omezená a bezpečnost kladribinu u těchto pacientů není dobře zhodnocena (viz body 4.3 a 5.2 ). Pečlivá terapie je vyžadována u pacientů se známou nebo suspektní poruchou funkce ledvin nebo jater. Pro všechny pacienty léčené kladribinem je doporučeno pravidelné hodnocení renálních a jaterních funkcí, jak je klinicky indikováno. Starší pacienti Starší pacienti mají být léčeni podle individuálního posouzení a pečlivého monitorování krevního obrazu a renálních a jaterních funkcí. Možná rizika je nutno posoudit u každého případu zvlášť (viz bod 4.2 ). Prevence syndromu nádorového rozpadu U pacientů s vysokou nádorovou zátěží má být zahájena profylaktická terapie alopurinolem kvůli kontrole sérových hladin kyseliny močové, a to 24 hodin před začátkem chemoterapie spolu s adekvátní nebo zvýšenou hydratací. Denní perorální dávka 100 mg alopurinolu je doporučena po dobu 2 týdnů. V případě kumulace kyseliny močové v séru nad normální rozmezí může být dávka alopurinolu zvýšena na 300 mg/den. Fertilita Mužům, kteří jsou léčeni kladribinem, musí být doporučeno, aby nepočali dítě do 3 měsíců po léčbě. Mají se poradit o případném zmrazení spermií před léčbou kvůli možnosti neplodnosti v důsledku terapie kladribinem (viz body 4.6 a 5.3). Přípravek LEUJECT obsahuje sodíku Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.