Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika, antipsychotika. ATC kód: N05AE05
Mechanismus účinku
Lurasidon je selektivní blokátor s dopaminovým a monoaminergním účinkem. Lurasidon má silnou vazbu na dopaminergní D2 a serotonergní 5-HT2A a 5-HT7 receptory s vysokou vazební afinitou 0,994 nmol, 0,47, resp. 0,495 nmol. Je současně blokátorem α2c-adrenergních receptorů a α2a-adrenergních receptorů s vazební afinitou 10,8, resp. 40,7 nmol. Lurasidon rovněž vykazuje částečný agonismus na receptoru 5HT-1A s vazební afinitou 6,38 nmol. Lurasidon se neváže na histaminergní nebo muskarinové receptory.
Mechanismus účinku slabého aktivního metabolitu lurasidonu ID-14283 je podobný jako mechanismus lurasidonu.
Dávky lurasidonu v rozmezí od 9 do 74 mg podávané zdravým dobrovolníkům vedly ke snížení vazby 11C- raklopridu, ligandu receptoru D2/D3, v nucleus caudatus, putamen a striatum ventrale závislému na dávce, jak bylo zjištěno pozitronovou emisní tomografií.
Farmakodynamické účinky
V hlavních klinických studiích účinnosti byl lurasidon podáván v dávkách v rozmezí 37 – 148 mg.
Klinická účinnost
Účinnost lurasidonu v léčbě schizofrenie byla prokázána v pěti multicentrických, placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených, 6týdenních studiích u pacientů, kteří splnili kritéria Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fourth Edition (DSM-IV), (Diagnostická a statistická příručka pro duševní poruchy, (čtvrté vydání, DSM-IV) pro schizofrenii. Dávky lurasidonu, které se měnily v průběhu pěti klinických hodnocení, se pohybovaly od 37 do 148 mg, podávané jednou denně. V krátkodobých hodnoceních byl definován primární cílový parametr účinnosti jako průměrná změna od výchozího stavu do 6. týdne celkového skóre na stupnici pozitivního a negativního syndromu (PANSS), což je validovaný soupis více položek skládající se z pěti faktorů pro hodnocení pozitivních příznaků, negativních příznaků, dezorganizovaných myšlenek, nekontrolovaného nepřátelství/vzrušení a úzkosti/deprese. Lurasidon prokázal superiorní účinnost v porovnání s placebem ve studiích fáze III (viz tabulka 2). Lurasidon prokázal významné oddělení od placeba již od 4. dne. Kromě toho byl lurasidon superiorní vůči placebu na stupnici předem definovaných sekundárních cílových parametrů Clinical Global Impression – Severity (CGI-S) (celkový klinický dojem – závažnost). Účinnost byla rovněž potvrzena v sekundární analýze odezvy na léčbu (definované jako pokles o ≥ 30 % vůči výchozímu stavu celkového skóre PANSS).
Tabulka 3: Studie schizofrenie u dospělých: Celkové skóre na stupnici pozitivního a negativního syndromu u schizofrenie (PANSS) - změna vůči výchozímu stavu do 6. týdne - MMRM pro studie D1050229, D1050231 a D1050233: Analýza množiny se záměrem léčit (intent-to-treat)
Statistika studie
Placebo
Dávka lurasidonu (b)
Aktivní kontrola (a)
37 mg
74 mg
111 mg
148 mg
Studie D1050229
n=124
n=121
n=118
n=123
---
---
Výchozí průměr(SD)
96,8 (11,1)
96,5 (11,6)
96,0 (10,8)
96,0 (9,7)
---
---
LS průměrná změna (SE)
-17,0 (1,8)
-19,2 (1,7)
-23,4 (1,8)
-20,5 (1,8)
---
---
Rozdíl léčby oproti placebu
Odhad (SE)
---
-2,1 (2,5)
-6,4 (2,5)
-3,5 (2,5)
---
---
p-hodnota
---
0,591
0,034
0,391
---
---
Studie D1050231
n=114
n=118
---
n=118
---
n=121
Výchozí průměr(SD)
95,8 (10,8)
96,6 (10,7)
---
97,9 (11,3)
---
96,3 (12,2)
LS průměrná změna (SE)
-16,0 (2,1)
-25,7 (2,0)
---
-23,6 (2,1)
---
-28,7 (1,9)
Rozdíl léčby oproti placebu
Odhad (SE)
---
-9,7 (2,9)
---
-7,5 (3,0)
---
-12,6 (2,8)
p-hodnota
---
0,002
---
0,022
---
<0,001
Studie D1050233
n=120
---
n=125
---
n=121
n=116
Výchozí průměr(SD)
96,6 (10,2)
---
97,7 (9,7)
---
97,9 (11,8)
97,7 (10,2)
LS průměrná změna (SE)
-10,3 (1,8)
---
-22,2 (1,8)
---
-26,5 (1,8)
-27,8 (1,8)
Rozdíl léčby oproti placebu
Odhad (SE)
---
---
-11,9 (2,6)
---
-16,2 (2,5)
-17,5 (2,6)
p-hodnota
---
---
<0,001
---
<0,001
<0,001
Olanzapin 15 mg ve studii D1050231, kvetiapin s prodlouženým uvolňováním (XR) 600 mg ve studii D1050233. n je počet pacientů na modelový odhad.
p-hodnoty pro lurasidon oproti placebu byly upraveny pro vícenásobná srovnání. p-hodnoty pro olanzapin a kvetiapin
XR oproti placebu upraveny nebyly.
V krátkodobých studiích nebyla pozorována žádná konsistentní korelace odpovědi na dávku.
Dlouhodobá udržovací účinnost lurasidonu (při dávkách v rozmezí 37 až 148 mg lurasidonu jednou denně) byla prokázána ve 12měsíčním hodnocení noninferiority s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním (200 až 800 mg jednou denně). V době do relapsu schizofrenie byl lurasidon vůči kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním noninferiorní. Lurasidon vykazoval malé zvýšení tělesné hmotnosti a indexu tělesné hmotnosti (průměr (SD) od výchozího stavu do 12. měsíce: 0,73 (3,36) kg, resp. 0,28 (1,17) kg/m
2
) v porovnání s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním (1,23 (4,56) kg, resp. 0,45 (1,63) kg/m
2
). Celkově měl lurasidon zanedbatelný vliv na tělesnou hmotnost a jiné metabolické parametry včetně hladin celkového cholesterolu, triacylglycerolů a glukózy.
V dlouhodobé studii bezpečnosti užívali klinicky stabilní pacienti lurasidon v dávkách 37-111 mg nebo risperidon 2-6 mg. V této studii byla míra relapsů za 12měsíční období 20 % u lurasidonu a 16 % u risperidonu. Rozdíl se blížil, avšak nedosáhl, statistické významnosti.
V dlouhodobém hodnocení určeném k vyhodnocení udržovacího účinku byla léčba lurasidonem účinnější než placebo v udržování příznaků pod kontrolou a oddálení relapsu schizofrenie. Pacienti, kteří prodělali akutní epizodu a byli klinicky stabilní na léčbě lurasidonem po dobu nejméně 12 týdnů, byli poté randomizováni dvojitě zaslepeným způsobem tak, aby buď nadále užívali lurasidon, nebo placebo do doby, než zaznamenají relaps příznaků schizofrenie. Primární analýza času do relapsu, v níž pacienti, kteří vysadili léčbu bez relapsu, byli vytříděni v okamžiku vysazení, ukázala, že pacienti užívající lurasidon vykazují významně delší čas do relapsu ve srovnání s pacienty užívajícími placebo (p=0,039).
Odhad pravděpodobnosti relapsu v 28. týdnu podle Kaplana-Meiera byl 42,2 % u lurasidonu a 51,2 % u placeba. Pravděpodobnost ukončení léčby z jakékoli příčiny v 28. týdnu byla 58,2 % u lurasidonu a 69,9 % u placeba (p=0,072).
Pediatrická populace
Schizofrenie
Účinnost lurasidonu byla stanovena v 6týdenní, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u dospívajících (13 až 17 let), kteří splnili kritéria DSM-IV-TR pro schizofrenii (n=326). Pacienti byli randomizováni k užívání jedné ze dvou fixních dávek lurasidonu (37 nebo 74 mg/den), nebo placeba.
Primárním nástrojem hodnocení používaným k hodnocení psychiatrických známek a příznaků byl dotazník PANSS. Klíčovým sekundárním nástrojem byl dotazník CGI-S.
V obou dávkových skupinách byl lurasidon v 6. týdnu lepší ve snižování skóre PANSS a CGI-S než placebo.
V průměru dávka 74 mg/den neposkytla další přínos ve srovnání s dávkou 37 mg/den.
Výsledky primární účinnosti jsou uvedeny v tabulce 4.
Tabulka 4: Výsledky primární účinnosti (celkové skóre PANSS) – změna vůči výchozímu stavu do 6. týdne – MMRM pro studii schizofrenie u dospívajících D1050301: Analýza množiny se záměrem léčit (intent- to-treat)
Statistika studie
Placebo
Dávka lurasidonu (a)
37 mg
74 mg
Studie D1050301
n=112
n=108
n=106
Výchozí průměr (SD)
92,8 (11,08)
94,5 (10,97)
94,0 (11,12)
LS průměrná změna (SE)
-10,5 (1,59)
-18,6 (1,59)
-18,3 (1,60)
Rozdíl léčba vs. placebo
Odhad (SE)
---
-8,0 (2,21)
-7,7 (2,22)
p-hodnota
---
0,0006
0,0008
n je počet pacientů na modelový odhad.
(a) p-hodnoty pro lurasidon oproti placebu byly upraveny pro vícenásobná srovnání.
Zlepšení skóre CGI-S v 6. týdnu se významně lišila od placeba pro léčebné skupiny s lurasidonem 74 mg/den (- 0,42 ± 0,130, upravené p = 0,0015) i lurasidonem 37 mg/den (-0,47 ± 0,130, upravené p = 0,0008).
104týdenní prodloužená studie (studie D1050302) byla navržena k hodnocení dlouhodobé bezpečnosti, snášenlivosti a účinnosti flexibilně podávaného lurasidonu (18,5; 37; 55,5 nebo 74 mg/den) u pediatrických pacientů, kteří dokončili 6týdenní období léčby ve třech předcházejících studiích různých indikací. Níže jsou uvedeny pouze výsledky pro 271 pacientů se schizofrenií, kteří byli zařazeni ze studie D1050301. Z toho 186 pacientů (68,6 %) dokončilo 52 týdnů a 156 (57,6 %) pacientů dokončilo 104 týdnů flexibilního dávkování 18,5 až 74 mg/den lurasidonu.
U pacientů, kteří pokračovali ze studie D1050301, byla průměrná změna (95% IS) v celkovém skóre PANSS od výchozí hodnoty DB -26,5 (-28,5, -24,5) ve 28. týdnu LOCF, -28,2 (-30,2, - 26.2) v 52. týdnu LOCF a -29,5 (- 31,8, -27,3) ve 104. týdnu LOCF / cílový parametr po OL, a průměrná změna (95% IS) z výchozího stavu OL byla -9,2 (-11,1, -7,2) ve 28. týdnu LOCF, -10,8 (-13,0, -8,7), v 52. týdnu LOCF a -12,2 (-14,5, -9,8) v 104.
týdnu LOCF / cílový parametr po OL. Bipolární deprese
Krátkodobá účinnost lurasidonu byla studována v 6týdenní multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u dětí a dospívajících pacientů (ve věku 10–17 let), kteří splňovali kritéria Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch, páté vydání (DSM-V) pro epizodu deprese spojené s bipolární poruchou typu I, s rychlým střídáním epizod (cyklováním) nebo bez něj a bez psychotických symptomů (n = 350). Pacienti byli randomizováni pro podávání flexibilních dávek 18–74 mg lurasidonu jednou denně, nebo placeba.
Primární cílový parametr účinnosti byl definován jako průměrná změna od výchozího stavu do týdne 6 podle celkového skóre revidované škály pro hodnocení deprese u dětí (CDRS-R). Klíčovým sekundárním cílovým parametrem bylo skóre deprese podle celkového klinického dojmu – bipolární verze, závažnost onemocnění (CGI-BP-S). U těchto cílových parametrů byly u celkové hodnocené populace prokázány statisticky významné rozdíly ve prospěch lurasidonu oproti placebu počínaje týdnem 2. Ty byly zachovány při každé studijní návštěvě až do konce studie. U mladších pacientů (do 15 let) však nebyl splněn primární cílový parametr a klíčový sekundární parametr účinnosti. Průměrná změna LS adjustovaná na placebo (95% IS) od výchozího stavu do týdne 6 LOCF v celkovém skóre CDRS-R ve skupině s lurasidonem byla -1,8 (-5,6; 2,0) u pacientů ve věku 10 až 14 let a -8,6 (-12,4; -4,8) u pacientů ve věku 15 až 17 let (tabulka 5).
Bezpečnostní profil lurasidonu u dětí zahrnutých do této krátkodobé studie je celkově v souladu s tím, co bylo pozorováno při léčbě dospělých v rámci schválené indikace. U pediatrických pacientů byly však pozorovány rozdíly v četnosti nejběžněji se vyskytujících nežádoucích účinků u nauzey (velmi časté), průjmu (časté) a snížené chuti k jídlu (časté) v porovnání s dospělými (časté, není známo a méně časté, v uvedeném pořadí).
Tabulka 5: Pediatrická studie bipolární deprese: Celkové skóre revidované škály pro hodnocení deprese u dětí (CDRS-R) a skóre deprese podle celkového klinického dojmu – bipolární verze, závažnost onemocnění (CGI-BP-S) (deprese) – změna od výchozího stavu do týdne 6 – MMRM pro studii D1050326: Analýza množiny se záměrem léčit (intent-to-treat)
Parametry
Statistika studie
Placebo
Dávka lurasidonu 18,5-74 mg (a) (b)
Primární cílový parametr: Celkové skóre CDRS-R
n=170
n=173
Výchozí stav, průměrnáhodnota (SD)
58,6 (8,26)
59,2 (8,24)
Průměrná změna LS (SE)
-15,3 (1,08)
-21,0 (1,06)
Rozdíl léčba vs. placebo
Odhad (SE; 95% CI)
--
-5,7 (1,39; -8,4 až -3,0)
p-hodnota
--
<0,0001
Klíčový sekundární cílový parametr: Skóre deprese dle CGI-BP-S
n=170
n=173
Výchozí stav, průměrnáhodnota (SD)
4,5
4,6
Průměrná změna LS (SE)
-1,05 (0,087)
-1,49 (0,085)
Rozdíl léčba vs. placebo
Odhad (SE; 95% CI)
--
-0,44 (0,112; -0,66 až -0,22)
p-hodnota
--
<0,0001
n je počet osob.
p-hodnoty pro lurasidon vs. placebo byly přizpůsobeny mnohonásobnému porovnávání.
Dávky lurasidonu ve výši 18,5; 37; 55,5; 74 mg jsou ekvivalentní množství 20, 40, 60 a 80 mg lurasidon- hydrochloridu.
⚠️ Upozornění
Během léčby antipsychotiky může dojít ke zlepšení klinického stavu pacienta za několik dnů až několik týdnů. Pacienty je během tohoto období nutné pečlivě sledovat.
Sebevražedné chování
Výskyt sebevražedného chování je vlastní psychotickým onemocněním a v některých případech byl hlášen časně po zahájení antipsychotické terapie nebo po její změně. Antipsychotickou terapii je zapotřebí doplnit pečlivým sledováním vysoce rizikových pacientů.
Parkinsonova choroba
Pokud jsou antipsychotika předepsána pacientům s Parkinsonovou chorobou, mohou zhoršit základní příznaky parkinsonismu. Lékaři proto mají při předepisování lurasidonu pacientům s Parkinsonovou chorobou zvážit rizika a očekávané přínosy léčby.
Extrapyramidové příznaky (EPS)
Léčivé přípravky s vlastnostmi antagonistů dopaminergních receptorů jsou spojovány s výskytem extrapyramidových nežádoucích účinků včetně rigidity, třesu, maskovitého obličeje, dystonie, nadměrné tvorby slin, skleslého držení těla a abnormální chůze. V placebem kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů se schizofrenií byl po léčbě lurasidonem v porovnání s placebem zaznamenán vyšší výskyt EPS.
Tardivní dyskineze
Léčivé přípravky s vlastnostmi antagonistů dopaminergních receptorů jsou spojovány s rozvojem tardivní dyskineze charakterizované rytmickými mimovolními pohyby, především jazyka a/nebo obličeje. Jestliže se objeví známky a příznaky tardivní dyskineze, je třeba zvážit přerušení podávání všech antipsychotik, včetně lurasidonu.
Kardiovaskulární poruchy/prodloužení intervalu QT
Při předepisování lurasidonu u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním nebo s prodlouženým intervalem QT v rodinné anamnéze, s hypokalemií a při současném užívání s jinými léčivými přípravky, o nichž je známo, že mohou mít vliv na prodloužení OT intervalu, je zapotřebí postupovat s opatrností.
Epileptické záchvaty
Lurasidon je nutné používat s opatrností u pacientů, kteří mají v anamnéze epileptické záchvaty nebo jiná onemocnění, jež potenciálně snižují práh vzniku záchvatů.
Neuroleptický maligní syndrom (NMS)
Při léčbě lurasidonem byl hlášen neuroleptický maligní syndrom projevující se hypertermií, svalovou rigiditou, autonomní nestabilitou, poruchami vědomí a zvýšenými sérovými hladinami kreatinfosfokinázy. Další známky mohou zahrnovat myoglobinurii (rhabdomyolýzu) a akutní selhání ledvin. V tomto případě je nutné lurasidon vysadit.
Starší pacienti s demencí
Lurasidon nebyl studován u starších pacientů trpících demencí. Celková mortalita
V metaanalýze 17 kontrolovaných klinických studií měli starší pacienti trpící demencí, léčení jinými atypickými antipsychotiky, včetně risperidonu, aripiprazolu, olanzapinu a kvetiapinu, zvýšené riziko mortality ve srovnání s placebem.
Cévní mozková příhoda
V randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studiích u populace pacientů s demencí, léčené některými atypickými antipsychotiky, včetně risperidonu, aripiprazolu a olanzapinu, bylo zjištěno přibližně 3násobné zvýšení rizika cerebrovaskulárních nežádoucích účinků. Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze vyloučit ani u jiných antipsychotik nebo jiné populace pacientů. Lurasidon se musí používat s opatrností u starších pacientů s demencí, kteří mají rizikové faktory pro výskyt cévní mozkové příhody.
Žilní tromboembolismus
V souvislosti s užíváním antipsychotických léčivých přípravků byly hlášeny případy žilního tromboembolismu
(venous thromboembolism, VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny
získané rizikové faktory pro VTE, mají být před a během léčby lurasidonem tyto rizikové faktory identifikovány a následně mají být uplatněna preventivní opatření.
Hyperprolaktinemie
Lurasidon zvyšuje hladiny prolaktinu kvůli antagonismu vůči dopaminergním receptorům D2. Pacienty je nutno upozornit na známky a příznaky zvýšené hladiny prolaktinu, jako je gynekomastie, galaktorea, amenorea a erektilní dysfunkce. Pacientům je třeba doporučit, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zjistí jakékoli známky a příznaky.
Zvýšení tělesné hmotnosti
Při užívání atypických antipsychotik bylo pozorováno zvýšení tělesné hmotnosti. Doporučuje se klinické sledování tělesné hmotnosti.
Hyperglykémie
V klinických studiích s lurasidonem byly hlášeny vzácné případy nežádoucích účinků souvisejících s hladinou glukózy, např. zvýšení hladiny glukózy v krvi. U pacientů s diabetem a u pacientů s rizikovými faktory pro vznik diabetu mellitu se doporučuje vhodné klinické sledování.
Ortostatická hypotenze/synkopa
Lurasidon může způsobit ortostatickou hypotenzi, pravděpodobně kvůli svému antagonismu vůči α1- adrenergnímu receptoru. Sledování ortostatických vitálních funkcí je nutné vzít v úvahu u pacientů, kteří jsou citliví na hypotenzi.
Interakce s grapefruitovou šťávou
Během léčby lurasidonem je zapotřebí nepožívat grapefruitovou šťávu (viz bod
4.5
).
Serotoninový syndrom
Současné podávání přípravku Isaq a dalších serotonergních látek, jako jsou buprenorfin/opioidy, inhibitory MAO, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI) nebo tricyklická antidepresiva, může vést k serotoninovému syndromu, potenciálně život ohrožujícímu stavu (viz bod
4.5
).
Pokud je souběžná léčba jinými serotonergními látkami klinicky odůvodněná, doporučuje se pečlivé sledování pacienta, zejména během zahájení léčby a zvyšování dávek.
Příznaky serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny psychického stavu, autonomní nestabilitu, neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální příznaky. Pokud existuje podezření na serotoninový syndrom, je třeba zvážit snížení dávky nebo přerušení léčby v závislosti na závažnosti příznaků.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě
„bez sodíku“.