Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Výrobce
Pfizer Europe MA EEIG
ATC kód
D11AH08
Zdroj
EMA · EMEA/H/C/005452
Farmakoterapeutická skupina: jiné dermatologické přípravky, látky k terapii dermatitidy, kromě kortikosteroidů, ATC kód: D11AH08
Mechanismus účinku
Abrocitinib je inhibitor Janusovy kinázy 1 (JAK1). JAK jsou intracelulární enzymy, které přenášejí signály vzniklé při interakcích receptorů cytokinů nebo růstového faktoru na buněčné membráně
k ovlivnění buněčných procesů hematopoézy a funkcí buněk imunitního systému. JAK zajišťují fosforylaci a aktivují transduktory signálu a aktivátory transkripce (Signal Transducers and Activators of Transcription – STAT), které modulují intracelulární aktivitu včetně exprese genů. Inhibice JAK1 moduluje signální dráhy zabráněním fosforylace a aktivace STAT.
V biochemických analýzách má abrocitinib selektivitu pro JAK1 vyšší než pro 3 ostatní izoformy JAK, JAK2 (28násobnou), JAK3 (> 340násobnou) a pro tyrosinkinázu 2 (TYK2, 43násobnou).
V buněčném prostředí inhibuje přednostně cytokiny navozenou fosforylaci STAT signalizačními páry zahrnujícími JAK1 a omezuje signalizaci páry JAK2/JAK2 či JAK2/TYK2. Relevance selektivní enzymatické inhibice specifických enzymů JAK pro klinický účinek není v současnosti známá.
Farmakodynamické účinky
Klinické biomarkery
Léčba abrocitinibem byla spojena se snížením sérových biomarkerů zánětu závislých na dávce
u atopické dermatitidy [interleukinu-31 (IL-31), interleukinu-22 (IL-22), počtu eosinofilů a TARC (thymus and activation-regulated chemokine)], signalizace JAK1 [počet NK (natural killer) buněk
a interferonem gama indukovaný protein 10 (IP-10)] nebo obou [vysoce senzitivní C-reaktivní protein (hsCRP)]. Tyto změny byly po přerušení léčby reverzibilní.
Průměrný absolutní počet lymfocytů se zvýšil do 2 týdnů po zahájení léčby abrocitinibem a vrátil se na výchozí hodnotu do 9 měsíců léčby. U většiny pacientů zůstal ALC v referenčním rozsahu. Léčba abrocitinibem byla spojena s na dávce závislým zvýšením počtu B buněk a s na dávce závislým snížením počtu NK buněk. Klinický význam těchto změn počtu B buněk a NK buněk není známý.
Srdeční elektrofyziologie
Účinek abrocitinibu na interval QTc byl zkoumán u subjektů, jimž byla podána jedna supraterapeutická dávka abrocitinibu 600 mg v tzv. „thorough QT studii“ kontrolované placebem
a pozitivními případy. U abrocitinibu byl pozorován na koncentraci závislý účinek prodloužení QTc; průměrné (90% interval spolehlivosti) prodloužení intervalu QTc bylo 6,0 (4,52, 7,49) ms, což naznačuje nepřítomnost klinicky významného účinku abrocitinibu v testované dávce na interval QTc.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost abrocitinibu v monoterapii a v kombinaci se základními lokálními léčivými přípravky byly hodnoceny po dobu 12–16 týdnů u 1 616 pacientů ve 3 pivotních randomizovaných, dvojitě zaslepených a placebem kontrolovaných studiích fáze 3 (MONO-1, MONO-2 a COMPARE).
Kromě toho byly hodnoceny účinnost a bezpečnost abrocitinibu v monoterapii po dobu 52 týdnů (s možností záchranné léčby u pacientů se vzplanutím) u 1 233 pacientů ve dvojitě zaslepené
a placebem kontrolované studii fáze 3 s indukční léčbou a randomizovaným vysazením (REGIMEN). Pacienti v těchto 4 studiích byli ve věku 12 let a starší, se středně závažnou až závažnou atopickou dermatitidou definovanou jako skóre celkového hodnocení zkoušejícím (Investigator’s Global Assessment – IGA) ≥ 3, skóre plochy a závažnosti ekzému (Eczema Area and Severity Index – EASI)
≥ 16, postižení povrchu těla (BSA) ≥ 10 % a hodnota ≥ 4 na numerické hodnotící škále pro maximální pruritus (Peak Pruritus Numerical Rating Scale – PP-NRS) ve výchozím stavu, před randomizací. Pro zařazení byli způsobilí pacienti, u kterých dříve došlo k nedostatečné odpovědi, u kterých byla lokální léčba ze zdravotních důvodů nežádoucí nebo kteří dostávali systémovou léčbu. Všichni pacienti, kteří dokončili účast v základních studiích, byli způsobilí k zařazení do dlouhodobého prodloužení studie EXTEND.
Výchozí charakteristiky
V placebem kontrolovaných studiích (MONO-1, MONO-2, COMPARE) a ve studii s nezaslepenou indukční léčbou a randomizovaným vysazením (REGIMEN) bylo ve všech léčebných skupinách
41,4 % až 51,1 % žen, 59,3 % až 77,8 % bělochů, 15,0 % až 33,0 % Asiatů, 4,1 % až 8,3 % černochů, a průměrný věk byl 32,1 až 37,7 let. Do těchto studií bylo zařazeno celkem 134 pacientů ve věku
65 let a starších. V těchto studiích mělo 32,2 % až 40,8 % pacientů výchozí skóre IGA 4 (závažná atopická dermatitida) a 41,4 % až 59,5 % pacientů bylo na atopickou dermatitidu dříve léčeno systémovou léčbou. Výchozí průměrné skóre EASI bylo v rozmezí od 28,5 až 30,9, výchozí hodnota PP-NRS byla v rozmezí od 7,0 do 7,3 a výchozí dermatologický index kvality života (DLQI) byl
v rozmezí od 14,4 do 16,0.
Klinická odpověď
Studie s 12týdenní monoterapií (MONO-1, MONO-2) a s 16týdenní kombinovanou terapií (COMPARE)
Ve 12. týdnu a v 16. týdnu dosáhl obou primárních cílových ukazatelů IGA 0 nebo 1 a/nebo EASI-75 významně větší podíl pacientů při léčbě abrocitinibem v dávce 100 mg nebo 200 mg jednou denně
v porovnání s podáváním placeba (viz tabulka 3 a tabulka 4).
V porovnání s placebem dosáhl zlepšení alespoň o 4 body na PP-NRS významně větší podíl pacientů při léčbě abrocitinibem v dávce 100 mg nebo 200 mg jednou denně. Toto zlepšení bylo pozorováno již od 2. týdne a trvalo až do 12. týdne (obrázek 1).
Ve studii COMPARE byla ve 2. týdnu prokázána superiorita abrocitinibu 200 mg v porovnání s dupilumabem, co se týče podílu pacientů, kteří dosáhli zlepšení alespoň o 4 body na PP-NRS, přičemž významně vyšší odpověď ve svědění byla pozorována již od 4. dne po první dávce.
Léčebné účinky v podskupinách (např. podle tělesné hmotnosti, věku, pohlaví, rasy a předchozí systémové léčby imunosupresivy) odpovídaly ve studiích MONO-1, MONO-2 a COMPARE výsledkům v celkové hodnocené populaci.
Tabulka 3.Výsledky účinnosti abrocitinibu v monoterapii ve 12. týdnu
MONO-1
d
MONO-2
d
12. týden
12. týden
Abrocitinib v monoterapii
PBO n = 77
Abrocitinib v monoterapii
PBO n = 78
200 mg jednou denněn = 154
100 mg jednou denněn = 156
200 mg jednou denněn = 155
100 mg jednou denněn = 158
% respondérů (95% CI)
IGA 0 nebo 1
a
43,8
e
(35,9; 51,7)
23,7
e
(17,0; 30,4)
7,9(1,8; 14,0)
38,1
e
(30,4; 45,7)
28,4
e
(21,3; 35,5)
9,1(2,7; 15,5)
EASI-75
b
62,7
e
(55,1; 70,4)
39,7
e
(32,1; 47,4)
11,8(4,6; 19,1)
61,0
e
(53,3; 68,7)
44,5
e
(36,7; 52,3)
10,4(3,6; 17,2)
PP-NRS4
c
57,2
e
(48,8; 65,6)
37,7
e
(29,2; 46,3)
15,3(6,6; 24,0)
55,3
e
(47,2; 63,5)
45,2
e
(37,1; 53,3)
11,5(4,1; 19,0)
Vysvětlivky: CI = interval spolehlivosti; EASI = skóre plochy a závažnosti ekzému; IGA = celkové hodnocení zkoušejícím; n = počet randomizovaných pacientů; PBO = placebo; PP-NRS = numerická hodnotící škála pro maximální pruritus.
Respondéři podle IGA byli pacienti s nulovým skóre IGA (0) nebo blízkým nule (1) (na 5bodové stupnici) a se snížením od výchozího stavu o ≥ 2 body.
Respondéři podle EASI-75 byli pacienti s ≥ 75% zlepšením EASI od výchozího stavu.
Respondéři podle PP-NRS4 byli pacienti s ≥ 4bodovým zlepšením na PP-NRS od výchozího stavu.
Abrocitinib použitý v monoterapii.
Statisticky významné s korekcí na multiplicitu v porovnání s placebem.
Tabulka 4.Výsledky účinnosti abrocitinibu v kombinaci s lokální léčbou ve 12. týdnu a v 16. týdnu
COMPARE
d
12. týden
16. týden
Abrocitinib + lokální přípravky
PBO +lokální příprav kyn = 131
DUP +lokální přípravk yn = 243
Abrocitinib + lokální přípravky
PBO +lokální přípravky n = 131
DUP +lokální přípravky n = 243
200 mg jednoudenně n = 226
100 mg jednoudenně n = 238
200 mg jednoudenně n = 226
100 mg jednoudenně n = 238
% respondérů (95% CI)
IGA 0nebo 1
a
48,4
e
(41,8;55,0)
36,6
e
(30,4; 42,8)
14,0(8,0; 19,9)
36,5(30,4; 42,6)
47,5
e
(40,9;54,1)
34,8
e
(28,6; 40,9)
12,9(7,0; 18,8)
38,8(32,5; 45,1)
EASI-75
b
70,3
e
(64,3;76,4)
58,7
e
(52,4; 65,0)
27,1(19,5;34,8)
58,1(51,9; 64,3)
71,0
e
(65,1;77,0)
60,3
e
(53,9; 66,6)
30,6(22,5; 38,8)
65,5(59,4; 71,6)
PP-NRS4
c
63,1(56,7;69,6)
47,5(40,9; 54,1)
28,9(20,8;37,0)
54,5(47,9; 61,0)
62,8(55,6;70,0)
47,0(39,5; 54,6)
28,7(19,6; 37,9)
57,1(50,1; 64,2)
Vysvětlivky: CI = interval spolehlivosti; DUP = dupilumab; EASI = skóre plochy a závažnosti ekzému; IGA = celkové hodnocení zkoušejícím; n = počet randomizovaných pacientů; PBO = placebo; PP-NRS = numerická hodnotící škála pro maximální pruritus.
Respondéři podle IGA byli pacienti s nulovým skóre IGA (0) nebo blízkým nule (1) (na 5bodové stupnici) a se snížením od výchozího stavu o ≥ 2 body.
Respondéři podle EASI-75 byli pacienti s ≥ 75% zlepšením EASI od výchozího stavu.
Respondéři podle PP-NRS4 byli pacienti s ≥ 4bodovým zlepšením na PP-NRS od výchozího stavu.
Abrocitinib použitý v kombinaci s lokální léčbou.
Statisticky významné s korekcí na multiplicitu oproti placebu.
Podíl pacientů, kteří dosáhli PP-NRS4 v průběhu doby ve studiích MONO-1, MONO-2 a COMPARE, je uveden na obrázku 1.
Obrázek 1. Podíl pacientů, kteří dosáhli v průběhu doby ve studiích MONO-1, MONO-2 a COMPARE PP-NRS4
Vysvětlivky: PP-NRS = numerická hodnotící škála pro maximální pruritus.
Respondéři podle PP-NRS4 byli pacienti s ≥ 4bodovým zlepšením na PP-NRS od výchozího stavu.
Abrocitinib použitý v monoterapii.
Abrocitinib použitý v kombinaci s lokální léčbou léčivým přípravkem.
* Statisticky významné s korekcí na multiplicitu oproti placebu.
** Statisticky významné s korekcí na multiplicitu oproti dupilumabu.
Výsledky související se zdravotním stavem
V obou studiích, ve kterých byl abrocitinib použit v monoterapii (MONO-1 a MONO-2), a ve studii, ve které byl abrocitinib použit v kombinované léčbě (COMPARE), abrocitinib v porovnání s placebem ve 12 týdnech významně zlepšil výsledky hlášené pacientem včetně svědění, spánku (VAS spánku
SCORAD), příznaků AD (POEM), kvality života (DLQI) a příznaků úzkosti a deprese (HADS), které nebyly korigovány na multiplicitu (viz tabulka 5).
Tabulka 5. Pacientem hlášené výsledky abrocitinibu v monoterapii a v kombinaci s lokální léčbou ve 12. týdnu
Monoterapie
Kombinovaná léčba
MONO-1
MONO-2
COMPARE
200 mg jednou denně
100 mg jednou denně
PBO
200 mg jednou denně
100 mg jednou denně
PBO
200 mg jednou denně + lokálnípřípravky
100 mg jednou denně + lokálnípřípravky
PBO +lokální přípravky
n
154
156
77
155
158
78
226
238
131
VAS spánku SCORAD,změna odvýchozího stavu (95% CI)
−3,7* (−4,2; −3,3)
−2,9* (−3,4;−2,5)
−1,6(−2,2;−1,0)
−3,8* (−4,2; −3,4)
−3,0* (−3,4;−2,6)
−2,1(−2,7;−1,5)
−4,6* (−4,9; −4,3)
−3,7* (−4,0; −3,4)
−2,4(−2,8; −2,0)
Zlepšení DLQIo ≥ 4 body, % respondérů
72,6 %*
67,2 %*
43,6 %
78,1 %*
73,3 %*
32,3 %
86,4 %*
74,7 %*
56,5 %
POEM, změna od výchozího stavu(95% CI)
−10,6* (−11,8; −9,4)
−6,8* (−8,0;−5,6)
−3,7(−5,5;−1,9)
−11,0* (−12,1; −9,8)
−8,7* (−9,9;−7,5)
−3,6(−5,3;−1,9)
−12,6* (−13,6;−11,7)
−9,6* (−10,5;−8,6)
−5,1(−6,3; −3,9)
Úzkostv HADS, změna od výchozího stavu(95% CI)
−2,1* (−2,5; −1,6)
−1,6(−2,0;−1,1)
−1,0(−1,7;−0,4)
−1,7* (−2,2; −1,2)
−1,6* (−2,1;−1,1)
−0,6(−1,3; 0,2)
−1,6* (−2,0; −1,2)
−1,2* (−1,5; −0,8)
−0,4(−0,9; 0,1)
Depresev HADS, změna od výchozího stavu(95% CI)
−1,8* (−2,2; −1,4)
−1,4* (−1,8;−0,9)
−0,2(−0,8; 0,4)
−1,4* (−1,8; −1,0)
−1,0* (−1,5;−0,6)
0,3(−0,3; 0,9)
−1,6* (−1,9; −1,2)
−1,3* (−1,6; −0,9)
−0,3(−0,7; 0,2)
CI = interval spolehlivosti; DLQI = dermatologický index kvality života; HADS = stupnice příznaků úzkosti a deprese při hospitalizaci; n = počet randomizovaných pacientů; PBO = placebo; POEM = míra ekzému zaměřená na pacienta; SCORAD = SKÓRování AD; VAS = vizuální analogová stupnice.
*Statisticky významné bez úpravy na multiplicitu.
Studie s nezaslepenou indukční léčbou s randomizovaným vysazením (REGIMEN)
Ve 12týdenní indukční fázi dostávalo nezaslepený abrocitinib v dávce 200 mg jednou denně celkem 1 233 pacientů. Z těchto pacientů splnilo kritéria jako respondéři (definovaná jako dosažení odpovědi
podle IGA [0 nebo 1] a EASI-75) 798 pacientů (64,7 %), kteří byli randomizováni k podávání placeba (267 pacientů), k abrocitinibu v dávce 100 mg jednou denně (265 pacientů) nebo k abrocitinibu
v dávce 200 mg jednou denně (266 pacientů).
Trvalá léčba (200 mg trvale) a indukční-udržovací léčba (200 mg po dobu 12 týdnů a poté 100 mg) zabránily vzplanutí s 81,1%, resp. s 57,4% pravděpodobností, v porovnání s 19,1% pravděpodobností u pacientů, kterým byla po 12týdenním indukčním období léčba vysazena (byli randomizováni
k placebu). Tři sta padesát jedna pacientů (351) včetně 16,2 % pacientů s dávkou 200 mg, 39,2 % pacientů s dávkou 100 mg a 76,4 % pacientů s placebem dostali jako záchrannou léčbu 200 mg abrocitinibu v kombinaci s lokální léčbou.
Obrázek 2. Doba do protokolem definovaného vzplanutí
Abrocitinib použitý v monoterapii.
Protokolem definované vzplanutí = snížení odpovědi EASI nejméně o 50 % ve 12. týdnu a skóre IGA 2 nebo vyšší. Pravděpodobnost s korekcí na multiplicitu p < 0,0001 u 200 mg oproti placebu; u 100 mg oproti placebu; u 200 mg oproti 100 mg.
Dlouhodobá účinnost
Způsobilí pacienti, kteří dokončili úplné období léčby v základní kvalifikační studii (např. MONO-1, MONO-2, COMPARE, REGIMEN), byli zvažováni k zařazení do dlouhodobého prodloužení studie EXTEND. Ve studii EXTEND pacienti dostávali abrocitinib se základní lokální léčbou léčivým přípravkem nebo bez ní. Pacienti, kteří byli dříve v základních studiích randomizováni k léčivému přípravku v dávce 100 mg nebo 200 mg jednou denně, pokračovali ve studii EXTEND se stejnou dávkou jako v základní studii. Ve studii EXTEND pacienti dostávali dvojitě zaslepenou léčbu až do dokončení základní studie, a poté pacienti dostávali jednoduše zaslepenou léčbu (přidělená léčba byla známa zkoušejícím, ale nikoli pacientům).
Z pacientů, kteří po 12 týdnech léčby dosáhli odpovědi a vstoupili do studie EXTEND, si většina zachovala odpověď v 96. týdnu kumulativní léčby u obou dávek abrocitinibu [64%, resp. 72% odpověď u IGA (0 nebo 1), 87%, resp. 90% odpověď u EASI-75 a 75%, resp. 80% odpověď u PP- NRS4 při dávce 100 mg jednou denně, resp. 200 mg jednou denně].
Z pacientů, kteří po 12 týdnech léčby nedosáhli odpovědi a vstoupili do studie EXTEND, dosáhla odpovědi s opožděným nástupem do 24. týdne (od výchozího stavu) část pacientů s trvalou léčbou abrocitinibem [25%, resp. 29% odpověď u IGA (0 nebo 1) a 50%, resp. 57% odpověď u EASI-75 při dávce 100 mg jednou denně, resp. 200 mg jednou denně]. U pacientů, kteří dosáhli ve 12. týdnu částečné odpovědi, byla větší pravděpodobnost dosažení léčebného přínosu ve 24. týdnu než
u pacientů bez odpovědi v 12. týdnu.
Pacienti, kteří ve studii COMPARE dostávali dupilumab a poté vstoupili do studie EXTEND, byli po vstupu do studie EXTEND randomizováni buď k 100 mg, nebo ke 200 mg abrocitinibu jednou denně. U nonrespondérů na dupilumab dosáhla podstatná část pacientů odpovědi za 12 týdnů po převedení na abrocitinib [34%, resp. 47% odpověď u IGA (0 nebo 1) a 68%, resp. 80% odpověď u EASI-75 při dávce 100 mg jednou denně, resp. 200 mg jednou denně].
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s abrocitinibem v léčbě atopické dermatitidy u jedné nebo více podskupin pediatrické populace (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
Účinnost a bezpečnost abrocitinibu podávaného po 12 týdnů v monoterapii byly hodnoceny ve 2 randomizovaných, dvojitě zaslepených a placebem kontrolovaných studiích fáze 3 (MONO-1,
MONO-2), do kterých bylo zařazeno 124 pacientů ve věku od 12 do méně než 18 let. Účinnost
a bezpečnost monoterapie abrocitinibem po dobu delší než 52 týdnů (s možností záchranné terapie pro pacienty se vzplanutím) byly také hodnoceny ve studii s nezaslepenou indukční léčbou
a randomizovaným vysazením (REGIMEN), do které bylo zařazeno 246 pacientů ve věku od 12 do méně než 18 let. V těchto studiích odpovídaly výsledky v podskupině dospívajících výsledkům
v celkové hodnocené populaci.
Účinnost a bezpečnost abrocitinibu podávaného po 12 týdnů v kombinaci se základní medikamentózní lokální léčbou byly hodnoceny v randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studii fáze 3 TEEN. Do studie bylo zařazeno 287 pacientů ve věku od 12 do méně než 18 let se středně závažnou až závažnou atopickou dermatitidou definovanou jako skóre IGA ≥ 3, skóre EASI ≥ 16, postižení BSA ≥ 10 % a PP-NRS ≥ 4 při návštěvě ve výchozím stavu před randomizací. Pro zařazení byli způsobilí pacienti, u kterých dříve došlo k nedostatečné odpovědi nebo kteří byli léčeni systémovou léčbou.
Výchozí charakteristiky
Ve studii TEEN bylo ve všech léčebných skupinách 49,1 % žen, 56,1 % bělochů, 33,0 % Asiatů a 6,0 % černošských pacientů. Medián věku byl 15 let a podíl pacientů se závažnou atopickou dermatitidou (IGA 4) byl 38,6 %.
Výsledky 12týdenní léčby abrocitinibem u dospívajících v poolovaných studiích MONO-1 a MONO-2 a studie TEEN jsou uvedeny v tabulce 6.
Tabulka 6. Výsledky účinnosti u dospívajících v poolovaných studiích MONO-1 a MONO-2 a ve studii TEEN
Poolované studie MONO-1 and MONO-2
TEEN
d
Abrocitinib 200 mg 1x denně
Abrocitinib 100 mg 1x denně
Placebo
Abrocitinib 200 mg 1x denně
Abrocitinib 100 mg 1x denně
Placebo
IGA 0 nebo 1
a
n
48
50
23
93
89
94
%
31,3
22,0
8,7
46,2
e
41,6
e
24,5
95% CI
(18,1, 44,4)
(10,5, 33,5)
(0,0, 20,2)
(36,1, 56,4)
(31,3, 51,8)
(15,8, 33,2)
EASI-75
b
n
48
50
23
93
89
94
%
56,3
44,0
8,7
72,0
e
68,5
e
41,5
95% CI
(42,2, 70,3)
(30,2, 57,8)
(0,0, 20,2)
(62,9, 81,2)
(58,9, 78,2)
(31,5, 51,4)
PP-NRS4
c
n
36
42
22
74
76
84
%
61,1
28,6
9,1
55,4
e
52,6
29,8
95% CI
(45,2, 77,0)
(14,9, 42,2)
(0,0, 21,1)
(44,1, 66,7)
(41,4, 63,9)
(20,0, 39,5)
Vysvětlivky: CI = interval spolehlivosti; EASI = skóre plochy a závažnosti ekzému; IGA = celkové hodnocení zkoušejícím; n = počet randomizovaných pacientů; PP-NRS = numerická hodnotící škála pro maximální pruritus.
Respondéři podle IGA byli pacienti s nulovým skóre IGA (0) nebo blízkým nule (1) (na 5bodové stupnici) a se snížením od výchozího stavu o ≥ 2 body.
Respondéři podle EASI-75 byli pacienti s ≥ 75% zlepšením EASI od výchozího stavu.
Respondéři podle PP-NRS4 byli pacienti s ≥ 4bodovým zlepšením na PP-NRS od výchozího stavu.
Abrocitinib použitý v kombinaci s lokální léčbou léčivým přípravkem.
Statisticky významné s korekcí na multiplicitu oproti placebu.
Z dospívajících pacientů, kteří po 12 týdnech léčby dosáhli odpovědi a vstoupili do dlouhodobé pokračovací studie EXTEND, si většina zachovala odpověď v 96. týdnu kumulativní léčby u obou dávek abrocitinibu [62% resp. 78% odpověď u IGA (0 nebo 1), 89% resp. 93% odpověď u EASI-75 a 77% resp. 76% odpověď u PP-NRS4 u dávky 100 mg nebo 200 mg 1x denně].
Z dospívajících pacientů, kteří po 12 týdnech léčby nedosáhli odpovědi a vstoupili do studie EXTEND, dosáhla odpovědi s opožděným nástupem do 24. týdne (od výchozího stavu) část pacientů
s trvalou léčbou oběma dávkami abrocitinibu [34% resp. 28% odpověď u IGA (0 nebo 1) a 41% resp. 55% odpověď u EASI-75 u dávky 100 mg nebo 200 mg 1x denně].
⚠️ Upozornění
Abrocitinib lze u následujících pacientů používat, pouze pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy léčby:
pacienti ve věku 65 let a starší;
pacienti s aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze nebo jinými kardiovaskulárními rizikovými faktory (např. pacienti, kteří jsou nebo bývali dlouhodobými kuřáky);
pacienti s rizikovými faktory malignity (např. současná malignita nebo malignita v anamnéze).
Infekce/závažné infekce
U pacientů léčených abrocitinibem byly hlášeny závažné infekce. V klinických studiích byly nejčastější závažné infekce virem herpes simplex, herpes zoster a pneumonie (viz bod
4.8
).
Protože u starších pacientů a u diabetických populací obecně existuje vyšší incidence infekcí, je třeba dbát při léčbě starších pacientů a pacientů s diabetem opatrnosti. U pacientů ve věku 65 let a starších se má abrocitinib používat, pouze pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy léčby (viz bod
4.2
).
Léčba se nesmí zahájit u pacientů s aktivní závažnou systémovou infekcí (viz bod
4.3
). Před zahájením podávání abrocitinibu je nutné zvážit rizika a přínosy léčby u pacientů:
s chronickou nebo rekurentní infekcí,
s expozicí TBC,
se závažnými nebo oportunními infekcemi v anamnéze,
bydlícími v oblastech nebo cestujícími do oblastí s endemickou TBC nebo s endemickými mykózami nebo
se základními onemocněními s možnou predispozicí k infekcím.
Pacienti mají být během léčby a po léčbě abrocitinibem pečlivě monitorováni z hlediska vývoje známek a příznaků infekce. Pacient, u kterého se během léčby vyvine nová infekce, má být podroben okamžitému a kompletnímu diagnostickému testování a má u něj být zahájena vhodná antimikrobiální léčba. Pokud pacient neodpovídá na běžnou léčbu, má být pečlivě monitorován a léčba přípravkem má být dočasně přerušena.
Tuberkulóza
V klinických studiích s abrocitinibem byla pozorována tuberkulóza. Pacienti mají být před zahájením léčby podrobeni screeningu na TBC a u pacientů ve vysoce endemických oblastech se má zvážit každoroční screening na TBC. Abrocitinib se nesmí podávat pacientům s aktivní TBC (viz bod
4.3
). U pacientů s nově diagnostikovanou latentní TBC nebo s dříve neléčenou latentní TBC má být před zahájením léčby zahájena preventivní léčba latentní TBC.
Reaktivace virů
V klinických studiích byla hlášena reaktivace virů včetně reaktivace herpetických virů (např. herpes zoster, herpes simplex) (viz bod
4.8
). Míra výskytu infekcí virem herpes zoster byla vyšší u pacientů, kteří byli léčeni dávkou 200 mg, u pacientů ve věku 65 let a starších, u pacientů s výskytem herpes zoster v anamnéze, u pacientů s potvrzeným ALC < 1 × 10
3
/mm
3
před touto příhodou a u pacientů se závažnou atopickou dermatitidou ve výchozím stavu (viz bod
4.8
). Pokud se u pacienta vyvine herpes zoster, má se zvážit dočasné přerušení léčby až do odeznění epizody.
Screening na virovou hepatitidu má být proveden podle klinických metodických pokynů před zahájením léčby a během léčby. Pacienti s prokázanou aktivní hepatitidou B nebo infekcí virem hepatitidy C (pozitivní PCR test na virus hepatitidy C) byli z klinických studií vyloučeni (viz bod
5.2
). Pacienti s negativním testem na povrchový antigen hepatitidy B, s pozitivním testem na protilátky proti core antigenu hepatitidy B a pozitivním testem na protilátky proti povrchovému antigenu hepatitidy B byli testováni na DNA viru hepatitidy B (HBV). Pacienti, kteří měli DNA HBV nad dolním limitem kvantifikace (LLQ), byli vyloučeni. Pacienti, kteří měli DNA HBV negativní nebo
pod LLQ, mohli zahájit léčbu; u těchto pacientů byla monitorována DNA HBV. Pokud je detekována DNA HBV, má být konzultován hepatolog.
Vakcinace
Nejsou dostupné žádné údaje o odpovědi na vakcinaci u pacientů léčených abrocitinibem. Během léčby a bezprostředně před léčbou se nemají používat živé atenuované vakcíny. Doporučuje se, aby před zahájením léčby tímto léčivým přípravkem byla provedena kompletní vakcinace podle aktuálně platných doporučených pokynů k imunizaci včetně profylaktické vakcinace proti herpes zoster.
Žilní tromboembolismus (VTE)
U pacientů léčených abrocitinibem byly hlášeny případy hluboké žilní trombózy (DVT) a plicní embolie (PE) (viz bod
4.8
).
V rozsáhlé randomizované aktivně kontrolované studii s tofacitinibem (dalšího inhibitoru JAK) u pacientů s revmatoidní artritidou ve věku 50 let a starších s alespoň jedním dalším
kardiovaskulárním rizikovým faktorem byl u tofacitinibu v porovnání s inhibitory TNF pozorován na dávce závislý vyšší výskyt VTE včetně hluboké žilní trombózy (DVT) a plicní embolie (PE).
Vyšší výskyt VTE byl pozorován u abrocitinibu 200 mg v porovnání s abrocitinibem 100 mg.
U pacientů s kardiovaskulárními rizikovými faktory nebo rizikovými faktory malignity (viz také bod
4.4
„Závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (MACE)“ a „Malignita“) se má abrocitinib používat, pouze pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy léčby.
U pacientů s jinými známými rizikovými faktory VTE, než jsou kardiovaskulární rizikové faktory nebo rizikové faktory malignity, se má abrocitinib používat s opatrností. Mezi rizikové faktory jiné než kardiovaskulární rizikové faktory nebo rizikové faktory malignity patří předchozí VTE, velké chirurgické výkony, imobilizace, užívání kombinované hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie, vrozená koagulopatie.
V průběhu léčby abrocitinibem je nutné pravidelně vyhodnocovat, zda u pacienta nedošlo ke změnám v riziku VTE.
Pacienty vykazující známky a příznaky VTE je třeba ihned vyšetřit a je třeba ukončit podávání abrocitinibu u pacientů s podezřením na VTE bez ohledu na dávku.
Závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (MACE)
U pacientů užívajících abrocitinib byly pozorovány příhody MACE.
V rozsáhlé randomizované aktivně kontrolované studii s tofacitinibem (dalšího inhibitoru JAK) u pacientů s revmatoidní artritidou ve věku 50 let a starších s alespoň jedním dalším
kardiovaskulárním rizikovým faktorem byl u tofacitinibu v porovnání s inhibitory TNF pozorován vyšší výskyt závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod (MACE) definovaných jako kardiovaskulární úmrtí, nefatální infarkt myokardu (IM) a nefatální cévní mozková příhoda.
Proto u pacientů ve věku 65 let a starších, pacientů, kteří jsou nebo bývali dlouhodobými kuřáky, a pacientů s aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze nebo jinými kardiovaskulárními rizikovými faktory se má abrocitinib používat, pouze pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy léčby.
Malignita (vyjma nemelanomového kožního nádoru [NMSC])
U pacientů dostávajících inhibitory JAK, včetně abrocitinibu, byl hlášen výskyt lymfomu a dalších malignit.
V rozsáhlé randomizované aktivně kontrolované studii s tofacitinibem (dalšího inhibitoru JAK) u pacientů s revmatoidní artritidou ve věku 50 let a starších s alespoň jedním dalším
kardiovaskulárním rizikovým faktorem byl u tofacitinibu v porovnání s inhibitory TNF pozorován vyšší výskyt malignit, zejména karcinomu plic, lymfomu a nemelanomového kožního nádoru (NMSC).
U abrocitinibu 200 mg byl pozorován vyšší výskyt malignit (vyjma nemelanomového kožního nádoru, NMSC) v porovnání s abrocitinibem 100 mg.
U pacientů ve věku 65 let a starších, pacientů, kteří jsou nebo bývali dlouhodobými kuřáky, nebo pacientů s jinými rizikovými faktory malignity (např. současná malignita nebo malignity v anamnéze) se má abrocitinib používat, pouze pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy léčby.
Nemelanomový kožní nádor
U pacientů užívajících abrocitinib byly hlášeny NMSC. U všech pacientů, zejména u těch se zvýšeným rizikem kožního nádoru, se doporučuje provádět pravidelná kožní vyšetření.
Hematologické abnormality
Potvrzený ALC < 0,5 × 10
3
/mm
3
a počet trombocytů < 50 × 10
3
/mm
3
byly v klinických studiích pozorovány u méně než 0,5 % pacientů (viz bod
4.8
). Léčba abrocitinibem nemá být zahájena
u pacientů s počtem trombocytů < 150 × 10
3
/mm
3
, ALC < 0,5 × 10
3
/mm
3
, ANC < 1,2 × 10
3
/mm
3
nebo u pacientů, kteří mají hodnotu hemoglobinu < 10 g/dl (viz bod
4.2
). Kompletní krevní obraz má být kontrolován za 4 týdny po zahájení léčby a poté v rámci rutinního sledování pacienta (viz tabulka 1).
Lipidy
U pacientů léčených abrocitinibem byly v porovnání s pacienty, jimž bylo podáváno placebo, hlášeny případy zvýšení lipidových parametrů závislého na dávce (viz bod
4.8
). Lipidové parametry mají být vyhodnoceny přibližně za 4 týdny po zahájení léčby a dále podle rizika kardiovaskulárních onemocnění u pacienta (viz tabulka 1). Vliv zvýšení těchto lipidových parametrů na kardiovaskulární morbiditu a mortalitu nebyl stanoven. Pacienti s abnormálními lipidovými parametry mají být
s ohledem na známá kardiovaskulární rizika související s hyperlipidemií dále monitorováni a léčeni podle klinických doporučených postupů.
Starší pacienti
Bezpečnostní profil pozorovaný u starších pacientů byl podobný jako u dospělé populace, s těmito výjimkami: pacienti ve věku 65 let a vyšším ukončili ve vyšším podílu účast v klinických studiích
a byl u nich pravděpodobnější výskyt závažných nežádoucích účinků v porovnání s mladšími pacienty; u pacientů ve věku 65 let a vyšším byla vyšší pravděpodobnost vývoje nízkých hodnot trombocytů
a ALC; incidence onemocnění virem herpes zoster u pacientů ve věku 65 let a vyšším byla vyšší než u mladších pacientů (viz bod
4.8
). O pacientech ve věku 75 let a vyšším jsou k dispozici omezené údaje.
Použití u pacientů ve věku 65 let a starších
Vzhledem ke zvýšenému riziku MACE, malignit, závažných infekcí a mortality z jakékoli příčiny pozorované v rozsáhlé randomizované studii tofacitinibu (dalšího inhibitoru JAK) u pacientů ve věku
65 let a starších se má abrocitinib u těchto pacientů používat, pouze pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy léčby.
Imunosupresivní stavy nebo imunosupresiva
Pacienti s imunodeficitními poruchami a s příbuzným v první linii s vrozenou imunodeficiencí byli z klinických studií vyloučeni a o těchto pacientech nejsou k dispozici žádné údaje.
Kombinace s biologickými imunomodulátory, silnými imunosupresivy, jako je cyklosporin nebo jiné inhibitory Janusovy kinázy (JAK), nebyly zkoumány. Jejich souběžné použití s abrocitinibem se nedoporučuje, protože nelze vyloučit riziko aditivní imunosuprese.
Pomocné látky
Monohydrát laktosy
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.