Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
REAGILA 1,5MG Tableta dispergovatelná v ústech — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard
OTC
REAGILA 1,5MG Tableta dispergovatelná v ústech
INN: CARIPRAZINA CLORIDRATO
Dostupné v:
🇨🇿🇬🇧🇫🇷🇵🇹🇸🇰
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
ATC kód
N05AX15
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Zdroj
AIFA
Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika, jiná antipsychotika, ATC kód: N05AX15 Mechanismus účinku
Mechanismus účinku kariprazinu není zcela známý. Nicméně terapeutický účinek kariprazinu může být zprostředkovaný kombinací částečného agonistického působení na dopaminové receptory D3, D2 (hodnoty Ki 0,085-0,3 nM oproti 0,49-0,71 nM, v daném pořadí) a serotoninové receptory 5-HT1A (hodnoty Ki 1,4-2,6 nM) a antagonistického působení na serotoninové receptory 5-HT2B, 5-HT2A a histaminové H1 receptory (hodnoty Ki 0,58-1,1 nM, 18,8 nM a 23,3 nM, v daném pořadí). Afinita kariprazinu k serotoninovým receptorům 5-HT2C a k adrenergním α1 receptorům je nízká (hodnoty Ki 134 nM a 155 nM, v daném pořadí). Kariprazin nemá zjevnou afinitu k cholinergním muskarinovým receptorům (IC50 > 1 000 nM). Dva hlavní aktivní metabolity, desmethyl-kariprazin and didesmethyl-kariprazin, mají in vitro podobnou vazbu na receptory a funkční profil jako mateřská léčivá látka.
Farmakodynamické účinky
Neklinické studie in vivo ukázaly, že kariprazin při farmakologicky účinných dávkách obsazuje receptory D3 v podobném rozsahu jako receptory D2. U pacientů se schizofrenií při podávání dávek kariprazinu v terapeutickém rozmezí po dobu 15 dní bylo obsazování dopaminových receptorů D2 a D3 v mozku (s přednostním obsazováním v oblastech s vyšší expresí D3) závislé na dávce.
Účinky kariprazinu na interval QT byly hodnoceny u pacientů se schizofrenií nebo se schizoafektivní poruchou. Byla získána hodnocení elektrokardiogramů z Holterova monitoru od 129 pacientů
z 12hodinových časových úseků na začátku léčby a v rovnovážném stavu. Při podávání dávek vyšších, než jsou terapeutické (9 mg/den nebo 18 mg/den), nebylo zachyceno žádné prodloužení intervalu QT. U žádného pacienta ve studii léčeného kariprazinem nebylo zaznamenané zvýšení QTc o ≥ 60 ms od počátečního stavu ani QTc > 500 ms.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost při krátkodobém používání
Účinnost kariprazinu v léčbě akutní schizofrenie byla hodnocena ve třech multicentrických, nadnárodních, randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných 6týdenních studiích, které zahrnovaly 1754 pacientů ve věku od 18 do 60 let. Primárním cílovým parametrem účinnosti ve všech studiích u akutní schizofrenie byla změna v celkovém skóre dle škály hodnocení pozitivních a negativních symptomů (Positive and negative syndrom scale (PANSS)) od výchozího stavu do 6. týdne a sekundárním cílovým parametrem účinnosti byla změna v hodnocení celkového klinického dojmu - závažnost (Clinical global impressions - severity (CGI-S) od výchozího stavu do 6. týdne.
V nadnárodní placebem kontrolované studii, kde byly používány fixní dávky kariprazinu 1,5 mg, 3,0 mg a 4,5 mg a 4 mg risperidonu k analýze citlivosti, prokázaly všechny dávky kariprazinu a aktivní kontrola statisticky významné zlepšení jak primárního, tak také sekundárního cílového parametru účinnosti v porovnání s placebem. V jiné nadnárodní placebem kontrolované studii s fixními dávkami kariprazinu 3,0 mg a 6,0 mg a 10 mg aripiprazolu k analýze citlivosti, prokázaly jak obě dávky kariprazinu, tak aktivní kontrola statisticky významné zlepšení jak primárního, tak také sekundárního cílového parametru účinnosti v porovnání s placebem. Ve třetí nadnárodní placebem kontrolované studii s fixními/flexibilními dávkami kariprazinu 3,0 - 6,0 mg a 6,0 - 9,0 mg, prokázala obě dávkovací rozmezí kariprazinu významné zlepšení jak primárního, tak také sekundárního cílového parametru účinnosti v porovnání s placebem.
Výsledky primárního cílového parametru účinnosti jsou shrnuty v tabulce 2 níže. Výsledky sekundárního cílového parametru účinnosti (CGI) a doplňkových cílových parametrů účinnosti podporovaly primární cílový parametr účinnosti.
Tabulka 2. Změny celkového skóre PANNS od výchozího stavu do 6. týdne ve studiích akutních exacerbací schizofrenie - ITT populace
Průměrná hodnota výchozího stavu ± SD
Změna průměrné hodnoty LS (SE)
Změna při léčbě oproti placebu (95% CI)
p-hodnota
Celkové PANSS (MMRM)
RGH-MD-16 (n=711)
Placebo
97,3 ± 9,22
–13,29 (1,82)
—
—
Kariprazin 1,5 mg/den
97,1 ± 9,13
–21,27 (1,77)
–7,97 (–12,94; –3,01)
0,0017
Kariprazin 3 mg/den
97,2 ± 8,66
–21,45 (1,74)
–8,16 (–13,09; –3,22)
0,0013
Kariprazin 4,5 mg/den
96,7 ± 9,01
–23,77 (1,74)
–10,48 (–15,41; –5,55)
< 0,0001
Risperidon 4 mg/den
98,1 ± 9,50
–29,27 (1,74)
–15,98 (–20,91; –11,04)
< 0,0001*
RGH-MD-04 (n=604)
Placebo
96,5 ± 9,1
–14,3 (1,5)
—
—
Kariprazin 3 mg/den
96,1 ± 8,7
–20,2 (1,5)
–6,0 (–10,1; –1,9)
0,0044
Kariprazin 6 mg/den
95,7 ± 9,4
–23,0 (1,5)
–8,8 (–12,9; –4,7)
< 0,0001
Aripiprazol 10 mg/den
95,6 ± 9,0
–21,2 (1,4)
–7,0 (–11,0; –2,9)
0,0008*
RGH-MD-05 (n=439)
Placebo
96,6 ± 9,3
–16,0 (1,6)
—
—
Kariprazin 3 až 6 mg/den
96,3 ± 9,3
–22,8 (1,6)
–6,8 (–11,3; –2,4)
0,0029
Kariprazin 6 až 9 mg/den
96,3 ± 9,0
–25,9 (1,7)
–9,9 (–14,5; –5,3)
< 0,0001
CI = interval spolehlivosti (confidence interval); ITT = analýza podle původního léčebného záměru (intent to treat); průměrná hodnota LS = průměrná hodnota metodou nejmenších čtverců (least squares mean); PANSS = škála hodnocení pozitivních a negativních symptomů (Positive and negative syndrome scale).
* v porovnání s placebem
Účinnost při dlouhodobém užívání
Účinnost kariprazinu v udržení antipsychotického účinku byla hodnocena v randomizované dlouhodobé studii s vysazením léku. Celkem 751 pacientů s akutními symptomy schizofrenie dostávalo kariprazin v dávce 3-9 mg/den po dobu 20 týdnů, z toho 337 dostávalo kariprazin v dávce 3 nebo 6 mg/den. Stabilizovaní pacienti byli poté randomizováni do skupiny s fixními dávkami kariprazinu 3 nebo 6 mg (n=51) nebo s placebem (n=51), a to v dvojitě zaslepeném režimu po dobu 72 týdnů. Primárním ukazatelem účinnosti studie byla doba do nástupu relapsu. Do konce studie došlo
k relapsu symptomů schizofrenie u 49,0 % pacientů léčených placebem oproti 21,6 % pacientů léčených kariprazinem. Doba do nástupu relapsu (92 dní oproti 326 dnům - na základě 25. percentilu) byla proto významně delší ve skupině léčené kariprazinem než ve skupině s placebem (p=0,009).
Účinnost na převládající negativní symptomy u schizofrenie
Účinnost kariprazinu v léčbě převládajících negativních symptomů u schizofrenie byla studována
ve 26týdenní, multicentrické, dvojitě zaslepené a aktivně kontrolované klinické studii. Byl studovaný kariprazin (rozmezí dávek 3-6 mg, cílová dávka 4,5 mg) v porovnání s risperidonem (rozmezí dávek 3-6 mg, cílová dávka 4 mg) v léčbě pacientů s trvale převládajícími negativními symptomy schizofrenie (n=461). Celkem 86 % pacientů bylo starších než 55 let, 54 % pacientů byli muži.
Trvale převládající negativní symptomy byly definovány jako symptomy trvající po dobu alespoň 6 měsíců s vysokou úrovní negativních symptomů a s nízkou úrovní pozitivních symptomů [(skóre škály PANNS pro negativní symptomy ≥ 24 a pro minimálně 2 ze 3 položek škály PANNS skóre ≥ 4 (N1: oploštělý afekt, N4: sociální stažení a N6: snížená spontaneita) a skóre škály PANNS pro pozitivní symptomy ≤ 19]. Pacienti se sekundárními negativními symptomy, jako středně těžkými až těžkými depresivními symptomy a s klinicky relevantními parkinsonskými symptomy (EPS), byli ze studie vyloučeni.
Ve skupinách pacientů léčených kariprazinem i risperidonem bylo zjištěno statisticky významné zlepšení u změny z výchozího stavu pro primární parametr účinnosti, skóre škály PANNS pro negativní symptomy (PANNS-FSNS) (p<0,001). Nicméně od 14. týdne dále byl pozorovaný statisticky významný rozdíl (p=0,002) ve prospěch kariprazinu ve srovnání s risperidonem (tabulka 3). Ve skupinách pacientů léčených kariprazinem i risperidonem bylo prokázáno statisticky významné zlepšení ve změně oproti výchozí hodnotě u sekundárního parametru účinnosti, v celkovém skóre ve škále osobní a sociální výkonnosti (PSP, Personal and social performance) (p<0,001). Nicméně statisticky významný rozdíl (p<0,001) ve prospěch kariprazinu ve srovnání s risperidonem byl pozorovaný od 10. týdne dále (tabulka 3). Rozdíly v hodnocení celkového klinického dojmu – ve škále závažnost (p=0,005) a zlepšení (p<0,001), stejně jako ve škále PANSS-FSNS (PANSS FSNS
≥30% zlepšení ve 26. týdnu; p=0,003) podporují nálezy v oblasti primárních a sekundárních parametrů účinnosti.
Tabulka 3 Souhrn výsledků studie RGH-188-005
Parametr účinnosti
Kariprazin LS mean
Risperidon LS mean
Očekávaný rozdíl vléčbě
95% CI
p-hodnota
PANSS-FSNS výchozíhodnota
27,8
27,5
-
-
-
PANSS -FSNS ve 26. týdnu
18,5
19,6
-
-
-
PANSS-FSNS změna od výchozí hodnoty (CfB) do26. týdne
-8,9
-7,4
-1,5
0,002
PSP celkem výchozí hodnota
48,8
48,2
-
-2,4; -0,5
-
PSP celkem ve 26. týdnu
64,0
59,7
-
-
-
PSP celkem změna od výchozí hodnoty (CfB) do26. týdne
14,3
9,7
4,6
2,7; 6,6
<0,001
LS mean = průměrná hodnota metodou nejmenších čtverců
CfB (change from baseline) = změna od výchozí hodnoty
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s kariprazinem u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v léčbě schizofrenie. Informace o použití u dětí viz bod
4.2
.
⚠️ Upozornění
Sebevražedné myšlenky a chování
Výskyt sebevražedného chování (sebevražedné myšlenky, pokus o sebevraždu a dokonaná sebevražda) je vlastní psychotickým onemocněním a obecně bývá hlášen časně po zahájení nebo po změně antipsychotické léčby. Antipsychotická léčba má být provázena důkladnou kontrolou vysoce rizikových pacientů.
Akatizie, neklid
Akatizie a neklid jsou často se vyskytující nežádoucí účinky antipsychotik. Akatizie je porucha pohybu, která se vyznačuje pocitem vnitřního neklidu a neodolatelnou potřebou být neustále v pohybu a také činnostmi jako je kolébání se při stání nebo sezení, zvedání nohou jako při pochodu na místě a opakované křížení nohou při sezení. Vzhledem k tomu, že kariprazin způsobuje akatizii a neklid, má se používat s opatrností u pacientů, kteří mají sklon k akatizii nebo kteří již symptomy akatizie vykazují. Akatizie se vyvíjí brzy po zahájení léčby. Proto je v první fázi léčby potřeba pečlivé sledování. Prevence zahrnuje pomalou titraci směrem nahoru; léčebná opatření zahrnují pomalou titraci kariprazinu směrem dolů nebo léčivý přípravek k potlačení extrapyramidových symptomů (EPS). Dávka může být upravena na základě individuální odpovědi a snášenlivosti (viz bod
4.8
).
Tardivní dyskineze
Tardivní dyskineze je syndrom sestávající z potenciálně ireverzibilních, rytmických, mimovolních, pohybů, převážně jazyka a/nebo obličeje, které se mohou vyvinout u pacientů léčených antipsychotiky. Pokud se u pacienta léčeného kariprazinem objeví známky a příznaky tardivní dyskineze, je třeba zvážit přerušení léčby.
Parkinsonova choroba
Pokud jsou pacientovi s Parkinsonovou chorobou předepsána antipsychotika, může dojít k exacerbaci základního onemocnění nebo ke zhoršení symptomů Parkinsonovy choroby. Při předepisování kariprazinu pacientům s Parkinsonovou chorobou má lékař zvážit rizika léčby oproti jejím přínosům.
Oční symptomy/katarakta
V předklinických studiích s kariprazinem byla detekována u psů opacita čočky/katarakta (viz body
4.8
a 5.3). Nicméně příčinná souvislost mezi změnami na čočce/kataraktami pozorovanými ve studiích u člověka a užíváním kariprazinu nebyla stanovena. Přesto je třeba pacienty, u kterých se rozvinou symptomy potenciálně související s kataraktou, odeslat na oftalmologické vyšetření a přehodnotit u nich pokračování v léčbě.
Neuroleptický maligní syndrom (NMS)
V souvislosti s léčbou antipsychotiky byl hlášen potenciálně fatální komplex příznaků označovaný jako NMS. NMS se klinicky manifestuje hyperpyrexií, svalovou rigiditou, zvýšením hladin sérové kreatinfosfokinázy, alterací duševního stavu a projevy instability autonomního nervového systému (nepravidelný tep nebo krevní tlak, tachykardie, profuzní pocení a srdeční arytmie). Mezi další známky může patřit myoglobinurie (rhabdomyolýza) a akutní selhání ledvin. Pokud se u pacienta objeví známky a příznaky příznačné pro NMS nebo nevysvětlitelná vysoká horečka bez dalších klinických projevů NMS, musí být podávání kariprazinu neprodleně přerušeno.
Epileptické záchvaty a křeče
U pacientů, kteří mají v anamnéze epileptické záchvaty nebo stavy, které mohou potenciálně snižovat práh pro vznik záchvatů, se má kariprazin používat s opatrností.
Starší pacienti s demencí
Kariprazin nebyl studován u starších pacientů s demencí a vzhledem ke zvýšenému riziku celkové mortality není doporučeno léčit starší pacienty s demencí.
Riziko cerebrovaskulárních příhod (CMP)
V randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studiích s atypickými antipsychotiky u pacientů s demencí bylo pozorováno přibližně 3násobně zvýšené riziko CMP. Mechanismus vzniku zvýšeného rizika není známý. Zvýšené riziko nelze vyloučit u jiných antipsychotik nebo u jiné populace pacientů. Kariprazin se má používat s opatrností u pacientů s rizikovými faktory pro cévní mozkovou příhodu.
Kardiovaskulární onemocnění
Změny krevního tlaku
Kariprazin může způsobit ortostatickou hypotenzi stejně jako hypertenzi (viz bod
4.8
). Kariprazin je třeba používat s opatrností u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním predisponujícím ke změnám krevního tlaku. Je třeba monitorovat krevní tlak.
Změny na elektrokardiogramu (EKG)
U pacientů léčených antipsychotiky může dojít k prodloužení intervalu QT.
V klinické studii navržené za účelem hodnocení prodloužení intervalu QT nebylo u kariprazinu
v porovnání s placebem detekováno prodloužení intervalu QT (viz bod
5.1
). Z klinických studií
s kariprazinem bylo hlášeno jen několik nezávažných případů prodloužení intervalu QT (viz bod
4.8
). Proto je třeba kariprazin používat s opatrností u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním
nebo u pacientů s prodloužením intervalu QT v rodinné anamnéze a u pacientů léčených jinými
léčivými přípravky, které mohou vyvolat prodloužení intervalu QT (viz bod
5.1
).
Venózní tromboembolismus (VTE)
V souvislosti s užíváním antipsychotik byly hlášeny případy VTE. Protože se u pacientů léčených antipsychotiky často projevují získané rizikové faktory pro VTE, mají být zjištěny všechny možné rizikové faktory pro VTE před léčbou kariprazinem a během ní a mají být provedena preventivní opatření.
Hyperglykemie a diabetes mellitus
U pacientů s diagnózou diabetes mellitus nebo u pacientů s rizikovými faktory pro diabetes mellitus (např. obezita, diabetes v rodinné anamnéze), u kterých začíná léčba atypickými antipsychotiky, je třeba monitorovat hladiny glukózy v séru. V klinických studiích s kariprazinem byly hlášeny nežádoucí účinky související s glukózou (viz bod
5.1
).
Změny tělesné hmotnosti
V souvislosti s užíváním kariprazinu bylo pozorováno významné zvýšení tělesné hmotnosti. U pacientů je třeba pravidelně sledovat jejich tělesnou hmotnost (viz bod
4.8
).
Současná léčba středně silnými inhibitory CYP3A4
Současné podávání kariprazinu se středně silnými inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšení celkové expozice kariprazinu. Doporučuje se monitorovat individuální odpověď a snášenlivost, v případě potřeby může být dávka kariprazinu z důvodu potenciálního zvýšení expozice (dočasně) snížena (viz bod
4.5
).
Pomocné látky se známým účinkem
Tento přípravek obsahuje sodnou sůl karboxymethylškrobu (typ A) a natrium-stearyl-fumarát.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě dispergovatelné v ústech, to znamená, že je v podstatě bez sodíku.