🩺 Headache

## Přehled Bolest hlavy (ICD-10: R51) je jednou z nejčastějších bolestivých obtíží na celém světě. Obecně je definována jako jakákoli bolest v oblasti hlavy nebo horní části krku a může se pohybovat od mírné, tupé bolesti až po závažnou, invalidizující epizodu narušující každodenní život. Podle studie Global Burden of Disease se tenzní bolest hlavy a migréna řadí mezi deset nejčastějších příčin invalidity celosvětově a postihují více než 3 miliardy osob ročně [1]. Jen ve Spojených státech amerických tvoří bolesti hlavy přibližně 2 % všech návštěv pohotovosti a jsou čtvrtým nejčastějším důvodem, proč dospělí vyhledávají praktického lékaře. Lidé vyhledávají informace o bolesti hlavy z několika důvodů: chtějí zjistit, zda je jejich bolest hlavy „normální" nebo zda jde o příznak něčeho závažného, hledají účinné strategie samoléčby a rozhodují se, zda je třeba navštívit lékaře. Protože diferenciální diagnostika bolesti hlavy sahá od benigní tenzní bolesti hlavy po život ohrožující stavy, jako je subarachnoidální krvácení, je nezbytné mít k dispozici přesné, na důkazech založené informace. Tento článek poskytuje komplexní, klinicky recenzovaný přehled bolesti hlavy — včetně běžných příčin, varovných příznaků (red flags), režimových opatření, volně prodejných a předepisovaných léků, relevantních laboratorních vyšetření, zvláštních skupin pacientů a jasných pokynů, kdy eskalovat péči. ## Běžné příčiny Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy, 3. vydání (ICHD-3), rozděluje bolesti hlavy na primární (bez základní strukturální příčiny) a sekundární (způsobené jiným onemocněním) [2]. Níže jsou uvedeny nejčastější příčiny, seřazené přibližně podle prevalence. ### Primární bolesti hlavy **1. Tenzní bolest hlavy (TTH)** TTH je nejčastější primární bolest hlavy, postihující až 78 % běžné populace v určitém období života. Bolest je typicky oboustranná, tlaková nebo svíravá („jako obruč"), mírné až středně těžké intenzity a trvá 30 minut až několik dní. Patofyziologie není plně objasněna, ale předpokládá se, že u epizodické formy se podílí periferní myofasciální nocicepce (bolestivost perikraniálních svalů) a u chronické formy centrální senzitizace bolestivých drah [3]. Stres, špatné držení těla, spánkový deficit a únava očí jsou časté spouštěče. **2. Migréna** Migréna postihuje přibližně 12–15 % dospělých a je třikrát častější u žen než u mužů. Je charakterizována středně těžkou až těžkou jednostrannou, pulzující bolestí trvající 4–72 hodin, často doprovázenou nauzeou, zvracením, fotofobií a fonofobií. Přibližně jedna třetina pacientů s migrénou zažívá auru — přechodné zrakové, senzorické nebo řečové poruchy předcházející bolesti hlavy. Současné chápání patofyziologie migrény se soustředí na kortikální šířící se depresi (u aury) a aktivaci trigeminovaskulárního systému, přičemž klíčovou roli v signalizaci bolesti hraje peptid příbuzný genu pro kalcitonin (CGRP) [2]. **3. Cluster headache (clusterová bolest hlavy)** Clusterová bolest hlavy je méně častá (prevalence ~0,1 %), ale extrémně intenzivní. Projevuje se přísně jednostrannou, orbitální nebo periorbitální bodavou bolestí trvající 15–180 minut, která se vyskytuje v klastrech (sériích) po dobu týdnů až měsíců. Ipsilaterální autonomní příznaky — slzení, konjunktivální injekce, nosní kongesce, ptóza — jsou typickými rysy. Za cirkadiánní a cirkanuální periodicitu je považována aktivace hypotalamu. **4. Bolest hlavy z nadužívání léků (MOH)** MOH vzniká, pokud jsou akutní léky proti bolesti hlavy (analgetika, triptany, opioidy nebo kombinované přípravky) užívány ≥10–15 dní v měsíci po dobu delší než 3 měsíce. Paradoxně samotné léky určené k úlevě od bolesti hlavy udržují cyklus chronické každodenní bolesti hlavy prostřednictvím centrální senzitizace a změněné modulace bolesti. ### Sekundární bolesti hlavy **5. Cervikogenní bolest hlavy** Vznikající ze struktur krční páteře (fasetové klouby, meziobratlové ploténky, horní krční nervové kořeny), cervikogenní bolest hlavy se typicky projevuje jako jednostranná bolest vyzařující z krku do frontální nebo temporální oblasti, často zhoršovaná pohybem krku nebo dlouhotrvající polohou. **6. Sinusová bolest hlavy** Pravá sinusová bolest hlavy je způsobena akutní bakteriální nebo virovou sinusitidou, projevuje se jako tlak a bolest v obličeji nad postiženým vedlejším nosním dutinou, zhoršuje se při předklonu a je doprovázena nosní kongescí, hnisavým výtokem a někdy horečkou. Je důležité upozornit, že mnoho samodiagnostikovaných „sinusových bolestí hlavy" je ve skutečnosti migrén — studie ukazují, že až 88 % pacientů s bolestí hlavy označovanou jako sinusová splňuje kritéria ICHD pro migrénu [2]. **7. Systémové a metabolické příčiny** Bolest hlavy může být sekundární při horečce, dehydrataci, hypoglykémii, hypertenzi (zejména hypertenzní krizi se systolickým tlakem >180 mmHg), anémii, vysazení kofeinu, expozici oxidu uhelnatému nebo virové infekci. V těchto případech léčba základního onemocnění obvykle bolest hlavy odstraní. **8. Závažné intrakraniální příčiny** Ačkoli jsou méně časté, bolest hlavy může signalizovat subarachnoidální krvácení, meningitidu, mozkový nádor, trombózu mozkových žilních splavů, obrovskobuněčnou arteritidu nebo akutní glaukom s uzavřeným úhlem. Tyto stavy vyžadují neodkladné vyšetření. ## VAROVNÉ PŘÍZNAKY (RED FLAGS) Následující varovné příznaky — někdy označované mnemotechnickou pomůckou **SNOOP4** — vyžadují okamžité lékařské vyšetření (pohotovost nebo volání 155/112) [6]: - **„Thunderclap" bolest hlavy (bolest hlavy jako úder hromu)** — náhlá, silná bolest hlavy dosahující maximální intenzity během sekund až jedné minuty (svědčí pro subarachnoidální krvácení, dokud není prokázán opak) - **Nejhorší bolest hlavy v životě** — zejména pokud se liší od předchozích bolestí hlavy - **Nově vzniklá bolest hlavy po 50. roce věku** — vzbuzuje podezření na obrovskobuněčnou arteritidu, ložiskové léze nebo jinou sekundární příčinu - **Bolest hlavy s horečkou, ztuhlostí šíje a vyrážkou** — klasická triáda meningitidy - **Bolest hlavy s neurologickým deficitem** — slabost, znecitlivění, ztráta zraku, poruchy řeči, zmatenost, křeče nebo porucha vědomí - **Bolest hlavy po úrazu hlavy** — i po lehkém, zejména pokud se zhoršuje nebo je doprovázena zvracením či ospalostí - **Bolest hlavy s papilédémem** — otok terče zrakového nervu svědčící pro zvýšený nitrolební tlak - **Progresivní bolest hlavy** zhoršující se v průběhu dnů až týdnů, zejména pokud je horší ráno nebo zhoršovaná Valsalvovým manévrem (kašel, tlačení) - **Bolest hlavy u imunokompromitovaného pacienta** — HIV, transplantace orgánu, chemoterapie - **Bolest hlavy s červeným okem, haló kolem světel a zhoršením zraku** — může ukazovat na akutní glaukom s uzavřeným úhlem - **Nově vzniklá bolest hlavy v těhotenství nebo v šestinedělí** — může signalizovat preeklampsii, trombózu mozkových žilních splavů nebo syndrom zadní reverzibilní encefalopatie (PRES) > **Důležité:** Pokud je přítomen kterýkoli z těchto varovných příznaků, NEPOKOUŠEJTE se o samoléčbu. Okamžitě vyhledejte lékařskou pohotovost. ## Samoléčba v domácím prostředí U mírných až středně těžkých tenzních bolestí hlavy nebo migrén bez varovných příznaků mohou pomoci následující na důkazech založené nefarmakologické strategie: **1. Odpočinek v tiché, tmavé místnosti** Snížení senzorické stimulace (světlo a hluk) je základním krokem při akutní léčbě migrény a může rovněž zmírnit tenzní bolest hlavy. **2. Studený nebo teplý obklad** Přiložení studeného obkladu na čelo nebo spánky na 15–20 minut může zmírnit migrenózní bolest prostřednictvím lokální vazokonstrikce a snížení rychlosti vedení nervů. Někteří jedinci s tenzní bolestí hlavy preferují teplý obklad na krk a ramena k uvolnění napjatých svalů. **3. Dostatečná hydratace** Dehydratace je uznávaným spouštěčem bolesti hlavy. Malá randomizovaná studie prokázala, že zvýšení příjmu vody o 1,5 l/den snížilo intenzitu a trvání bolesti hlavy u jedinců s častými bolestmi hlavy. **4. Zvládání stresu a relaxační techniky** Progresivní svalová relaxace, hluboké dýchání a mindfulness (MBSR) prokázaly přínos ve snižování frekvence a intenzity tenzní bolesti hlavy. Cochranův přehled zjistil, že akupunktura může být rovněž přínosná jako preventivní strategie u tenzní bolesti hlavy [7]. **5. Pravidelná spánková hygiena** Nedostatečný i nadměrný spánek mohou vyvolat bolest hlavy. Obecně se doporučuje udržovat pravidelný spánkový režim (7–9 hodin pro dospělé). **6. Kofein — s mírou** Malé množství kofeinu (např. 65–200 mg, přibližně jeden až dva šálky kávy) může zvýšit analgetický účinek a pomoci zmírnit bolest hlavy. Avšak pravidelný příjem nad 200 mg/den zvyšuje riziko abstinenční bolesti hlavy z vysazení kofeinu a bolesti hlavy z nadužívání léků. **7. Mátový olej** Lokální aplikace 10% roztoku mátového oleje na spánky prokázala v malých studiích snížení intenzity tenzní bolesti hlavy srovnatelně s 1 000 mg paracetamolu. **8. Omezení času u obrazovky a optimalizace ergonomie** Dlouhodobé používání obrazovek a špatné držení těla přispívají k únavě očí a cervikogenní bolesti hlavy. Pravidlo 20-20-20 (každých 20 minut se podívejte na objekt vzdálený 20 stop po dobu 20 sekund) může snížit související bolesti hlavy. ## Volně prodejné léky Volně prodejná analgetika jsou farmakoterapií první volby u epizodické tenzní bolesti hlavy a mírné až středně těžké migrény. Je nezbytné omezit jejich užívání na méně než 10–15 dní v měsíci, aby se předešlo bolesti hlavy z nadužívání léků. | Skupina | Příklad | Typická dávka pro dospělé | Poznámky | |---|---|---|---| | **Acetaminophen (paracetamol)** | Tylenol | 500–1 000 mg každých 4–6 hodin (max. 3 000 mg/den; některé guidelines povolují až 4 000 mg u zdravých dospělých) | Lék první volby u TTH. Vyvarujte se u jaterní insuficience nebo při konzumaci alkoholu (>3 nápoje/den). Cochranův přehled potvrdil účinnost u epizodické TTH (NNT ≈ 10 pro stav bez bolesti za 2 hodiny) [4]. | | **Ibuprofen** (NSAID) | Advil, Motrin | 200–400 mg každých 4–6 hodin (max. 1 200 mg/den OTC) | Účinný u TTH i migrény. Vyvarujte se u renální insuficience, vředové choroby gastroduodena nebo ve třetím trimestru těhotenství. Užívejte s jídlem. | | **Naproxen sodný** (NSAID) | Aleve | 220–440 mg iniciálně, poté 220 mg každých 8–12 hodin (max. 660 mg/den OTC) | Delší trvání účinku než ibuprofen; může být preferován, pokud bolest hlavy má tendenci k recidivě. Stejná GI a renální upozornění jako u ibuprofenu. | | **Kyselina acetylsalicylová** (NSAID/salicylát) | Bayer, Bufferin | 500–1 000 mg každých 4–6 hodin (max. 4 000 mg/den) | Účinná u TTH i migrény. Kontraindikována u dětí a dospívajících (riziko Reyova syndromu). Vyvarujte se u pacientů na antikoagulanciích. | | **Kyselina acetylsalicylová + paracetamol + kofein** | Excedrin Extra Strength | 2 tablety (250 mg ASA/250 mg paracetamol/65 mg kofein) každých 6 hodin (max. 8 tablet/den) | FDA schváleno pro migrénu. Dobře provedená RCT prokázala superioritu nad placebem a jednotlivými složkami u mírné až středně těžké migrény [5]. | > **Upozornění:** NSAID nesou kardiovaskulární (zvýšené riziko IM a CMP při dlouhodobém užívání), gastrointestinální (ulcerace, krvácení) a renální rizika. Paracetamol má hepatotoxické riziko při supraterapeutických dávkách. Vždy si přečtěte příbalový leták a poraďte se s lékárníkem nebo lékařem, pokud užíváte jiné léky. ## Léky na předpis Léčba na předpis je obecně indikována, pokud jsou bolesti hlavy středně těžké až těžké, nereagují na volně prodejné léky, jsou časté (≥4 dny s bolestí hlavy/měsíc u migrény) nebo výrazně zhoršují kvalitu života. ### Akutní (abortivní) terapie | Skupina | Příklad | Typická dávka pro dospělé | Poznámky | |---|---|---|---| | **Triptany** (agonisté 5-HT1B/1D) | Sumatriptan (Imitrex), rizatriptan (Maxalt), eletriptan (Relpax) | Sumatriptan 50–100 mg PO; lze opakovat za 2 hodiny (max. 200 mg/den) | Léky první volby u středně těžké až těžké migrény. Kontraindikovány u nekontrolované hypertenze, ICHS, CMP v anamnéze. Předepisuje praktický lékař, neurolog [5]. | | **Námelové deriváty** | Dihydroergotamin (DHE-45, Migranal nosní sprej) | DHE 1 mg IM/SC nebo nosní sprej | Používá se při selhání triptanů; stejné vaskulární kontraindikace. Obvykle předepisuje neurolog. | | **Gepanty** (antagonisté receptoru pro CGRP) | Ubrogepant (Ubrelvy), rimegepant (Nurtec ODT) | Ubrogepant 50–100 mg PO; rimegepant 75 mg PO | Novější skupina; bez vazokonstrikčních účinků, proto mohou být použity u pacientů s kardiovaskulárními rizikovými faktory. Předepisuje praktický lékař nebo neurolog. | | **Ditany** (agonisté 5-HT1F) | Lasmiditan (Reyvow) | 50–200 mg PO | Bez vazokonstrikčních vlastností; může způsobovat závrať/sedaci. DEA Schedule V. Předepisuje neurolog. | | **NSAID na předpis** | Ketorolac (Toradol) | 10 mg PO nebo 30–60 mg IM (na pohotovosti) | Často užíván k akutní léčbě bolesti hlavy na pohotovosti; omezeno na 5 dní vzhledem k GI a renálním rizikům. | | **Antiemetika** | Metoclopramid, prochlorperazin | Dávkování se liší podle přípravku | Často užívána jako doplňková nebo monoterapie migrény na pohotovosti, zejména pokud dominuje nauzea. | ### Preventivní (profylaktická) terapie Preventivní terapie je obecně zvažována, pokud se bolesti hlavy vyskytují ≥4 dny/měsíc, jsou výrazně invalidizující nebo jsou akutní léky nadužívány či kontraindikovány. | Skupina | Příklad | Typická dávka pro dospělé | Poznámky | |---|---|---|---| | **Beta-blokátory** | Propranolol, metoprolol | Propranolol 40–240 mg/den v dělených dávkách | Dobře zavedená prevence migrény. Vyvarujte se u astmatu, bradykardie. | | **Tricyklická antidepresiva** | Amitriptylin | 10–75 mg na noc | Účinný v prevenci migrény i TTH. Anticholinergní nežádoucí účinky (sucho v ústech, sedace, přírůstek hmotnosti). | | **Antiepileptika** | Topiramát, valproát | Topiramát 25–100 mg/den; valproát 500–1 500 mg/den | Topiramát může způsobovat kognitivní zhoršení, úbytek hmotnosti, ledvinné kameny. Valproát je teratogenní — kontraindikován v těhotenství. | | **Monoklonální protilátky proti CGRP** | Erenumab (Aimovig), fremanezumab (Ajovy), galcanezumab (Emgality) | Erenumab 70–140 mg SC měsíčně | Nejnovější skupina s příznivým profilem nežádoucích účinků. Předepisuje neurolog nebo specialista na bolesti hlavy. | | **OnabotulinumtoxinA** | Botox | 155–195 jednotek IM do 31–39 injekčních míst každých 12 týdnů | FDA schváleno pouze pro chronickou migrénu (≥15 dní s bolestí hlavy/měsíc). Aplikuje neurolog. | | **SNRI** | Venlafaxin | 75–150 mg/den | Může být zvažován v prevenci migrény, zejména u pacientů s komorbidní depresí. | ## Typicky ordinovaná laboratorní vyšetření Bolest hlavy je primárně klinická diagnóza. Laboratorní a zobrazovací vyšetření se ordinují k vyloučení sekundárních příčin, pokud jsou přítomny varovné příznaky nebo je charakter bolesti hlavy atypický. | Vyšetření | Odůvodnění | |---|---| | **Kompletní krevní obraz (KO)** ([/tests/complete-blood-count](/tests/complete-blood-count)) | Screening anémie, infekce nebo hematologické abnormality jako příčiny bolesti hlavy | | **Sedimentace erytrocytů (FW) a C-reaktivní protein (CRP)** ([/tests/esr](/tests/esr), [/tests/c-reactive-protein](/tests/c-reactive-protein)) | Zvýšeny u obrovskobuněčné arteritidy; měly by být ordinovány u každého pacienta >50 let s nově vzniklou bolestí hlavy a citlivostí v oblasti spánku | | **Základní metabolický panel (BMP)** ([/tests/basic-metabolic-panel](/tests/basic-metabolic-panel)) | Posouzení renálních funkcí, elektrolytů, glykémie — dehydratace, hypoglykémie nebo metabolická porucha mohou způsobit bolest hlavy | | **Vyšetření funkce štítné žlázy (TSH)** ([/tests/thyroid-stimulating-hormone](/tests/thyroid-stimulating-hormone)) | Hypotyreóza i hypertyreóza mohou přispívat k bolesti hlavy | | **Lumbální punkce (LP)** | Indikována při podezření na meningitidu, subarachnoidální krvácení (pokud je CT negativní) nebo idiopatickou intrakraniální hypertenzi; měří se otevírací tlak a složení likvoru | | **CT hlavy (nativní)** | Zobrazovací vyšetření první volby při urgentním stavu — thunderclap bolest hlavy k vyloučení subarachnoidálního krvácení | | **MRI mozku s kontrastem / bez kontrastu** | Lepší rozlišení měkkých tkání; používá se k hodnocení ložiskových lézí, trombózy mozkových žilních splavů, Chiariho malformace nebo patologie zadní jámy lební | | **CT/MR angiografie** | Hodnotí aneuryzma, disekci nebo vaskulitidu, pokud je podezření na vaskulární etiologii | ## Zvláštní skupiny pacientů ### Děti a dospívající Bolest hlavy je u dětí častá, prevalence narůstá s věkem v průběhu dospívání. Migréna je nejčastější primární bolestí hlavy vyžadující lékařskou péči u pediatrických pacientů. - **Paracetamol** a **ibuprofen** jsou volně prodejné léky první volby. Dávkování by mělo být založeno na hmotnosti a vedeno pediatrem nebo lékárníkem — **neextrapolujte dávky pro dospělé na děti**. - **Kyselina acetylsalicylová je kontraindikována** u dětí a dospívajících do 18 let vzhledem k riziku Reyova syndromu. - **Triptany**: Některé triptany (např. almotriptan od ≥12 let, rizatriptan od ≥6 let) mají FDA schválení pro pediatrické použití; předepisování by měl řídit dětský neurolog. - Nefarmakologické přístupy (spánková hygiena, hydratace, zvládání stresu, omezení času u obrazovek) jsou v této populaci obzvláště důležité. - Děti s bolestí hlavy doprovázenou zvracením, poruchou vědomí nebo progresivním zhoršováním vyžadují urgentní zobrazovací vyšetření k vyloučení nádoru zadní jámy lební. ### Těhotenství a kojení Léčba bolesti hlavy v těhotenství vyžaduje pečlivý výběr léků: - **Paracetamol** je obecně považován za nejbezpečnější analgetikum v těhotenství a je preferovaným lékem první volby. - **NSAID (ibuprofen, naproxen)**: Obecně se v těhotenství vyhýbáme. Mohou být s opatrností použity ve druhém trimestru pod dohledem lékaře, ale jsou **kontraindikovány ve třetím trimestru** kvůli riziku předčasného uzávěru ductus arteriosus a oligohydramnia (varování FDA). - **Kyselina acetylsalicylová**: Nízká dávka (81 mg) může být použita k prevenci preeklampsie dle doporučení porodníka, ale analgetické dávky by se obecně měly vyhnout. - **Triptany**: Omezené údaje z těhotenství. Sumatriptan má nejvíce bezpečnostních dat a může být zvažován, pokud přínos převyšuje rizika; rozhodnutí by mělo být učiněno s předepisujícím lékařem. - **Ergotaminy**: **Absolutně kontraindikovány** v těhotenství (uterotonické účinky). - **Preventivní léky**: Propranolol může být použit s opatrností; topiramát a valproát jsou **teratogenní a kontraindikovány**. - **Varovný příznak**: Nově vzniklá nebo zhoršující se bolest hlavy ve druhém nebo třetím trimestru, zejména s hypertenzí, zrakovými změnami nebo otoky, může značit **preeklampsii** a vyžaduje okamžité porodnické vyšetření. ### Senioři (≥65 let) - Nově vzniklá bolest hlavy v této věkové skupině vždy vyžaduje důkladné vyšetření k vyloučení sekundárních příčin, zejména **obrovskobuněčné (temporální) arteritidy**, ložiskové léze, subdurálního hematomu a nežádoucích účinků léků. - **Užívání NSAID** nese vyšší riziko GI krvácení, renálního poškození a kardiovaskulárních příhod u starších dospělých. Používejte nejnižší účinnou dávku po nejkratší dobu. - **Paracetamol** je obecně preferován, ale je třeba zhodnotit jaterní funkce a maximální denní dávka může být snížena (např. ≤2 000 mg/den u křehkých seniorů nebo pacientů s jaterní insuficiencí). - **Triptany** by měly být používány s opatrností kvůli kardiovaskulárním komorbiditám; gepanty mohou představovat bezpečnější alternativu. - Polyfarmakoterapie je častá — vždy zkontrolujte lékové interakce před přidáním léků na bolest hlavy. ### Sportovci - **Námahová bolest hlavy** je u sportovců častá a obvykle benigní, ale měla by být při prvním výskytu vyšetřena k vyloučení subarachnoidálního krvácení nebo arteriální disekce. - Dostatečná hydratace, postupné zahřívání a aklimatizace na horko a nadmořskou výšku mohou snížit výskyt námahové bolesti hlavy. - **Pokomocní bolest hlavy** je převažující v kontaktních sportech. Sportovci s bolestí hlavy po nárazu do hlavy by měli být okamžitě vyřazeni ze hry a vyšetřeni dle protokolů pro otřes mozku (např. SCAT6). Rozhodnutí o návratu ke hře by mělo být vedeno specialistou na sportovní medicínu nebo otřesy mozku. - NSAID a paracetamol mohou být použity k akutní úlevě; avšak časté užívání během tréninkových období by mělo být odrazováno kvůli riziku bolesti hlavy z nadužívání léků a renálních účinků NSAID při intenzivním cvičení. ## Kdy eskalovat péči Použijte následující pravidla pro určení odpovídající úrovně péče: ### Volejte 155 / Jeďte na pohotovost - Thunderclap bolest hlavy (maximální intenzita za <1 minutu) - Bolest hlavy s horečkou, ztuhlostí šíje, petechální vyrážkou - Bolest hlavy s neurologickým deficitem (slabost, ztráta zraku, zmatenost, křeče) - Bolest hlavy po významném úrazu hlavy, zejména se ztrátou vědomí, opakovaným zvracením nebo zhoršující se ospalostí - Bolest hlavy s náhlou závažnou hypertenzí (systolický >180 mmHg) - Nově vzniklá bolest hlavy v těhotenství se zrakovými změnami nebo zvýšeným krevním tlakem ### Návštěva praktického lékaře / ambulantní pohotovosti tentýž nebo následující den - Nový charakter bolesti hlavy, který se výrazně liší od předchozích bolestí hlavy - Bolest hlavy nereagující na obvyklou volně prodejnou léčbu po 48–72 hodinách - Bolest hlavy doprovázená subfebriliemi bez jasné příčiny - Nově vzniklá bolest hlavy u pacienta nad 50 let - Bolest hlavy s klaudikací čelistí nebo citlivostí skalpu (podezření na obrovskobuněčnou arteritidu — biopsie temporální arterie by měla být provedena během několika dnů) ### Plánovaná návštěva praktického lékaře nebo neurologa - Bolesti hlavy vyskytující se ≥4 dny v měsíci a ovlivňující kvalitu života - Potřeba posouzení preventivní terapie - Podezření na bolest hlavy z nadužívání léků (užívání akutních léků ≥10–15 dní/měsíc) - Bolesti hlavy nedostatečně kontrolované přes adekvátní volně prodejnou léčbu - Přání odeslání ke specialistovi na bolesti hlavy nebo do multidisciplinární poradny pro léčbu bolesti > **Upozornění:** Tento článek slouží pouze k informačním účelům a nenahrazuje odbornou lékařskou radu, diagnózu ani léčbu. Vždy konzultujte kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče pro doporučení přizpůsobená vaší konkrétní situaci. ## References [1] Stovner LJ, Nichols E, Steiner TJ, et al. Global, regional, and national burden of migraine and tension-type headache, 1990–2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. *Lancet Neurol*. 2018;17(11):954-976. PMID:30353868. [2] Headache Classification Committee of the International Headache Society (IHS). The International Classification of Headache Disorders, 3rd edition. *Cephalalgia*. 2018;38(1):1-211. PMID:29368949. [3] Bendtsen L, Fernández-de-la-Peñas C. The role of muscles in tension-type headache. *Curr Pain Headache Rep*. 2011;15(6):451-458. PMID:21735049. [4] Derry S, Wiffen PJ, Moore RA. Aspirin for acute treatment of episodic tension-type headache in adults. *Cochrane Database Syst Rev*. 2017;(1):CD011888. PMID:28084009. [5] Lipton RB, Stewart WF, Ryan RE, et al. Efficacy and safety of acetaminophen, aspirin, and caffeine in alleviating migraine headache pain: three double-blind, randomized, placebo-controlled trials. *Arch Neurol*. 1998;55(2):210-217. PMID:9482363. [6] Do TP, Remmers A, Schytz HW, Schankin C, Nelson SE, Obermann M, et al. Red and orange flags for secondary headaches in clinical practice: SNNOOP10 list. *Neurology*. 2019;92(3):134-144. PMID:30587518. [7] Linde K, Allais G, Brinkhaus B, et al. Acupuncture for the prevention of tension-type headache. *Cochrane Database Syst Rev*. 2016;(4):CD007587. PMID:27092807. [8] Marmura MJ, Silberstein SD, Schwedt TJ. The acute treatment of migraine in adults: the American Headache Society evidence assessment of migraine pharmacotherapies. *Headache*. 2015;55(1):3-20. PMID:25600718. [9] U.S. Food and Drug Administration. FDA Drug Safety Communication: FDA strengthens warning that non-aspirin nonsteroidal anti-inflammatory drugs (NSAIDs) can cause heart attacks or strokes. FDA.gov. 2015. Available at: https://www.fda.gov/drugs/drug-safety-and-availability/fda-drug-safety-communication-fda-strengthens-warning-non-aspirin-nonsteroidal-anti-inflammatory. [10] National Institute for Health and Care Excellence (NICE). Headaches in over 12s: diagnosis and management. Clinical guideline [CG150]. Updated 2021. Available at: https://www.nice.org.uk/guidance/cg150.