Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
O přípravku
Výrobce
Glaxosmithkline Trading Services Limited (ES)
ATC kód
L01EJ04
Zdroj
CIMA
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, inhibitory proteinkináz. ATC kód: L01EJ04 Mechanismus účinku
Momelotinib a jeho hlavní lidský cirkulující metabolit (M21) jsou inhibitory divokého typu Janusovy kinázy 1 a 2 (JAK1/JAK2) a mutačně aktivované JAK2
V617F
, které se podílejí na signalizaci řady cytokinů a růstových faktorů důležitých pro krvetvorbu a imunitní funkce. JAK1
a JAK2 rekrutují a aktivují proteiny STAT (signal transducer and activator of transcription), které řídí transkripci genů ovlivňujících zánět, krvetvorbu a imunitní regulaci. Myelofibróza je myeloproliferativní nádorové onemocnění související s konstitutivní aktivací a dysregulací signalizace JAK, která přispívá ke zvýšené zánětlivé reakci a hyperaktivaci receptoru aktivinu A typu 1 (ACVR1), známého také jako aktivinová receptor-like kináza 2 (ALK-2). Kromě toho jsou momelotinib a M21 přímými inhibitory ACVR1, který dále reguluje expresi hepcidinu v játrech, což vede ke zvýšené dostupnosti železa a produkci červených krvinek. Momelotinib a M21 potenciálně inhibují další kinázy, jako jsou další členové rodiny JAK, inhibitor κB kinázy (IKK), kináza 1
asociovaná s receptorem interleukinu-1 (IRAK1) a další. Farmakodynamické účinky
Momelotinib inhibuje cytokiny indukovanou fosforylaci STAT3 v plné krvi pacientů
s myelofibrózou a inhibuje hepcidin. K maximální inhibici fosforylace STAT3 došlo za 2 hodiny po podání momelotinibu, přičemž inhibice přetrvávala nejméně 6 hodin. Během 24týdenní studie bylo u pacientů s myelofibrózou pozorováno po podání momelotinibu akutní a trvalé snížení cirkulujícího hepcidinu spojené se zvýšenými hladinami železa a hemoglobinu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost momelotinibu při léčbě pacientů s myelofibrózou byla hodnocena ve dvou randomizovaných studiích fáze 3, MOMENTUM a SIMPLIFY-1.
Pacienti s myelofibrózou, kteří byli léčeni ruxolitinibem
MOMENTUM byla dvojitě zaslepená studie fáze 3 s aktivní kontrolou, s randomizací v poměru 2:1, která zahrnovala 195 symptomatických a anemických pacientů s myelofibrózou, kteří byli předtím léčeni inhibitorem JAK. Všichni pacienti dostávali ruxolitinib a 4,6 % pacientů dostávalo také fedratinib; předchozí léčba inhibitory JAK trvala ≥ 90 dní nebo ≥ 28 dní, pokud byla léčba přerušena z důvodu potřeby transfuze červených krvinek nebo z důvodu trombocytopenie, anémie nebo hematomu stupně 3 nebo 4. Pacienti byli léčeni přípravkem Omjjara 200 mg jednou denně nebo danazolem 300 mg dvakrát denně po dobu 24 týdnů, poté následovala nezaslepená léčba přípravkem Omjjara. Dvěma primárními cílovými parametry účinnosti byly procento pacientů se snížením celkového skóre symptomů (TSS; total symptom score) o 50 % nebo více od výchozí hodnoty do
24. týdne (měřeno pomocí formuláře pro hodnocení symptomů myelofibrózy [MFSAF; Myelofibrosis Symptom Assessment Form] v4.0) a procento pacientů, kteří byli ve 24. týdnu nezávislí na transfuzích (TI; transfusion independent) (definované jako absence transfuzí a všechny hodnoty hemoglobinu ≥ 8 g/dl během 12 týdnů před 24. týdnem). Klíčovým sekundárním cílovým parametrem bylo procento subjektů se zmenšením objemu sleziny o ≥ 35 % ve 24. týdnu oproti výchozí hodnotě.
Podle kritérií způsobilosti byli pacienti symptomatičtí s hodnotou MFSAF TSS ≥ 10 bodů při screeningu (průměrný MFSAF TSS 27 při výchozím měření) a anemičtí s hodnotami hemoglobinu (Hb) < 10 g/dl. Deník MFSAF zachycoval základní příznaky MF: noční pocení, břišní diskomfort, bolest pod levým žebrem, únavu, časnou sytost, pruritus a bolest kostí. Položka inaktivity byla vyloučena z výpočtu TSS. Každý z příznaků MFSAF v.4.0 byl měřen na stupnici od 0 (chybí) do 10 (nejhorší, jaký si lze představit). Pacienti způsobilí pro zařazení do studie museli mít na začátku studie zvětšenou slezinu a minimální výchozí počet trombocytů na úrovni 25 × 10
9
/l.
Pacienti byli předtím léčeni inhibitory JAK s mediánem doby 99 týdnů. Medián věku byl 71 let (rozmezí 38 až 86 let); 79 % pacientů bylo ve věku 65 a více let, 31 % bylo ve věku 75 a více let a 63 % tvořili muži. Šedesát čtyři procent (64 %) pacientů mělo primární myelofibrózu, 19 %
myelofibrózu po polycythaemia vera a 17 % myelofibrózu po esenciální trombocytémii. Pět procent (5 %) pacientů spadalo do rizikové kategorie intermediate-1, 57 % do kategorie intermediate-2
a 35 % bylo vysoce rizikových, určeno dynamickým mezinárodním prognostickým skórovacím systémem (DIPSS; Dynamic International Prognostic Scoring System). Šestnáct procent (16 %) pacientů mělo závažnou trombocytopenii (definovanou počtem trombocytů nižším než 50 × 10
9
/l). Čtyřicet osm procent (48 %) pacientů mělo závažnou anémii (definovanou výchozími hladinami Hb
< 8 g/dl). Během 8 týdnů před zařazením do studie podstoupilo 79 % pacientů transfuzi červených krvinek. Na začátku studie bylo 13 % pacientů léčených přípravkem Omjjara, resp. 15 % pacientů léčených danazolem nezávislých na transfuzích (absence transfuzí a hladina hemoglobinu ≥ 8 g/dl po dobu 12 týdnů před podáním dávky). Výchozí medián hladin Hb byl 8,0 g/dl (rozmezí 3,8 g/dl až 10,7 g/dl) a medián počtu trombocytů byl 96 × 10
9
/l (rozmezí 24 × 10
9
/l až 733 × 10
9
/l). Výchozí medián hmatné délky sleziny byl 11,0 cm pod levým okrajem žeber; medián objemu sleziny (měřeného pomocí magnetické rezonance [MRI] nebo počítačové tomografie [CT]) byl 2 105 cm
3
(rozmezí 609 až 9 717 cm
3
).
Ve 24. týdnu dosáhlo významně vyšší procento pacientů léčených přípravkem Omjjara snížení TSS o 50 % nebo více oproti výchozí hodnotě (superiorita, jeden z primárních cílových parametrů)
a zmenšení objemu sleziny o 35 % nebo více oproti výchozí hodnotě (superiorita, jeden ze sekundárních cílových parametrů) (tabulka 3).
Tabulka 3: Procento pacientů, kteří dosáhli snížení symptomů a zmenšení objemu sleziny ve
24. týdnu (MOMENTUM)
Omjjara(n = 130)
Danazol(n = 65)
Pacienti se snížením TSS o 50 % nebo více, n (%)
32 (25 %)
6 (9 %)
Léčebný rozdíl
a
(95% CI)
16 % (6, 26)
p-hodnota (superiorita)
0,0095
Pacienti se zmenšením objemu sleziny o 35 % nebo více, n (%)
29 (22 %)
2 (3 %)
Léčebný rozdíl
a
(95% CI)
18 % (10, 27)
p-hodnota (superiorita)
0,0011
TSS = celkové skóre příznaků; CI = interval spolehlivosti.
a Superiorita založená na stratifikovaném CochranMantelHaenszelově testu.
Numericky vyšší procento pacientů léčených přípravkem Omjjara (30 %; 39/130) dosáhlo nezávislosti na transfuzích (definované jako absence transfuzí a hladina Hb ≥ 8 g/dl po dobu 12 týdnů před
24. týdnem) ve srovnání s 20 % (13/65) u danazolu ve 24. týdnu.
Pacienti s myelofibrózou, kteří doposud nebyli léčeni inhibitorem JAK
SIMPLIFY-1 byla dvojitě zaslepená randomizovaná studie s aktivní kontrolou zahrnující 432 pacientů s myelofibrózou, kteří doposud nebyli léčeni inhibitorem JAK. Post-hoc analýzy byly provedeny
v podskupině 181 pacientů se středně závažnou až závažnou anémií (Hb < 10 g/dl). Pro tuto podskupinu jsou uvedeny základní charakteristiky a výsledky účinnosti.
V celkové populaci bylo primárním cílovým parametrem účinnosti procento pacientů, kteří dosáhli zmenšení objemu sleziny (o 35 % nebo více) ve 24. týdnu. Sekundární cílové parametry zahrnovaly modifikovaný formulář pro hodnocení symptomů myeloproliferativních nádorových onemocnění (MPN-SAF; Myeloproliferative Neoplasm Symptom Assessment Form), četnost odpovědi TSS ve
24. týdnu (definované jako procento pacientů se snížením TSS o 50 % nebo více od výchozí hodnoty do 24. týdne) a nezávislost na transfuzích ve 24. týdnu (definovaná jako absence transfuzí a všechny hodnoty Hb ≥ 8 g/dl během 12 týdnů před 24. týdnem).
Podle kritérií způsobilosti byla odpověď pacienta na TSS měřena modifikovaným deníkem MPN-
SAF v2.0 (průměr MPN-SAF TSS 19 při výchozím měření). Položka inaktivity byla vyloučena z výpočtu TSS. Pacienti způsobilí pro zařazení do studie museli mít na začátku studie zvětšenou slezinu a minimální výchozí počet trombocytů na úrovni 50 × 10
9
/l.
U anemické podskupiny byl medián věku 68 let (rozmezí 25 až 86 let), kde 67 % pacientů bylo ve věku 65 a více let, 19 % bylo ve věku 75 a více let a 59 % tvořili muži. Šedesát tři procent (63 %) pacientů mělo primární myelofibrózu, 13 % myelofibrózu po polycythaemia vera a 24 % myelofibrózu po esenciální trombocytémii. Čtyři procenta (4 %) pacientů spadala do rizikové kategorie intermediate-1, 25 % do kategorie intermediate-2 a 71 % bylo vysoce rizikových, stanoveno mezinárodním prognostickým skórovacím systémem (IPSS; International Prognostic Scoring System). V této studii mělo 42 % pacientů středně závažnou až závažnou anémii (definovanou výchozí hladinou Hb < 10 g/dl). Během 8 týdnů před zařazením do studie podstoupilo 55 % pacientů transfuzi červených krvinek. Na začátku studie bylo 29 % pacientů léčených
přípravkem Omjjara, resp. 44 % pacientů léčených ruxolitinibem nezávislých na transfuzích (absence transfuzí a hladina hemoglobinu ≥ 8 g/dl po dobu 12 týdnů před podáním dávky). Výchozí medián hladiny Hb byl 8,8 g/dl (rozmezí 6 g/dl až 10 g/dl) a výchozí medián počtu trombocytů byl 193 × 10
9
/l (rozmezí 54 × 10
9
/l až 2 865 × 10
9
/l). Výchozí medián hmatné délky sleziny byl 12,0 cm pod levým okrajem žeber; medián objemu sleziny (měřeného pomocí MRI nebo CT) byl 1 843 cm
3
(rozmezí 352 až 9 022 cm
3
). Výchozí charakteristiky u celkové populace byly podobné jako
u podskupiny s anémií, s výjimkou závažnosti anémie a požadavků na transfuze.
Pacienti byli léčeni přípravkem Omjjara 200 mg jednou denně nebo upravenou dávkou ruxolitinibu dvakrát denně po dobu 24 týdnů, poté následoval přechod na nezaslepenou léčbu přípravkem Omjjara, aniž by dávky ruxolitinibu byly snižovány postupně. Účinnost přípravku Omjjara ve studii
SIMPLIFY-1 byla založena na post-hoc analýze zmenšení objemu sleziny (o 35 % nebo více)
u podskupiny pacientů s anémií (hodnota Hb < 10 g/dl) (tabulka 4). V této podskupině dosáhlo ve
24. týdnu numericky nižší procento pacientů léčených přípravkem Omjjara (25 %) ve 24. týdnu snížení TSS o 50 % nebo více ve srovnání s ruxolitinibem (36 %).
Tabulka 4: Procento pacientů, kteří dosáhli zmenšení objemu sleziny ve 24. týdnu u anemické podskupiny (SIMPLIFY-1)
Omjjaran = 86
Ruxolitinibn = 95
Pacienti se zmenšením objemusleziny o 35 % nebo více, n (%) (95% CI)
27 (31 %)(22, 42)
31 (33 %)(23, 43)
V celkové populaci bylo procento pacientů, kteří ve 24. týdnu dosáhli 35% nebo většího zmenšení objemu sleziny (non-inferiorita, primární cílový parametr) oproti výchozí hodnotě, 27 % u přípravku Omjjara a 29 % u ruxolitinibu (rozdíl v léčbě 9 %; 95% CI: 2, 16, p-hodnota = 0,014).
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Omjjara u všech podskupin pediatrické populace při léčbě myelofibrózy (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Infekce
U pacientů léčených přípravkem Omjjara se vyskytly infekce zahrnující závažné i smrtelné bakteriální a virové infekce (včetně infekce covid-19) (viz bod
4.8
). Léčba přípravkem Omjjara nemá být zahájena u pacientů s aktivními infekcemi. Lékaři musí u pacientů užívajících přípravek Omjjara pečlivě sledovat známky a příznaky infekce (mimo jiné horečku, kašel, průjem, zvracení, nauzeu
a bolest při močení) a ihned zahájit vhodnou léčbu.
Reaktivace hepatitidy B
U pacientů s chronickou hepatitidou B (HBV), kteří užívali inhibitory JAK včetně přípravku Omjjara, bylo hlášeno zvýšení virové nálože hepatitidy B (titr HBV DNA) s nebo bez souvisejícího zvýšení alaninaminotransferázy (ALT) nebo aspartátaminotransferázy (AST). Účinek přípravku Omjjara na replikaci viru u pacientů s chronickou infekcí hepatitidy B není znám. Pacienti s chronickou
hepatitidou B, kteří dostávají přípravek Omjjara, mají být léčeni a sledováni v souladu s klinickými pokyny pro hepatitidu B.
Trombocytopenie a neutropenie
U pacientů léčených přípravkem Omjjara byl pozorován nový nástup závažné trombocytopenie (stupně ≥ 3) a neutropenie (viz bod
4.8
). Před zahájením léčby přípravkem Omjjara, pravidelně během léčby a podle klinické indikace je třeba vyšetřit celkový krevní obraz včetně počtu trombocytů. Může být nutné podávání přípravku přerušit nebo snížit jeho dávkování (viz bod
4.2
).
Kontrola funkce jater
Jaterní testy mají být provedeny před zahájením léčby přípravkem Omjjara, pravidelně během léčby a podle klinické indikace. Pokud existuje podezření na zvýšení ALT, AST nebo bilirubinu
v souvislosti s léčbou, může být nutné podávání přípravku přerušit nebo snížit jeho dávkování (viz bod
4.2
).
Závažné kardiovaskulární nežádoucí příhody (MACE)
Ve velké randomizované studii tofacitinibu (další inhibitor JAK) s aktivní kontrolou byla u pacientů s revmatoidní artritidou ve věku 50 let a starších, kteří měli alespoň jeden další kardiovaskulární rizikový faktor, u tofacitinibu ve srovnání s inhibitory faktoru nádorové nekrózy (TNF) pozorována
vyšší míra výskytu MACE definovaných jako kardiovaskulární úmrtí, nefatální infarkt myokardu (MI) a nefatální cévní mozková příhoda.
U pacientů užívajících přípravek Omjjara byly hlášeny případy výskytu MACE, nebyla však u nich stanovena příčinná souvislost. Před zahájením nebo pokračováním léčby přípravkem Omjjara je třeba zvážit přínosy a rizika pro daného pacienta, a to zejména u pacientů ve věku 65 let a starších,
u pacientů, kteří v současnosti jsou nebo v minulosti byli dlouholetými kuřáky, a u pacientů
s anamnézou aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění či jiných kardiovaskulárních rizikových faktorů.
Trombóza
Ve velké randomizované studii s tofacitinibem (další inhibitor JAK) s aktivní kontrolou byla u pacientů s revmatoidní artritidou ve věku 50 let a starších, kteří měli alespoň jeden další
kardiovaskulární rizikový faktor, u tofacitinibu ve srovnání s inhibitory TNF v závislosti na dávce pozorována vyšší míra výskytu žilních tromboembolických příhod (VTE) včetně hluboké žilní trombózy (DVT) a plicní embolie (PE).
U pacientů užívajících přípravek Omjjara byly hlášeny případy výskytu DVT a PE. Nebyla však
u nich stanovena příčinná souvislost. U pacientů s myelofibrózou léčených přípravkem Omjjara byl v klinických studiích výskyt tromboembolických příhod podobný u pacientů léčených přípravkem Omjjara jako u kontrolní skupiny. Před zahájením nebo pokračováním léčby přípravkem Omjjara je třeba zvážit přínosy a rizika pro daného pacienta, a to zejména u pacientů s kardiovaskulárními rizikovými faktory (viz také bod
4.4
Závažné kardiovaskulární nežádoucí příhody [MACE]).
Pacienti s příznaky trombózy mají být neodkladně vyšetřeni a vhodně léčeni. Další primární malignity
Ve velké randomizované studii s tofacitinibem (další inhibitor JAK) s aktivní kontrolou byla u pacientů s revmatoidní artritidou ve věku 50 let a starších, kteří měli alespoň jeden další
kardiovaskulární rizikový faktor, u tofacitinibu ve srovnání s inhibitory TNF pozorována vyšší míra výskytu malignit, zejména karcinomu plic, lymfomu a nemelanomového kožního karcinomu (NMSC).
U pacientů užívajících inhibitory JAK, včetně přípravku Omjjara, byly hlášeny případy výskytu
lymfomu a jiných malignit. Nebyla však u nich stanovena příčinná souvislost. Interakce
Vzhledem k potenciálu přípravku Omjjara zvyšovat plazmatické koncentrace některých léčivých přípravků (např. senzitivních substrátů proteinu rezistence rakoviny prsu [BCRP; breast cancer resistance protein], jako je rosuvastatin a sulfasalazin), je třeba pacientky sledovat s ohledem na nežádoucí účinky při současném podávání (viz bod
4.5
).
Současné podávání silných induktorů cytochromu P450 (CYP) 3A4 může vést ke snížení expozice přípravku Omjjara a následně k riziku snížené účinnosti. Proto se doporučuje další sledování klinických známek a příznaků myelofibrózy při současném podávání přípravku Omjjara a silných induktorů CYP3A4 (včetně, ale nikoli pouze: karbamazepinu, fenobarbitalu, fenytoinu a třezalky tečkované [Hypericum perforatum]) (viz bod
4.5
).
Ženy v reprodukčním věku
Vzhledem k nejistotě, zda přípravek Omjjara může snižovat účinnost hormonální antikoncepce, mají ženy užívající systémově působící hormonální antikoncepci během léčby a nejméně 1 týden po poslední dávce přípravku Omjjara přidat bariérovou metodu antikoncepce (viz body
4.5
a
4.6
).
Pomocné látky se známým účinkem
Přípravek Omjjara obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy
s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.