Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
TEIZEILD 1MG/ML Koncentrát pro infuzní roztok — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard
OTC
TEIZEILD 1MG/ML Koncentrát pro infuzní roztok
INN: teplizumab
Aktualizováno: 2026-05-09
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇬🇧🇵🇹🇸🇰
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
Výrobce
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Sanofi Winthrop Industrie
ATC kód
A10XX01
Zdroj
EMA · EMEA/H/C/005496
Farmakoterapeutická skupina: jiná antidiabetika, ATC kód: A10XX01. Mechanismus účinku
Teplizumab se váže na CD3 (buněčný povrchový antigen přítomný na T-lymfocytech) a oddaluje progresi onemocnění u pacientů ve 2. stadiu DM1T. Mechanismus může zahrnovat částečnou agonistickou signalizaci vedoucí k deaktivaci autoreaktivních CD8+ T-lymfocytů a snížení imunitně zprostředkované destrukce beta-buněk. Teplizumab vede ke zvýšení podílu vyčerpaných CD8+ T-buněk v periferní krvi.
Farmakodynamické účinky
Klinické studie prokázaly, že teplizumab se během léčby váže na molekuly CD3 na povrchu CD4+ a CD8+ T-buněk s internalizací komplexu teplizumab/CD3 z povrchu T-buněk. Farmakodynamické účinky zahrnují přechodnou lymfopenii se snížením počtu cirkulujících T-buněk, s nejnižší hodnotou v 5. dni dávkování během 14denního cyklu léčby teplizumabem (viz bod
4.4
). Vztah expozice-odpověď na teplizumab a časový průběh farmakodynamické odpovědi na bezpečnost a účinnost teplizumabu nebyly plně charakterizovány.
Cílová populace pacientů
Teplizumab je indikován u dospělých a pediatrických pacientů ve věku od 8 let s diagnózou DM1T ve
2. stadiu.
stadium DM1T potvrzeno:
nejméně dvěma pozitivními autoprotilátkami proti pankreatickým ostrůvkům
dysglykemií bez zjevné hyperglykemie
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost teplizumabu byla hodnocena v následující studii:
Studie TN-10
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, příhodami řízená, placebem kontrolovaná studie u 76 pacientů ve věku 8 až 49 let s diabetem 1. typu ve 2. stadiu (DM1T). Druhé stadium DM1T bylo definováno jako přítomnost obou následujících znaků:
Dvě nebo více z následujících autoprotilátek proti pankreatickým ostrůvkům:
Autoprotilátky proti dekarboxyláze kyseliny glutamové 65 (Glutamic Acid Decarboxylase – GAD)
Autoprotilátky proti inzulinu (Insulin Autoantibody – IAA)
Autoprotilátky proti antigenu 2 souvisejícímu s inzulinomem (Insulinoma-Associated antigen 2 Autoantibody – IA-2A)
Autoprotilátka proti zinkovému transportéru 8 (Zinc Transporter 8 Autoantibody – ZnT8)
Autoprotilátky proti buňkám pankreatických ostrůvků (Islet Cell Autoantibody – ICA)
Dysglykemie při orálním glukózovém tolerančním testu
V této studii byli pacienti randomizováni v poměru 1:1 do skupiny léčené teplizumabem nebo placebem jednou denně intravenózní infuzí po dobu 14 dnů. Dvě léčebné skupiny byly:
Skupina 1: Denní intravenózní dávky 51 mikrogramů/m
2
, 103 mikrogramů/m
2
, 207 mikrogramů/m
2
a 413 mikrogramů/m
2
ve dnech studie 0 až 3, a 1 dávka
826 mikrogramů/m
2
ve dnech studie 4 až 13. Celková dávka pro 14denní cyklus byla přibližně 9 034 mikrogramů/m
2
.
Skupina 2: Pouze intravenózně podávané placebo.
Pacienti ve skupině s teplizumabem měli celkovou expozici léku, která byla srovnatelná s celkovou expozicí léku dosaženou při doporučeném celkovém dávkování teplizumabu (viz bod
4.2
). Primárním cílovým parametrem účinnosti v této studii byla doba od randomizace do vývoje diagnózy 3. stadia DM1T.
Výchozí charakteristiky pacientů
V této studii bylo 45 % žen a medián věku byl 14 let (72 % bylo ve věku < 18 let). Charakteristiky pacientů jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2. Výchozí charakteristiky dospělých a pediatrických pacientů ve věku od 8 let s diabetem 1. typu ve 2. stadiu (studie TN-10)
1
Teplizumabn=44
Placebon=32
Věková skupina
≥ 18 let
34 %
19 %
< 18 let
66 %
81 %
Pediatrická věková skupina, kvartily
8 až < 11 let
21 %
25 %
11 až < 14 let
27 %
31 %
14 až < 18 let
18 %
25 %
Glukóza, mg/dl
2
medián (min, max)
165 (115, 207)
154 (103, 200)
OGTT 30 minut, medián (min, max)
161 (99, 237)
165 (121, 223)
OGTT 60 minut, medián (min, max)
186 (97, 244)
173 (77, 233)
OGTT 90 minut, medián (min, max)
175 (98, 242)
159 (82, 244)
OGTT 120 minut, medián (min, max)
152 (87,240)
144 (81,217)
HbA1c, %
medián (min, max)
5,2 (4,6; 6,1)
5,3 (4,3; 5,6)
HLA-DR3/DR4
DR3 i DR4
25 %
22 %
Pouze DR3
23 %
25 %
Pouze DR4
36 %
44 %
Ani DR3, ani DR4
11 %
9 %
Nebylo analyzováno
5 %
0
Pozitivní typ autoprotilátek
GAD65
91 %
88 %
IAA
43 %
34 %
IA-2A
59 %
75 %
ICA
66 %
88 %
ZnT8
73 %
75 %
Pozitivní autoprotilátky (N)
1
2 %
0
2
27 %
22 %
3
25 %
16 %
4
27 %
44 %
5
18 %
19 %
1 Populace se záměrem léčit (Intent To Treat - ITT)
2 Údaje o glukóze jsou hodnoty plochy pod křivkou koncentrace v čase (AUC) z orálního glukózového tolerančního testu.
Zkratky: HbA1c=hemoglobin A1c, SD=směrodatná odchylka, HLA=lidský leukocytární antigen, GAD65=autoprotilátka proti dekarboxyláze kyseliny glutamové 65 (Glutamic Acid Decarboxylase - GAD), IAA=autoprotilátky proti inzulinu, IA-2A=autoprotilátka proti antigenu 2 souvisejícímu s inzulinomem, ZnT8=autoprotilátka proti zinkovému transportéru 8, ICA=autoprotilátky proti buňkám pankreatických ostrůvků (Islet Cell Autoantibody - ICA).
Výsledky účinnosti
Ve studii TN-10 bylo 3. stadium diabetu 1. typu diagnostikováno u 20 (45 %) pacientů léčených teplizumabem a u 23 (72 %) pacientů léčených placebem. Coxův model proporcionálních rizik, stratifikovaný podle věku a hodnot orálního glukózového tolerančního testu při randomizaci, prokázal, že medián doby od randomizace do diagnózy 3. stadia diabetu 1. typu byl 50 měsíců ve skupině s teplizumabem a 25 měsíců ve skupině s placebem, s rozdílem 25 měsíců. Při mediánu doby sledování 51 měsíců vedla léčba teplizumabem ke statisticky významnému oddálení vývoje 3. stadia diabetu 1. typu, poměr rizik 0,41 (95% CI: 0,22 až 0,78; p=0,0066) (obrázek 1).
Studie TN-10 nebyla navržena tak, aby hodnotila, zda existují rozdíly v účinnosti mezi podskupinami na základě demografických charakteristik nebo výchozích charakteristik onemocnění.
Obrázek 1: Kaplanova-Meierova křivka doby do diagnózy 3. stadia diabetu 1. typu u dospělých a pediatrických pacientů ve věku od 8 let s diabetem 1. typu ve 2. stadiu podle léčebné skupiny (studie TN-10)
1
1 ITT populace
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Teizeild obsahujícím teplizumab u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v prevenci 3. stadia diabetu mellitu 1. typu v souladu s plánem pediatrického výzkumu (PIP) EMEA-000524-PIP02-24 ve schválené indikaci (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Syndrom uvolnění cytokinů
V klinických studiích byl u pacientů léčených teplizumabem během léčebného období a po dobu 28 dnů po posledním podání pozorován syndrom uvolnění cytokinů (Cytokine Release Syndrome – CRS) (viz bod
4.8
). Příznaky CRS zahrnovaly horečku, nauzeu, únavu, bolest hlavy, myalgie, artralgie, zvýšení ALT, zvýšení AST a zvýšení celkového bilirubinu. Tyto příznaky se typicky objevily během prvních 5 dnů léčby (viz bod
4.8
).
Ke zmírnění CRS:
Před léčbou přípravkem Teizeild mají být podána antipyretika, antihistaminika a/nebo antiemetika (viz bod
4.2
).
Během léčby se mají sledovat jaterní enzymy a bilirubin, častěji během prvního týdne.
U pacientů, u kterých dojde ke zvýšení ALT nebo AST na více než pětinásobek horní hranice normy (ULN) nebo bilirubinu na více než trojnásobek ULN, se má léčba přerušit.
Symptomy CRS se mají léčit antipyretiky, antihistaminiky a/nebo antiemetiky. Pokud se objeví závažný CRS, má se zvážit dočasné pozastavení podávání dávky na 1-2 dny (a zbývající dávky k dokončení celého 14denního cyklu podat v po sobě následujících dnech). Pokud se CRS nezlepší nebo pokud se CRS i přes pozastavení podávání dávky znovu objeví, může být nutné léčbu přerušit.
Závažné infekce
U pacientů léčených přípravkem Teizeild se vyskytly bakteriální a virové infekce včetně gastroenteritidy, flegmóny, pneumonie, abscesu, sepse (viz bod
4.8
). Použití přípravku Teizeild se nedoporučuje u pacientů s aktivní závažnou infekcí nebo chronickou infekcí jinou než lokalizovanou kožní infekcí. Během léčby a po jejím ukončení se u pacientů mají sledovat známky a příznaky
infekce. Pokud se rozvine závažná infekce, má se léčit vhodným způsobem a přípravek Teizeild se má vysadit.
Lymfopenie
V klinických studiích se lymfopenie rozvinula u 75 % pacientů léčených přípravkem Teizeild.
U většiny pacientů, u kterých došlo k lymfopenii, se hladiny lymfocytů začaly obnovovat po pátém dni léčby a vrátily se k hodnotám před léčbou do dvou týdnů po dokončení léčby a bez přerušení dávek (viz bod
4.8
).
Během léčebného období se má sledovat počet bílých krvinek. Při dlouhodobé těžké lymfopenii (< 0,5 x 10
9
buněk/l trvající 1 týden nebo déle) se musí léčba přerušit (viz bod
4.8
).
Hypersenzitivní reakce
U pacientů léčených přípravkem Teizeild se vyskytly akutní hypersenzitivní reakce včetně sérové nemoci, angioedému, kopřivky, vyrážky, zvracení a bronchospasmu. Generalizované kožní reakce a anafylaxe se objevily u alespoň jednoho pacienta (viz bod
4.8
). Pokud se objeví těžké hypersenzitivní reakce, musí se užívání přípravku Teizeild přerušit a okamžitě se má zahájit léčba.
Očkování
Bezpečnost imunizace živými atenuovanými vakcínami u pacientů léčených přípravkem Teizeild nebyla studována. Přípravek Teizeild může navíc narušovat imunitní odpověď na očkování a snižovat účinnost vakcíny.
Všechna očkování odpovídající věku je třeba aplikovat před zahájením léčby přípravkem Teizeild (viz bod
4.2
).
Očkování inaktivovanou nebo mRNA vakcínou se nedoporučuje během 2 týdnů před léčbou, během léčby nebo až 6 týdnů po dokončení léčby.
Očkování živými atenuovanými vakcínami se nedoporučuje během 8 týdnů před zahájením léčby, během léčby nebo až 52 týdnů po dokončení léčby.
Monitorování glukózy
Hladina glukózy v krvi, stejně jako známky a příznaky hypoglykemie nebo hyperglykemie mají být monitorovány a diabetes léčen v souladu s aktuálními doporučeními klinické praxe.
Další okolnosti
Pacienti nesmí mít diabetes 2. typu (DM2T) nebo sekundární dysglykémii související s jiným onemocněním, než je DM1T (např. diabetes způsobený léčivými přípravky nebo operací, monogenní diabetes).
Edukační materiály / Bezpečnostní materiály
Zdravotničtí pracovníci, kteří se podílejí na léčbě pacientů léčených přípravkem Teizeild, musí být obeznámeni s dostupnými návody pro bezpečné používání tohoto přípravku a informovat pacienty o možných rizicích spojených s používáním přípravku Teizeild.
Pokyny pro minimalizaci rizik pro zdravotnické pracovníky: Příručka pro zdravotnické pracovníky
Pokyny pro minimalizaci rizik pro pacienty: Příručka pro pacienty – pacientům ji poskytnou zdravotničtí pracovníci
Pomocné látky se známým účinkem
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. Přípravek Teizeild se podává v 0,9% intravenózním roztoku chloridu sodného (viz bod 6.6).
Polysorbát 80
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,10 mg polysorbátu 80 v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 0,05 mg/ml. Polysorbáty mohou způsobit alergické reakce.