Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
Rx
BRIUMVI 150MG Koncentrát pro infuzní roztok
150 mg/6 ml, Koncentrat do sporządzania roztworu do infuzji
INN: Ublituximabum
Aktualizováno: 2026-04-13
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇬🇧🇪🇸🇵🇱🇵🇹🇸🇰
Forma
Koncentrat do sporządzania roztworu do infuzji
Dávkování
150 mg/6 ml
Způsob podání
dożylna
Skladování
—
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
O přípravku
Výrobce
Neuraxpharm Pharmaceuticals, S.L. (Hiszpania)
Složení
Ublituximabum 150 mg
ATC kód
L04AG14
Zdroj
URPL
Farmakoterapeutická skupina: selektivní imunosupresiva, ATC kód: L04AG14 Mechanismus účinku
Ublituximab je chimérická monoklonální protilátka, která selektivně cílí na buňky exprimující CD20.
CD20 je buněčný povrchový antigen nacházející se na pre‑B lymfocytech, zralých a paměťových
B lymfocytech, není však exprimován na lymfoidních kmenových buňkách a plazmatických buňkách. Vazba ublituximabu na CD20 indukuje lýzu CD20+ B lymfocytů, a to především prostřednictvím buněčné toxicity závislé na protilátkách (antibody-dependent cell-mediated cytotoxicity, ADCC)
a v menším rozsahu prostřednictvím cytotoxicity závislé na komplementu (complement-dependent cytotoxicity, CDC). V důsledku specifického vzorce glykosylace svého Fc fragmentu vykazuje
ublituximab zvýšenou afinitu k FcyRIIIa (CD16) a buněčnou cytolýzu závislou na protilátkách vůči
B lymfocytům. Farmakodynamické účinky
Předpokládaným farmakologickým účinkem léčby ublituximabem je skutečnost, že vede k rychlé depleci buněk CD19+ v krvi, a to už během prvního dne po nasazení léčby. Tento účinek přetrval po celé období léčby. Ke stanovení počtu B lymfocytů se používá CD19, protože přítomnost ublituximabu brání testu v rozpoznání CD20.
Ve studiích fáze III vedla léčba ublituximabem od výchozího stavu do doby po první infuzi ke snížení počtu CD19+ B lymfocytů; medián snížení činil v obou studiích 97 %. Hodnota zůstala na této snížené úrovni po celou dobu podávání dávek.
Ve studiích fáze III vykazovalo 5,5 % pacientů mezi jednotlivými dávkami ublituximabu repleci
B lymfocytů (> dolní hranice normy (LLN) nebo výchozí stav) alespoň v jednom časovém bodě.
Nejdelší doba následného sledování po poslední infuzi ublituximabu ve studiích fáze III naznačuje, že medián doby do replece B lymfocytů (návrat k výchozímu stavu/LLN, dle toho, která z možností nastane dříve) byl 70 týdnů.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost ublituximabu byla hodnocena ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených, dvojitě matoucích, aktivním srovnávacím přípravkem kontrolovaných klinických hodnoceních (ULTIMATE I a ULTIMATE II) se stejným designem, provedených u pacientů s RRS (v souladu
s McDonaldovými kritérii z roku 2010) a průkazem aktivity onemocnění (definované klinicky nebo pomocí zobrazovacích metod) během předchozích dvou let. Design studií a výchozí charakteristiky populace studií shrnuje tabulka 3.
Demografické a výchozí charakteristiky byly v obou léčebných skupinách dobře vyváženy. Pacienti měli dostávat: buď 1) ublituximab 450 mg plus placebo perorálně, nebo 2) teriflunomid 14 mg plus placebo infuzí. Perorálně aplikovaná léčba (aktivní nebo placebo) měla začít 1. den v 1. týdnu
a pokračovat až do posledního dne 95. týdne. Infuze (aktivní nebo placebo) měly být zahájeny 1. den v 1. týdnu v dávce 150 mg, pak se 15. den ve 3. týdnu zvýšit na 450 mg a pokračovat 24. týden,
48. týden a 72. týden v dávce 450 mg.
Tabulka 3: Design studie, demografické a výchozí charakteristiky
Název studie
Studie 1 (ULTIMATE I) (n = 545)
Studie 2 (ULTIMATE II) (n = 544)
Design studie
Populace ve studii
Pacienti s RRS
Anamnéza onemocnění při screeningu
Nejméně dva relapsy během předchozích dvou let, jeden relaps během předchozího roku nebo přítomnost T1 léze zvýrazněné gadoliniem (Gd) v předchozím roce; hodnota na EDSS* 0 až 5,5 včetně
Délka studie
2 roky
Léčebné skupiny
Skupina A: Ublituximab 450 mg i.v. infuze + placebo perorálně Skupina B: Teriflunomid 14 mg perorálně + i.v. infuze placeba
Výchozí charakteristiky
Ublituximab 450 mg(n = 271)
Teriflunomid 14 mg(n = 274)
Ublituximab 450 mg(n = 272)
Teriflunomid 14 mg(n = 272)
Průměrný věk (roky)
36,2
37,0
34,5
36,2
Věkové rozmezí (roky) při zařazení
18-55
18-55
18-55
18-55
Pohlaví (% muži / % ženy)
38,7 / 61,3
34,7 / 65,3
34,6 / 65,4
35,3 / 64,7
Průměr/medián trvání onemocnění od diagnózy (roky)
4,9 / 2,9
4,5 / 2,5
5,0 / 3,2
5,0 / 3,7
Pacienti, kteří nepodstoupilipředchozí léčbu modifikující onemocnění (%)**
59,8
59,1
50,7
57,0
Průměrný počet relapsů v uplynulém roce
1,3
1,4
1,3
1,2
Průměrná hodnota EDSS*
2,96
2,89
2,80
2,96
Podíl pacientů s T1 lézemi zvýrazněnými Gd
43,2
42,3
51,8
49,6
* Rozšířená stupnice stavu invalidity (Expanded Disability Status Scale)
** Pacienti, kteří nebyli během 5 let před randomizací léčeni žádným přípravkem k léčbě RRS Hlavní výsledky klinické účinnosti a účinnosti ve vztahu k MR jsou uvedeny v tabulce 4.
Výsledky těchto studií ukazují, že ublituximab ve srovnání s perorálně podávaným teriflunomidem v dávce 14 mg výrazně potlačil relapsy a subklinickou aktivitu onemocnění měřenou MR.
Tabulka 4: Hlavní klinické a MR cílové parametry ve studiích ULTIMATE I a ULTIMATE II
Studie 1(ULTIMATE I)
Studie 2(ULTIMATE II)
Cílové parametry
Ublituximab 450 mg
Teriflunomid 14 mg
Ublituximab 450 mg
Teriflunomid 14 mg
Klinické cílové parametry
1
Roční výskyt relapsů (annualised relapse rate, ARR) (primární cílový parametr)
0,076
0,188
0,091
0,178
Relativní pokles
59 % (p < 0,0001)
49 % (p = 0,0022)
Podíl pacientů bez relapsu v 96. týdnu
86 %
74 %
87 %
72 %
Podíl pacientů s potvrzenou progresí disability po12 týdnech
2,3
5,2 % ublituximab vs. 5,9 % teriflunomid
Snížení rizika (sdružená analýza)
4
16 % (p = 0,5099)
Podíl pacientů bez známek aktivity onemocnění (NoEvidence of Disease Activity, NEDA)
45 %
15 %
43 %
11 %
(p < 0,0001)
7
(p < 0,0001)
7
Cílové parametry ve vztahu k MR
5
Průměrný počet T1 lézí zvýrazněných Gd na jedensken MR
6
0,016
0,491
0,009
0,250
Relativní pokles
97 % (p < 0,0001)
97 % (p < 0,0001)
Průměrný počet nových a/nebo zvětšujících seT2 hyperintenzních lézí na jeden sken MR
6
0,213
2,789
0,282
2,831
Relativní pokles
92 % (p < 0,0001)
90 % (p < 0,0001)
1 Vychází z modifikované populace dle původního léčebného záměru (Modified Intent to Treat Population, mITT), definované jako všichni randomizovaní pacienti, jimž byla podána alespoň jedna infuze hodnoceného přípravku a kteří absolvovali jedno vyšetření účinnosti ve výchozím stavu a po uplynutí výchozího stavu. ULTIMATE I: ublituximab (n = 271), teriflunomid (n = 274).
ULTIMATE II: ublituximab (n = 272), teriflunomid (n = 272).
2 Údaje prospektivně sdružené ze studie 1 a studie 2: ublituximab (n = 543), teriflunomid (n = 546).
3 Definováno jako zvýšení skóre na škále EDSS od výchozího stavu o 1,0 bod nebo více u pacientů s výchozím skóre 5,5 nebo méně, nebo zvýšení o 0,5 nebo více, je-li výchozí skóre vyšší než 5,5; odhad v 96. týdnu pomocí Kaplanovy-Meierovy metody.
4 Vychází z poměru rizik.
5 Vychází z populace MR-mITT (pacienti populace mITT, kteří absolvovali MR ve výchozím stavu a po jeho uplynutí). ULTIMATE I: ublituximab (n = 265), teriflunomid (n = 270). ULTIMATE II: ublituximab (n = 272), teriflunomid (n = 267).
6 V 96. týdnu.
7 Nominální p-hodnota. Imunogenita
Během léčebného období byly vzorky séra pacientů s RRS testovány na protilátky proti ublituximabu.
V průběhu 96týdenního léčebného období v klinických hodnoceních účinnosti a bezpečnosti mělo
v jednom nebo více časových bodech 81 % pacientů léčených ublituximabem pozitivní výsledky testu na protilátky proti léčivému přípravku (anti-drug antibodies, ADA). Výskyt ADA byl zpravidla přechodný (v 96. týdnu bylo na ADA pozitivních 18,5 % pacientů). Neutralizační aktivita byla zjištěna u 6,4 % pacientů léčených ublituximabem. Přítomnost ADA nebo neutralizačních protilátek neměla na bezpečnost nebo účinnost ublituximabu žádný zjistitelný vliv.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s ublituximabem u jedné nebo více podskupin pediatrické populace k léčbě roztroušené sklerózy (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Reakce spojené s infuzí (IRR)
Příznaky IRR mohou zahrnovat pyrexii, třesavku, bolest hlavy, tachykardii, nauzeu, bolest břicha, podráždění hrdla, erytém a anafylaktickou reakci (viz bod
4.8
).
Aby se frekvence a závažnost IRR snížila, je třeba pacienty premedikovat kortikosteroidem
a antihistaminikem (viz bod
4.2
). Lze rovněž zvážit přidání antipyretika (např. paracetamolu). Pacienty léčené ublituximabem je třeba během infuzí sledovat. Sledování má po dokončení prvních dvou infuzí trvat alespoň jednu hodinu. U následných infuzí není sledování po podání infuze nutné, pokud nedošlo k IRR a/nebo hypersenzitivitě. Lékař má pacienty informovat, že k IRR může dojít až 24 hodin po podání infuze.
Pokyny k dávkování u pacientů vykazujících příznaky IRR jsou uvedeny v bodě 4.2. Infekce
U pacientů s aktivní infekcí je nutné podání infuze odložit, dokud infekce neustoupí.
Doporučuje se před podáním dávky ověřit imunitní stav pacienta, protože závažně imunokompromitovaní pacienti (např. s významnou neutropenií nebo lymfopenií) nemají léčbu podstupovat (viz body
4.3
a
4.8
).
Ublituximab má potenciál vyvolat závažné, někdy život ohrožující infekce nebo infekce s fatálními následky (viz bod
4.8
).
Většina závažných infekcí, k nimž došlo v kontrolovaných klinických hodnoceních relabujících forem roztroušené sklerózy (RRS), se upravila. V souvislosti s infekcí došlo ke 3 úmrtím, všem u pacientů léčených ublituximabem; u infekcí vedoucích k úmrtí se jednalo o encefalitidu po spalničkách, pneumonii a postoperační salpingitidu po ektopické graviditě.
Progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML)
U pacientů léčených protilátkami proti CD20 byla velmi vzácně pozorována infekce virem JCV (John Cunningham virus) vedoucí k PML; infekce většinou souvisela s rizikovými faktory (např. populace pacientů, lymfopenie, pokročilý věk, polyterapie imunosupresivy).
Je třeba, aby lékař pozorně sledoval, zda se neobjeví časné známky a příznaky PML, včetně případného nového nástupu nebo zhoršení neurologických známek a příznaků, jelikož ty mohou být podobné jako u onemocnění RS.
Vznikne-li podezření na PML, dávka ublituximabu nesmí být podána. Je třeba zvážit, zda bude nutné vyhodnotit situaci mimo jiné pomocí skenu magnetickou rezonancí (MR), nejlépe s použitím kontrastní látky (srovnání se snímkem MR z doby před léčbou), potvrzujícího testu mozkomíšního moku (CSF) ke zjištění deoxyribonukleové kyseliny (DNA) viru JCV a opakovaných neurologických vyšetření. Bude-li PML potvrzena, léčbu je nutné trvale ukončit.
Reaktivace viru hepatitidy B (HBV)
U pacientů léčených protilátkami proti CD20 byla pozorována reaktivace HBV, jež v některých případech vedla k fulminantní hepatitidě, jaternímu selhání a úmrtí.
Před zahájením léčby mají všichni pacienti podstoupit vyšetření na HBV odpovídající místním doporučením. Pacienti s aktivním HBV (tj. aktivní infekcí potvrzenou pozitivními výsledky testu na HBsAg a testu na protilátky proti HB) nemají léčbu ublituximabem podstupovat. Pacienti
s pozitivní sérologií (tj. negativní na HBsAg a pozitivní na protilátky proti jádru HB [HBcAb+]) nebo přenašeči HBV (pozitivní na povrchový antigen [HBsAg+]) se mají před léčbou obrátit na odborného hepatologa. V souladu s místními zdravotnickými standardy je třeba tyto pacienty sledovat a léčit, aby se reaktivaci hepatitidy B předešlo.
Vakcinace
Bezpečnost imunizace živými nebo živými atenuovanými vakcínami během léčby nebo po jejím skončení nebyla studována. V průběhu léčby a před replecí B lymfocytů se vakcinace živými ani živými atenuovanými vakcínami nedoporučuje (viz bod
5.1
).
Případnou imunizaci živými nebo živými atenuovanými vakcínami je třeba provést v souladu
s imunizačními doporučeními alespoň 4 týdny před zahájením léčby, a pokud je to možné, imunizaci inaktivovanými vakcínami alespoň 2 týdny před zahájením léčby.
Vakcinace kojenců narozených matkám, jež byly v těhotenství léčeny ublituximabem
Kojencům narozeným matkám, které byly v těhotenství léčeny ublituximabem, nemají být živé ani živé atenuované vakcíny podávány předtím, než se potvrdí obnova počtu B lymfocytů. Deplece
B lymfocytů u těchto kojenců může zvýšit riziko související s živými nebo živými atenuovanými vakcínami. Před vakcinací novorozenců a kojenců se doporučuje vyšetřit množství CD19 pozitivních B lymfocytů.
Inaktivované vakcíny lze podávat podle pokynů před zotavením z deplece B lymfocytů. Je však třeba zvážit vyhodnocení imunitní odpovědi na vakcínu, včetně konzultace s odborným lékařem, aby se stanovilo, zda k vyvolání ochranné imunitní odpovědi došlo.
Bezpečnost a načasování vakcinace je třeba projednat s lékařem dítěte (viz bod
4.6
). Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.