Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Outlook Therapeutics NL B.V. (NL)
ATC kód
S01LA08
Zdroj
CBG
Farmakoterapeutická skupina: Oftalmologika, antineovaskularizační látky, ATC kód: S01LA08
Mechanismus účinku
Bevacizumab gama je rekombinantní humanizovaná monoklonální protilátka IgG1 (mAb) proti
lidskému vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru (VEGF).
Bevacizumab gama váže VEGF a zabraňuje interakci VEGF s jeho receptory (Flt-1 a KDR) na povrchu endoteliálních buněk. Bevacizumab gama je lidský inhibitor VEGF, který se váže na všechny izoformy VEGF-A, čímž zabraňuje interakci s receptory VEGFR-1 a VEGFR-2. Inhibicí VEGF-A potlačuje bevacizumab gama proliferaci endoteliálních buněk, neovaskularizaci a vaskulární permeabilitu. Inhibice angiogeneze blokuje růst abnormálních cév v zadní části oka.
Farmakodynamické účinky
Neovaskulární AMD
Ve studii NORSE TWO byly součástí hodnocení aktivity onemocnění anatomické parametry související s prosakováním krve a tekutiny, které charakterizují choroidální neovaskularizaci (CNV). U pacientů, kteří dostávali každý měsíc intravitreální injekce bevacizumabu gama v dávce 1,25 mg, byla v 11. měsíci pozorována průměrná redukce centrální tloušťky sítnice (CRT) o 119,7 mikronu ve srovnání s výchozí hodnotou.
Imunogenita
Nebyly pozorovány žádné důkazy o vlivu protilátek proti léčivu (ADA) na farmakokinetiku, účinnost nebo bezpečnost, nicméně údaje jsou stále omezené.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost bevacizumabu gama byly hodnoceny ve dvou randomizovaných, multicentrických, dvojitě maskovaných, aktivně kontrolovaných studiích fáze III (NORSE ONE a NORSE TWO) u pacientů s nAMD. Do studie NORSE ONE byli zařazeni jak dříve léčení pacienti, tak dosud neléčení pacienti a celkem 61 pacientů bylo randomizováno v poměru 1:1 (31 subjektů ve skupině s bevacizumabem a 30 subjektů ve skupině s ranibizumabem). Věk pacientů se pohyboval od 61 do 97 let, průměrný věk byl 79 let; 97 % pacientů bylo starších 65 let. Do studie NORSE TWO byli zařazeni dosud neléčení pacienti a celkem 228 pacientů bylo randomizováno v poměru 1:1 (113 subjektů ve skupině s bevacizumabem gama a 115 subjektů ve skupině s ranibizumabem). Věk pacientů se pohyboval od 54 do 98 let, průměrný věk byl 79 let; 95 % pacientů bylo starších 65 let.
V obou studiích byla pacientům, kteří byli randomizováni k podávání bevacizumabu gama, podávána dávka 1,25 mg intravitreální injekcí do studovaného oka každý měsíc po dobu 12 měsíců. Pacientům randomizovaným ke kontrolní léčbě ranibizumabem byla podávána dávka 0,5 mg intravitreální injekcí do studovaného oka každý měsíc po dobu 3 měsíců (tj. ve dnech 0, 30 a 60) a následně každých 90 dní (tj. ve dnech 150 a 240), což byl režim dávkování podle dílčího štítku. Pro hodnocení primárního cílového parametru bylo porovnáno celkem 5 injekcí v rameni s ranibizumabem a 11 injekcí v rameni s bevacizumabem gama. Primární cílový parametr byl hodnocen při návštěvě v 11. měsíci, tedy přibližně 30 dní po poslední dávce bevacizumabu gama a 90 dní po poslední dávce ranibizumabu.
Primárním cílovým parametrem byl v obou studiích podíl subjektů, u nichž došlo ke zlepšení nejlépe korigované zrakové ostrosti (BCVA) o ≥ 15 písmen ve srovnání s výchozím stavem do 11. měsíce, což bylo měřeno pomocí skóre písmen studie časné léčby diabetické retinopatie (ETDRS), přičemž primárním cílem bylo prokázat účinnost bevacizumabu gama u populace s nAMD. Sekundární cílové parametry hodnotily změnu průměrné BCVA oproti výchozí hodnotě v 11. měsíci a podíl subjektů, které z BCVA ztratily méně než 15 písmen.
Výsledky
Podíl subjektů ve studii NORSE ONE, u nichž došlo ke zvýšení BCVA o ≥ 15 písmen od výchozího
stavu do 11. měsíce, byl 7,7 % ve skupině s bevacizumabem gama a 20,8 % ve skupině
s ranibizumabem (rozdíl v riziku 13,14 % [95% interval spolehlivosti = –35,50 %; 7,65 %]). Na základě primárního cílového parametru studie NORSE ONE neprokázala superioritu bevacizumabu gama oproti ranibizumabu.
Studie NORSE TWO splnila primární parametr účinnosti a bevacizumab gama prokázal účinnost. Podíl subjektů, které dosáhly zvýšení BCVA o ≥ 15 písmen od výchozího stavu do 11. měsíce, byl 41,7 % ve skupině s bevacizumabem gama a 23,1 % ve skupině s ranibizumabem (rozdíl v riziku
18,59 % [95% interval spolehlivosti = 4,42 %; 30,86 %]). Primární analýza účinnosti byla statisticky významná ve prospěch bevacizumabu gama.
Účinnost bevacizumabu gama byla dále potvrzena při hodnocení změny průměrné BCVA od výchozího stavu do 11. měsíce. Rozdíl mezi léčbami a odpovídající 95% interval spolehlivosti byl 3,805 (–0,016; 7,626) písmen BCVA.
Tabulka 2 Primární a sekundární parametry účinnosti ve studii NORSE TWO – analýza
pacientů s odpovědí
Ranibizumab (N = 115)
Bevacizumab gama (N = 113)
Primární cílový parametr
Subjekty, které v 11. měsíci dosáhly ≥ 15 písmen oproti výchozímu stavu, n/N (%)
24/104 (23,1)
45/108 (41,7)
Rozdíl rizik
18,59 %
95% interval spolehlivosti
4,42 %; 30,86 %
Sekundární cílové parametry
Průměrná změna BCVA od výchozího stavu do 11. měsíce, průměr (SD)
5,8 (14,80)
11,2 (12,19)
LS průměrný rozdíl změn
3,805
95% interval spolehlivosti
–0,016; 7,626
Subjekty, které v 11. měsíci dosáhly ≥ 10 písmen oproti výchozímu stavu, n/N (%)
36/104 (34,6)
61/108 (56,5)
Rozdíl rizik
21,87 %
95% interval spolehlivosti
7,26 %; 34,87 %
Subjekty, které v 11. měsíci dosáhly ≥ 5 písmen oproti výchozímu stavu, n/N (%)
53/104 (51,0)
74/108 (68,5)
Rozdíl rizik
17,56 %
95% interval spolehlivosti
3,15 %; 30,52 %
Subjekty, které po 11 měsících ztratily <15 písmen oproti výchozímu stavu, n/N (%)
86/104 (82,7)
101/108 (93,5)
Rozdíl rizik
10,83 %
95% interval spolehlivosti
1,68 %; 20,44 %
Obrázek 1 NORSE TWO – Změna nejlépe korigované zrakové ostrosti oproti výchozí hodnotě
v průběhu času*
Průměrná (+/– SE) změna BCVA oproti výchozí hodnotě v čase
Den studie
Léčba ONS-5010 Ranibizumab 1,25 mg 0,5 mg
*ONS-5010 (bevacizumab gama) byl dávkován měsíčně po dobu 12 měsíců; ranibizumab byl dávkován každý měsíc po dobu 3 měsíců (tj. ve dnech 0, 30 a 60) a následně každých 90 dní (tj. ve dnech 150 a 240). Pro hodnocení cílových parametrů účinnosti bylo porovnáno celkem 5 injekcí v rameni s ranibizumabem s 11 injekcemi v rameni s ONS-5010.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Lytenava u všech podskupin pediatrické populace ve schválené indikaci neovaskulární
AMD (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Reakce po podání intravitreální injekce
Intravitreální injekce byly spojeny s endoftalmitidou, intraokulárním zánětem a odchlípeními/trhlinami sítnice (viz bod
4.8
). Při podávání léčivého přípravku je třeba vždy používat správnou aseptickou injekční techniku.
Bezprostředně po aplikaci intravitreální injekce je třeba pacienty monitorovat , zda nedojde k zvýšení nitroočního tlaku. Vhodné monitorování může zahrnovat kontrolu perfuze papily optického nervu nebo tonometrii. Je-li to nutné, má být k dispozici sterilní vybavení pro paracentézu.
Navíc mají být pacienti po aplikaci injekce sledováni, aby se v případě infekce mohla zahájit včasná léčba.
Pacienti mají být poučeni, aby neprodleně hlásili jakékoli příznaky, jako je bolest oka, ztráta zraku, fotofobie, rozmazané vidění, sklivcové vločky nebo zarudnutí, které naznačují endoftalmitidu nebo některou z výše uvedených komplikací, aby bylo možné nasadit rychlou a odpovídající léčbu.
Zvýšení nitroočního tlaku
Při léčbě inhibitory vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF), včetně bevacizumabu gama, bylo po injekci (do 60 minut) zaznamenáno zvýšení nitroočního tlaku (viz bod
4.8
). Před intravitreální injekcí přípravku Lytenava a po ní je třeba monitorovat nitrooční tlak i perfuzi papily optického nervu a odpovídajícím způsobem je řídit.
Zvláštní opatrnosti je třeba u pacientů s nedostatečně kontrolovaným glaukomem (neaplikujte injekci léčivého přípravku, pokud je nitrooční tlak ≥ 30 mmHg).
Bilaterální léčba
Bezpečnost a účinnost bevacizumabu gama při aplikaci současně do obou očí nebyly zkoumány. Pokud se současně provádí bilaterální léčba, může to vést ke zvýšenému potenciálu nežádoucích příhod, a to jak očních, tak systémových, v důsledku zvýšené expozice.
Imunogenita
Vzhledem k tomu, že se jedná o terapeutický protein, existuje při použití bevacizumabu gama riziko imunogenity. Pacienti mají být poučeni, aby informovali svého lékaře, pokud se u nich objeví příznaky, jako jsou bolest v oku, zvýšený diskomfort v oku, zhoršující se zarudnutí oka, rozmazané nebo zhoršené vidění, zvýšený počet malých částic v zorném poli nebo zvýšená citlivost na světlo.
Souběžné použití jiných léčivých přípravků s anti-VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor)
Nejsou k dispozici data o souběžném použití bevacizumabu gama s jinými anti-VEGF léčivými přípravky do stejného oka. Bevacizumab gama nemá být podáván současně s jinými anti-VEGF léčivými přípravky (systémovými nebo očními).
Vynechání dávky
Dávku je nutno vynechat a v léčbě se nesmí pokračovat dříve, než je plánována další dávka,
v následujících případech:
snížení nejlépe korigované zrakové ostrosti (best corrected visual acuity, BCVA) o ≥30 písmen
ve srovnání s předchozím měřením zrakové ostrosti;
poškození sítnice;
subretinální krvácení zahrnující střed fovey nebo je-li velikost hemoragie ≥ 50 % celkové
plochy léze;
nitrooční tlak ≥ 30 mmHg;
tromboembolie, včetně infarktu myokardu, akutního koronárního syndromu, cévní mozkové příhody, hluboké žilní trombózy a plicní embolie;
provedeného nebo plánovaného očního chirurgického výkonu během předchozích nebo
následujících 28 dnů.
Trhlina pigmentového epitelu sítnice
Rizikové faktory spojené s vývojem trhliny pigmentového epitelu sítnice po podání anti-VEGF léčby u nAMD zahrnují rozsáhlé a/nebo značné odchlípení pigmentového epitelu sítnice. U pacientů s těmito rizikovými faktory pro vznik trhlin pigmentového epitelu sítnice je třeba zahajovat léčbu přípravkem bevacizumabem gama s opatrností.
Rhegmatogenní odchlípení sítnice nebo makulární díry
Léčbu je nutno přerušit u subjektů s rhegmatogenním odchlípením sítnice nebo u makulárních děr stupně 3 nebo 4.
Systémové účinky po intravitreálním podání
Po intravitreální injekci inhibitorů VEGF bylo hlášeno mimooční krvácení a arteriální tromboembolické příhody (viz bod
4.8
). K dispozici jsou omezená data o bezpečnosti léčby pacientů s nAMD s anamnézou cévní mozkové příhody, tranzitorních ischemických atak nebo infarktu myokardu během posledních 3 měsíců. Při léčbě těchto pacientů se má postupovat opatrně.
Pomocné látky se známým účinkem
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.