Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Výrobce
Fidia Farmaceutici S.P.A. (ES)
ATC kód
S01C
Zdroj
CIMA
Farmakoterapeutická skupina: kortikosteroidy a antiinfektiva v kombinaci, ATC kód: S01CA01. Dexamethason:
Protizánětlivý účinek dexamethasonu je přibližně 25krát silnější než účinek hydrokortisonu. Stejně
jako všechny protizánětlivé kortikosteroidy inhibuje fosfolipázu A2, první krok v syntéze
prostaglandinů, a tím zabraňuje tvorbě zánětlivých mediátorů, jako jsou prostaglandiny a leukotrieny.
Dexamethason navíc inhibuje chemotaktickou migraci neutrofilů do ložiska zánětu a snižuje počet a aktivitu leukocytů.
Chloramfenikol:
Chloramfenikol je nízkomolekulární bakteriostatické antibiotikum se širokým spektrem účinku. Je účinný proti grampozitivním a gramnegativním bakteriím, rickettsiím a mykoplazmatům. Jeho
mechanismus účinku spočívá v selektivní inhibici syntézy bakteriálních proteinů.
Chloramfenikol je účinný proti následujícím očním patogenům: Staphylococcus aureus, streptokoky včetně Streptococcus pneumonia, Escherichia coli, Haemophilus influenzae, druhy Klebsiella/Enterobacter, Moraxella lacunata (Morax-Axenfeld bacillus) a druhy Neisseria. Není
dostatečně účinný proti Pseudomonas aeruginosa a Serratia marcescens.
Rezistence na chloramfenikol byla prokázána in vitro i in vivo u kmenů Staphylococcus, Salmonella, Shigella, E. coli a Pseudomonas aeruginosa.
Rezistence je částečně způsobena plazmidem zprostředkovaným rezistenčním faktorem. Testy citlivosti prováděné in vitro na bakteriích izolovaných z povrchu očí s klinickými příznaky, a při
použití různých lokálních antibiotik, ukázaly, že chloramfenikol vykazuje in vitro nejvyšší aktivitu z
testovaných antibiotik a že rezistence na chloramfenikol byla nejnižší.
⚠️ Upozornění
Dlouhodobá léčba chloramfenikolem, a to i při lokální aplikaci do oka, může ve velmi vzácných případech vést k aplázii kostní dřeně. Ireverzibilní forma se může objevit po latentním období trvajícím týdny nebo měsíce.
Použití chloramfenikolu je spojeno s potenciálním rizikem aplastické anémie nebo jiných krevních dyskrazií. Přípravek má být používán pouze tehdy, jsou-li alternativní typy terapie neúčinné a/nebo jsou kontraindikovány.
Dlouhodobé používání může vést k sekundárním očním infekcím nebo k podpoře rozvoje rezistentních bakterií. Kortikosteroidy mohou maskovat, vyvolat nebo zhoršit oční infekci.
Dlouhodobé používání kortikosteroidů může způsobit patologické zvýšení nitroočního tlaku. U predisponovaných pacientů a pacientů s glaukomem je třeba nitrooční tlak pravidelně sledovat, zejména v případě dlouhodobé léčby.
Intenzivní, dlouhodobá léčba může přispět ke vzniku nebo zhoršení zadní subkapsulární katarakty. Přípravek nemá být používán po dobu delší než 10 dní, pokud lékař nedoporučí jinak.
U onemocnění způsobujících ztenčení rohovky nebo bělimy je známo, že chronické používání kortikosteroidů může způsobit perforaci. Opatrnost je nutná i při současném používání lokálních kortikosteroidů, jako je dexamethason, s lokálními NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky) (viz bod
4.5
).
Pokud nedojde ke zlepšení po třech dnech léčby, je třeba zvážit jiné možnosti léčby.
Užívání kortikosteroidů po operaci katarakty může zpomalit hojení a zvýšit výskyt tvorby cyst.
Zvláštní opatrnost je nutná u pacientů s diabetes mellitus. Tito pacienti mohou být predisponováni ke zvýšenému nitroočnímu tlaku a/nebo k tvorbě katarakty.
Obecně je nutná opatrnost při podávání kortikosteroidů kojencům (ve věku 28 dní až 3 měsíce) a
dětem mladším 2 let.
U predisponovaných pacientů, včetně dětí a pacientů léčených inhibitory CYP3A4 (včetně ritonaviru a kobicistatu), se může po intenzivní nebo dlouhodobé kontinuální léčbě objevit Cushingův syndrom
a/nebo adrenální suprese spojená se systémovou absorpcí očního dexamethasonu. V takových
případech má být léčba postupně ukončena.
Poruchy zraku
Při systémovém a lokálním užívání kortikosteroidů mohou být hlášeny poruchy zraku. Pokud se u
pacienta objeví příznaky, jako jsou rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, je třeba zvážit odeslání pacienta k oftalmologovi k posouzení možných příčin, které mohou zahrnovat kataraktu, glaukom nebo vzácná onemocnění, jako je centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po
užívání systémových a lokálních kortikosteroidů.
Používání kontaktních čoček při oční infekci se nedoporučuje, protože může vést k šíření mikroorganismů.
Oční kapky nejsou určeny k injekčnímu podávání. Nikdy se nemají aplikovat subkonjunktiválně ani přímo do přední komory oka.
Ukončení léčby po dlouhodobém užívání má být prováděno postupně, stejně jako v případě
systémově podávaných kortikosteroidů.