⚠️ Upozornění
Heparin Léčiva injekce se ředí pouze fyziologickým roztokem nebo 5% glukózou. Roztoky heparinu ve fyziologickém roztoku a v 5% glukóze jsou stabilní po 24 hodin. Inkompatibility uvedeny v příslušném odstavci. Protože je heparin živočišného původu, podává se opatrně u alergiků, zde se doporučuje testování dávky.
Heparin může snižovat sekreci aldosteronu, což vede k hyperkalémii, zvláště u pacientů se zvýšenou hladinou draslíku v plazmě nebo u pacientů s rizikem zvýšení hladiny draslíku v plazmě. Jde o pacienty s diabetem, chronickým renálním selháním, metabolickou acidózou nebo o pacienty užívající léky s hyperkalemickým účinkem (např. ACE inhibitory, nesteroidní antiflogistika).
Zdá se, že riziko hyperkalemie vzrůstá s prodlužující se dobou léčby, ale tento stav je obvykle
reverzibilní. U rizikových pacientů je třeba sledovat hladinu draslíku v plazmě.
Methylparaben může způsobit alergické reakce (pravděpodobně zpožděné) a výjimečně bronchospasmus (zúžení průdušek).
Byly zaznamenány případy trombocytopenie, včetně fatálních případů. Tyto případy mohou (nebo nemusí) souviset s arteriální nebo venózní trombózou a při jejich výskytu musí být léčba ukončena. Možnost této diagnózy je třeba zvážit zvláště v těchto případech:
trombocytopenie,
jakýkoli významný pokles počtu krevních destiček (o 30-50 % oproti výchozí hodnotě),
zhoršení počáteční trombόzy během léčby,
trombόza vyskytující se při léčbě,
rozšířená intravaskulární koagulace.
Pokud se objeví trombocytopenie při léčbě standardním heparinem, lze zvažovat nahrazení nízkomolekulárním heparinem, jestliže je léčba heparinem nezbytná. V tomto případě by se mělo provádět nejméně 1x denně stanovení počtu krevních destiček a léčba by se měla ukončit co nejdříve, protože byla popsána trombocytopenie pokračující i po náhradě jiným heparinem.
Současné podávání kyseliny acetylsalicylové (nebo jiných salicylátů), nesteroidních antiflogistik a antiagregancií představuje vzájemnou kontraindikaci k podání heparinu.
Je třeba se v nejvyšší možné míře vyhnout jakémukoli zákroku, který může být spojen s porušením integrity cév, s výjimkou přísně intravenózních a subkutánních injekcí. Ambulantní pacienti mají být poučeni o riziku krvácení v případě možného traumatu.
Zvýšené opatrnosti při podání je třeba:
při jaterním selhání
při ledvinovém selhání,
při závažné arteriální hypertenzi,
při vředové chorobě v anamnéze nebo při jiném chorobném stavu s možným krvácením,
při vaskulární poruše cévnatky a sítnice.
Riziko spinálních nebo epidurálních hematomů se zvyšuje při zavedení epidurálních katetrů nebo při současné terapii jinými léky, které ovlivňují hemostázu, jako např. nesteroidní antiflogistika, inhibitory krevních destiček nebo jiná antikoagulancia. Zdá se, že toto riziko je vyšší rovněž u traumatických nebo opakovaných epidurálních nebo spinálních punkcí.
Případnou kombinaci antikoagulační terapie a neuroaxiální blokády je třeba pečlivě zvážit dle poměru přínosu a rizika pro konkrétního pacienta v následujících případech:
u pacientů již léčených antikoagulancii je třeba pečlivě zvážit přínos neuroaxiální blokády
oproti riziku.
u pacientů, kde se plánuje chirurgický zákrok za použití neuroaxiální blokády, je třeba pečlivě zvážit přínos antikoagulační léčby oproti riziku.
U pacientů s lumbální punkcí a spinální nebo epidurální anestézií musí být dodržen interval mezi injekcí a zavedením nebo odstraněním spinálního nebo epidurálního katétru či jehly.
Pacienty je třeba pečlivě monitorovat s ohledem na možnost výskytu příznaků neurologického postižení. Jsou-li zaznamenány příznaky neurologického postižení, je nutno neodkladně zahájit léčbu.
