SPHEROX 10-70SFÉROIDŮ/CM2 Implantační suspenze

Farmakoterapeutická skupina: Jiná léčiva pro poruchy muskuloskeletálního systému, ATC kód: M09AX02 Mechanismus účinku Implantace autologních chondrocytů (ACI) je založena na extrakci vlastních chondrocytů pacienta, které byly izolovány ze zdravé chrupavky, jejich kultivaci in vitro a jejich následné implantaci do defektu chrupavky.‍​‍‍‍​‍‍‍‍‍‍‍‍​‍ Přípravek Spherox je kultivován a implantován v podobě trojrozměrných sféroidů. Klinická účinnost Od roku 2004 je přípravek Spherox k dispozici na jméno pacienta k léčbě defektů chrupavky klasifikovaných jako 3. nebo 4. stupeň podle Outerbridge nebo stupeň III či IV podle ICRS (Outerbridge 1961, Soubor návrhů pro hodnocení poškození chrupavky podle ICRS [ICRS Cartilage Injury Evaluation Package], 2000). Přípravkem byli léčeni především pacienti s defekty chrupavky v kolenním kloubu. Přípravek Spherox byl analyzován v prospektivním, randomizovaném, nekontrolovaném, otevřeném, multicentrickém klinickém hodnocení fáze II zahrnující 75 pacientů s ohniskovými defekty chrupavky (stupně III nebo IV podle ICRS) v koleni s velikostí defektu 4-10 cm 2 . Dvacet pět pacientů bylo léčeno dávkou 10-30 sféroidů/cm² plochy defektu, 25 pacientů dávkou 40-70 sféroidů/cm² plochy defektu a 25 pacientů dávkou 3-7 sféroidů/cm² plochy defektu. Populace podle původního léčebného záměru (intention-to-treat, ITT) zahrnovala 73 pacientů. Průměrný věk pacientů byl 34 let (v rozmezí od 19 do 48 let) s průměrnou hodnotou indexu tělesné hmotnosti (BMI) 25,2. U všech tří skupin dávkování bylo po 12, 24, 36, 48 a 60 měsících ve srovnání se stavem před podáním léčby pozorováno zásadní zlepšení (α < 0,05) KOOS (Knee Injury and Ostheoarthritis Outcome Score, bodové hodnocení poranění kolene a výsledků osteoartrózy). U „všech skupin dávkování“ se průměrné celkové bodové hodnocení KOOS v prvním roce po léčbě zvýšilo z 57,0 ± 15,2 bodů na 73,4 ± 17,3 bodu na stupnici od 0 (nejhorší) do 100 (nejlepší) bodů a dále se mírně zvýšilo, přičemž po 18 měsících dosáhlo hodnoty 74,6 ± 17,6 bodu, po dvou letech 73,8 ± 18,4 bodu, po třech letech 77,0 ± 17,8 bodů, po čtyřech letech 77,1 ± 18,6 a při poslední kontrole po pěti letech 76,9 ± 19,3. Změny ve všech skupinách dávkování měly podobný rozsah a vzájemné (párové) analýzy mezi uvedenými třemi skupinami nezjistily mezi nimi žádné statisticky významné rozdíly. Další bodová hodnocení, např. bodové hodnocení podle Mezinárodního výboru pro dokumentaci onemocnění kolenního kloubu (International Knee Documentation Committee, IKDC, subjektivní hodnocení kolene) a Lysholmovo bodové hodnocení, rovněž vykazovala u pacientů po 12, 24, 36, 48 a 60 měsících významné zlepšení ve srovnání s hodnotou před léčbou. Výsledky vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) podle hodnoticího systému sledování náhrady chrupavčitou tkání magnetickou rezonancí (Magnetic Resonance Observation of Cartilage Repair Tissue, MOCART) (0 bodů = nejhorší výsledek, 100 bodů = nejlepší výsledek) ukázaly zlepšení během prvních 60 měsíců z 59,8 bodu při druhé návštěvě (3 měsíce po léčbě) až na 75 bodů ve skupině pacientů léčených 3-7 sféroidy/cm² plochy defektu, z 64,5 bodu při druhé návštěvě až na 76,4 bodu ve skupině léčené 10-30 sféroidy/cm² plochy defektu a z 64,7 bodu při druhé návštěvě až na 73,6 bodu ve skupině léčené 40-70 sféroidy/cm² plochy defektu. Dále proběhlo multicentrické, prospektivní, randomizované, kontrolované klinické hodnocení fáze III. Cílem této studie bylo porovnat účinnost a bezpečnost léčby defektů chrupavky (od 1 do méně než 4 cm²) femorálního kondylu kolenního kloubu přípravkem Spherox a léčbu mikrofrakturami po dobu 5 let. Pivotní data o účinnosti vycházela z průběžné analýzy provedené 12 měsíců po léčbě. Další statistická vyhodnocení byla provedena 24, 36, 48 a 60 měsíců po léčbě. Léčebné skupiny byly vyvážené z hlediska velikosti, demografie a původu onemocnění. Analyzovaná populace zahrnovala 102 pacientů (41 žen, 61 mužů) v průměrném věku 37 let (v rozmezí od 18 do 49 let) s průměrným indexem tělesné hmotnosti (BMI) 25,8. Velikosti defektů se pohybovaly od 0,5 do 4 cm². Nejčastějším stupněm podle ICRS byl stupeň IV A, následovaný stupni III B a III A (v uvedeném pořadí 56, 22 a 10 pacientů). Žádný z pacientů nepodstoupil předchozí léčbu lézí pomocí mikrofraktur méně než rok před screeningem. Hodnocení „celkového KOOS“ u populace podle původního léčebného záměru prokázalo, že oproti výchozím hodnotám (den před artroskopií) vedly obě léčby ke statisticky významnému zlepšení. U pacientů léčených přípravkem Spherox se průměrná celková hodnota KOOS (na stupnici 0-100 bodů ± SD) při návštěvě uskutečněné 24 měsíců po léčbě zvýšila z výchozí hodnoty 56,6 ± 15,4 bodu na 81,5 ± 17,3 bodu. U pacientů léčených mikrofrakturami se průměrná celková hodnota KOOS zvýšila z 51,7 ± 16,5 bodu na 72,6 ± 19,5 po 24 měsících (hodnota p < 0,0001 u obou léčebných skupin). S ohledem na analýzu mezi skupinami prošla léčba přípravkem Spherox testem non-inferiority ve srovnání s mikrofrakturami (Δ 6,1 s dolní hranicí CI v hodnotě -0,4 při hodnocení za 24 měsíců). Výsledky zaznamenané v pozdějších časových bodech odpovídaly těmto zjištěním. Po 60 měsících následného sledování byla celková hodnota KOOS po léčbě přípravkem Spherox 84,5 ± 16,1 bodu oproti 75,4 ± 19,6 bodu po léčbě mikrofrakturami. Celkové skóre MOCART 3, 12, 18, 24 až 60 měsíců po léčbě se významně nelišilo mezi oběma léčebnými skupinami. Dílčí bodová hodnocení podle výboru IKDC a výsledky z formuláře hodnocení současného zdravotního stavu (Current Health Assessment Form) podle výboru IKDC a modifikovaného Lysholmova bodového hodnocení rovněž odhalily celkové zlepšení oproti výchozím hodnotám v obou léčebných skupinách s číselně nepatrně lepšími výsledky ve skupině léčené přípravkem Spherox, nicméně bez statistické významnosti. Pediatrická populace Spherox byl hodnocen v neintervenční, otevřené, multicentrické sledovací studii u 60 dospívajících pacientů s uzavřenou epifyzární růstovou ploténkou ve věku 15 až < 18 let s ohniskovými defekty chrupavky (stupně III nebo IV podle ICRS) v koleni s velikostí defektu 0,75-12,00 cm 2 . Průměrný věk pacientů byl 16,5 roku (rozmezí 15 až 17 let) a průměrná hodnota indexu tělesné hmotnosti (BMI) 23,9. Průměrná (SD) délka následného sledování, definovaného jako interval mezi datem provedení implantace a datem návštěvy v rámci následného sledování zaznamenaným lékařem, byla 48,4 (19,5) měsíce. Průměrná (SD) celková hodnota skóre KOOS po následném sledování byla u pediatrické populace 75,5 (18,2). Výsledky vyšetření MRI dle hodnoticího systému MOCART (0 bodů = nejhorší výsledek, 100 bodů = nejlepší výsledek) po následném sledování dosáhly průměrné hodnoty (SD) 74,9 (18,5) a pohybovaly se od minimální hodnoty 30 do maximální hodnoty 100.