Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
ATC kód
N01AH03
Zdroj
EMA · EMEA/H/C/002784
Farmakoterapeutická skupina: Anestetika, opioidní anestetika, ATC kód: N01AH03. Mechanismus účinku
Sufentanil je syntetický, silný opioid, který se s vysokou selektivitou váže na μ-opioidní receptory. Sufentanil působí na μ-opioidních receptorech jako úplný agonista. Sufentanil nenavozuje uvolnění histaminu. Všechny účinky sufentanilu lze okamžitě a úplně blokovat podáním specifického antagonisty, jako je naloxon.
Primární farmakodynamické účinky
Analgezie
Má se za to, že analgezie navozená sufentanilem je zprostředkována aktivací μ-opioidních receptorů především v CNS, čímž se změní procesy vnímání bolesti i reakce na bolest. U lidí je jeho účinnost 7 až 10krát vyšší než účinnost fentanylu a 500 až 1000krát vyšší než účinnost morfinu (perorálně podávaného). Vysoká lipofilita sufentanilu umožňuje podávat ho sublingválně a dosáhnout rychlého nástupu analgetického účinku.
Sekundární farmakodynamické účinky
Respirační deprese
Sufentanil může způsobit respirační útlum (viz bod
4.4
) a rovněž tlumí kašlací reflex.
Další účinky na CNS
Je známo, že vysoké dávky intravenózně podávaného sufentanilu způsobují svalovou rigiditu, pravděpodobně v důsledku účinku na substantia nigra a nucleus striatum. Hypnotické působení lze prokázat změnami na EEG.
Gastrointestinální účinky
Analgetické plazmatické koncentrace sufentanilu mohou vyvolat nauzeu a zvracení podrážděním
chemoreceptorové spouštěcí zóny.
Gastrointestinální účinky sufentanilu zahrnují sníženou propulzní motilitu, sníženou sekreci a zvýšený svalový tonus (až křeče) svěračů gastrointestinálního traktu (viz bod
4.4
).
Kardiovaskulární účinky
Nízké dávky intravenózně podávaného sufentanilu spojené pravděpodobně s vagální (cholinergní) aktivitou mohou způsobit mírnou bradykardii a mírně sníženou systémovou vaskulární rezistenci bez významného snížení krevního tlaku (viz bod
4.4
).
Kardiovaskulární stabilita je rovněž výsledkem minimálních účinků na srdeční předtížení (preload), rychlost průtoku krve srdcem a myokardiální spotřebu kyslíku. Přímé účinky sufentanilu na funkci myokardu nebyly pozorovány.
Klinická účinnost a bezpečnost
Analgezie
Účinnost přípravku Dzuveo byla hodnocena ve dvou dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studiích zahrnujících 221 pacientů se středně silnou až silnou akutní pooperační bolestí (intenzita bolesti ≥ 4 na stupnici 0–10) po břišní (studováni až po dobu 48 hodin) nebo ortopedické (odstranění hallux valgus) operaci (studováni až po dobu 12 hodin). Z 221 pacientů jich 147 dostávalo účinnou léčbu a 74 dostávalo placebo. Pacienti byli převážně ženského pohlaví (63 %), průměrný věk byl 41 let (rozmezí 18–74 let), BMI 15,8 až 53,5 kg/m
2
, převládající rasa byla bělošská (69 %) a černošská nebo afroamerická (21 %). Průměrná (SEM) výchozí intenzita bolesti v těchto klinických hodnoceních byla ve 12 hodinovém hodnocení po operaci hallux valgus 6,48 (0,21) u pacientů léčených sufentanilem a 5,98 (0,30) u pacientů léčených placebem. V hodnocení po břišní operaci byla průměrná výchozí intenzita bolesti 5,61 (0,13) u pacientů léčených sufentanilem a 5,48 (0,18)
u pacientů léčených placebem.
V obou hodnoceních byl primárním cílovým ukazatelem účinnosti časově vážený součet rozdílu intenzity bolesti (sum of pain intensity difference, SPID) od výchozí hodnoty (měřeno na 11bodové numerické hodnotící stupnici, NRS) za 12 hodin (SPID12). Pacienti užívající přípravek Dzuveo měli průměrné skóre SPID12 vyšší než pacienti užívající placebo po břišní operaci (25,8 oproti 13,1,
p < 0,001) i po operaci hallux valgus (5,93 oproti –6,7, p = 0,005).
V obou studiích byla povolena záchranná analgezie, přičemž ve skupině s placebem vyžadovalo záchrannou medikaci v důsledku nedostatečné analgezie větší procento pacientů (64,8 % břišní operace; 100 % operace hallux valgus) než ve skupině se sufentanilem (27,1 % břišní operace; 70,0 % operace hallux valgus). Nástup analgezie měřený na základě rozdílu intenzity bolesti od výchozího skóre byl u sufentanilu oproti placebu po první dávce větší (p < 0,05) o 15 minut ve studii po břišní operaci a o 30 minut ve studii po operaci hallux valgus. Většina (> 90 %) zdravotnických pracovníků považovala přípravek Dzuveo za snadno použitelný.
Ve dvou placebem kontrolovaných klinických studiích činil průměrný počet dávek užitých během prvních 6 hodin podávání přípravku 2,8 tablety, přičemž v následujících 6 hodinách se přípravek podával méně často (průměr 1,7 tablety). Průměrný počet dávek přípravku Dzuveo podaný za
24 hodin činil 7,0 (210 mikrogramů/den). Pacienti, kteří měli jednu hodinu po zahájení léčby přípravkem Dzuveo vyšší intenzitu bolesti, vyžadovali častější opětovné podání dávky v porovnání s pacienty s nižším skóre intenzity bolesti jednu hodinu po zahájení léčby.
Respirační deprese
Analgetické dávky sufentanilu vedly u některých pacientů v klinických studiích k tlumivým účinkům na dýchací systém, nicméně u žádného pacienta léčeného přípravkem Dzuveo nebylo nutné podání léku na zvrácení účinku opioidů (např. naloxonu).
⚠️ Upozornění
Respirační deprese
Sufentanil může způsobit respirační útlum, jehož stupeň/závažnost souvisí s dávkou. Účinky sufentanilu na dýchací systém se stanoví pomocí klinického monitorování, např. dechové frekvence, úrovně sedace a saturace kyslíkem. Vyššímu riziku jsou vystaveni pacienti s respirační poruchou nebo sníženou dechovou rezervou. Respirační útlum způsobený sufentanilem lze zvrátit antagonisty opioidů. Může být nutné opakované podání antagonistů, neboť doba trvání respiračního útlumu může být delší než doba trvání účinků antagonisty (viz bod
4.9
).
Riziko plynoucí ze souběžného podání sedativ, jako jsou benzodiazepiny či podobné léčivé přípravky
Souběžné podání sufentanilu a sedativ, jako jsou benzodiazepiny či podobné léčivé přípravky, může vést k sedaci, respiračnímu útlumu, kómatu a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům má být současné předepsání sufentanilu spolu se sedativy vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou vhodné alternativní možnosti léčby, nebo pro případy, kdy je sufentanil použit v urgentní situaci.
Nitrolební tlak
U pacientů, kteří mohou být obzvlášť citliví na cerebrální účinky retence CO
2
, například u pacientů s prokázaným zvýšeným nitrolebním tlakem nebo poruchou vědomí, je sufentanil třeba používat
s opatrností. U pacientů s poraněním hlavy může sufentanil zastřít klinický průběh. U pacientů s
nádory mozku je třeba sufentanil používat s opatrností. Kardiovaskulární účinky
Sufentanil může vyvolat bradykardii. Proto se má u pacientů s předchozími nebo preexistujícími bradyarytmiemi používat s opatrností.
Sufentanil může způsobit hypotenzi, zejména u hypovolemických pacientů. Je zapotřebí přijmout
vhodná opatření k udržení stabilního arteriálního tlaku. Porucha funkce jater nebo ledvin
Sufentanil je metabolizován především v játrech a vylučuje se močí a stolicí. U pacientů se závažnou
poruchou funkce jater a ledvin může být doba trvání jeho účinku prodloužená. Ohledně použití sufentanilu u takových pacientů jsou k dispozici pouze omezené údaje. Pacienti se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater nebo závažnou poruchou funkce ledvin mají být pečlivě sledováni, s ohledem na symptomy předávkování sufentanilem (viz bod
4.9
).
Tolerance a porucha z užívání opioidů (zneužívání a závislost)
Při opakovaném podávání opioidů se může vyvinout tolerance, fyzická a psychická závislost a porucha z užívání opioidů (opioid used disorder, OUD).
Zneužívání nebo úmyslné nesprávné používání přípravku Dzuveo může způsobit předávkování a/nebo úmrtí. U pacientů s osobní či rodinnou anamnézou (rodiče nebo sourozenci) zahrnující poruchy ze zneužívání návykové látky (včetně onemocnění z užívání alkoholu), u současných uživatelů tabáku nebo u pacientů s jinými poruchami duševního zdraví v osobní anamnéze (např. deprese, úzkost a poruchy osobnosti) je zvýšené riziko vývoje OUD.
Pacienti budou vyžadovat sledování zaměřené na známky chování vedoucí k vyhledávání léku (např. příliš časné žádosti o doplnění). To se týká i kontroly souběžně podávaných opioidů a psychoaktivních léků (jako jsou benzodiazepiny). U pacientů se známkami a příznaky OUD se má zvážit konzultace se specialistou na léčbu závislosti.
Gastrointestinální účinky
Sufentanil jakožto agonista μ-opioidních receptorů může zpomalit gastrointestinální motilitu. Proto je u pacientů s rizikem ileu zapotřebí sufentanil používat s opatrností.
Sufentanil jako agonista μ-opioidních receptorů může způsobit spasmus Oddiho svěrače. Proto je u pacientů s onemocněním žlučových cest, včetně akutní pankreatitidy, zapotřebí používat sufentanil s opatrností.
Opioidy indukovaná hyperalgezie
Stejně jako u jiných opioidů je třeba v případě nedostatečné kontroly bolesti v reakci na zvýšenou dávku sufentanilu vzít v úvahu možnost opioidy indukované hyperalgezie. Může být indikováno snížení dávky, nebo ukončení léčby sufentanilem, nebo přehodnocení léčby.
Poruchy dýchání související se spánkem
Opioidy mohou způsobit poruchy dýchání související se spánkem včetně centrální spánkové apnoe (CSA) a hypoxemie související se spánkem. Užívání opioidů zvyšuje riziko CSA v závislosti na dávce. U pacientů, u kterých se vyskytne CSA, zvažte snížení celkové dávky opioidů.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.